Stáří přináší do střevního mikrobiomu zásadní změny. Klesají počty prospěšných bakterií, zejména zástupců kmene Firmicutes a Actinobacteria – tedy bifidobakterií a laktobacilů, které hrají klíčovou roli ve fermentaci nestravitelných složek potravy. Naopak narůstají populace fakultativně anaerobních a proteolytických bakterií. Výsledkem je posun od sacharolytického metabolismu, typického pro zdravé dospělé, k metabolismu hnilobnému. Střevní obsah se pohybuje hůře a pacient trpí zácpou.

Na tomto posunu se podílí řada vzájemně provázaných mechanismů. Jedním z klíčových je pokles produkce mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFAs, short-chain fatty acids). Tyto látky, vznikající fermentací nestravitelných polysacharidů, normálně chrání střevní bariéru, formují prostředí tlustého střeva a tlumí zánět. Jejich úbytek ve stáří přispívá k nízkostupňovému systémovému zánětu označovanému jako inflammaging (pozn. red. jedná se o spojení slov inflammation – zánět a aging – stárnutí), který dále zhoršuje střevní motilitu i celkový zdravotní stav pacienta. K situaci přispívá rovněž snížená chuť k jídlu, zhoršená dentice a oslabený žvýkací aparát. Ty vedou k menší pestrosti jídelníčku, a tím i k dalšímu ochuzení střevní mikrobioty.

Zácpa ve stáří má tedy jasný mikrobiologický základ, a právě zde přicházejí ke slovu probiotika, prebiotika a synbiotika. Klinické studie prováděné na seniorské populaci potvrdily, že podávání probiotik vede ke zvýšení hladin bifidobakterií ve stolici a k modifikaci subpopulací laktobacilů. Obnova těchto bakteriálních skupin má přímý vliv na střevní motilitu a frekvenci defekace – opakovaně bylo doloženo zlepšení frekvence vyprazdňování i konzistence stolice.

Zvlášť zajímavá data přinesl výzkum synbiotik, tedy kombinovaných přípravků obsahujících živé mikroorganismy spolu s prebiotickým substrátem, který jejich růst a aktivitu dále podporuje. U seniorů bylo podávání synbiotik spojeno s prokazatelným zvýšením produkce butyrátu ve střevě, zlepšením integrity střevní sliznice, snížením prozánětlivé odpovědi a příznivým vlivem na lipidový metabolismus. Butyrátu, jakožto jedné z klíčových SCFAs, přitom připadá v regulaci střevní motility a ochrany slizniční bariéry zásadní role: jeho nedostatek zhoršuje pohyblivost tlustého střeva a zvyšuje propustnost střevní stěny.

Pozitivní efekty probiotik a synbiotik přitom zdaleka nekončí u střevní pasáže. U pacientů, u nichž byl zaznamenán pokles bifidobakteriální kolonizace, vedla probiotická suplementace rovněž ke zvýšení sérových hladin vitaminu B12 a folátu a ke snížení plazmatického homocysteinu, ukazatele spojovaného u seniorů s kardiovaskulárním i kognitivním rizikem. Zlepšení střevního prostředí tak může mít přesah daleko za hranice samotného vyprazdňování.

Pro klinickou praxi jsou relevantní i výsledky studií zaměřených na oportunistické patogeny. U seniorů je narušená mikrobiota spojena se zvýšenou náchylností ke klostridiové kolitidě (Clostridioides difficile), která je zejména po antibiotické léčbě závažnou komplikací. Právě pokles bifidobakterií byl identifikován jako rizikový faktor pro rozvoj klostridiové průjmové kolitidy. Obnovení rovnováhy mikrobiomu prostřednictvím probiotik a synbiotik tak může plnit i preventivní funkci, a to u skupiny pacientů, která je k těmto komplikacím nejzranitelnější.

Při doporučování probiotické suplementace seniorům je třeba zohlednit několik praktických aspektů. Mikrobiota se v seniorské populaci liší nejen mezi jedinci, ale i mezi věkovými podskupinami: složení střevního mikrobiomu u pacientů ve věku 65 až 80 let se liší od skupiny nad 80 let a lidé ve věku 100 let a více tvoří opět specifickou kategorii. Forma podání by měla zohledňovat možná omezení pacienta, jako jsou snížená schopnost žvýkání nebo polykání. Důležitá je rovněž délka léčby: příliš krátké intervence nemusejí přinést očekávaný efekt, příliš dlouhé mohou být v praxi obtížně dodržitelné.

Dostupné důkazy tedy celkově podporují zařazení probiotik, prebiotik a synbiotik do léčebné strategie zácpy u starších pacientů jako bezpečné, neinvazivní a finančně dostupné intervence. Je přitom důležité zdůraznit, že přehledová studie, z níž tyto důkazy vychází, se zabývá zácpou jako přirozeným průvodním jevem stárnutí střevní mikrobioty, tedy tím, co v klinické praxi označujeme za primární obstipaci. Zácpa vyvolaná opioidy (OIC) má odlišný patofyziologický základ a vyžaduje jiný terapeutický přístup.

KLÍČOVÁ SLOVA: mikrobiota – senioři – probiotika – prebiotika – synbiotika – obstipace – dysbióza

ZDROJ: ALE EC, BINETTI AG. Role of Probiotics, Prebiotics, and Synbiotics in the
Elderly: Insights Into Their Applications. Front. Microbiol. 2021;12:631254.
doi: 10.3389/fmicb.2021.631254

Dostupné z:
https://tinyurl.com/ysu3yuza
[cit. 2026-06-08]