Obezita představuje nejen systémové, ale i dermatologické onemocnění – zasahuje kožní bariéru, imunitní odpověď i mikrobiom. Je spojena s častějším výskytem akantózy nigricans, intertriga, hidradenitis suppurativa či psoriázy. Patofyziologicky se uplatňuje inzulinová rezistence, chronický zánět nízké intenzity a dysregulace adipokinů. Moderní farmakoterapie obezity, zejména agonisté receptoru GLP-1, představují zásadní průlom v léčbě těchto pacientů. Semaglutid prokázal výraznou účinnost v klinických studiích, dosud však chyběla data z reálné praxe o jeho dopadu nejen na kardiovaskulární riziko, ale i na celkové zdraví a ekonomickou zátěž systému.

Do studie byli zahrnuti pacienti s diabetem 2. typu i bez něj, průměrného věku 56 let a průměrného BMI 37,7 kg/m². Primárně sledovanými parametry byly procentuální změna tělesné hmotnosti, krevní tlak, celkový cholesterol a HbA1c. Sekundárně byly hodnoceny měsíční zdravotní výdaje podle dat Medicare (bez ceny samotného semaglutidu). Analýza využila difference-in-differences model, který porovnával výsledky pacientů po zahájení léčby s těmi, kteří ji ještě neobdrželi, ve stejném kalendářním období. Po 13–24 měsících od nasazení semaglutidu bylo zjištěno: pokles tělesné hmotnosti o 3,8 %, výraznější u pacientů bez diabetu (−5,1 %) než u diabetiků (−3,5 %), snížení systolického tlaku o 1,1 mmHg a diastolického o 1,5 mmHg, pokles celkového cholesterolu o přibližně 0,33 mmol/l, zlepšení HbA1c o 0,3 % u diabetiků a 0,1 % u nediabetiků. Zlepšení přetrvávalo i po dvou letech sledování a bylo významnější u pacientů, kteří v léčbě vytrvali.

Zdravotní výdaje pacientů po zahájení léčby semaglutidem se v průměru zvýšily o přibližně 80 USD (95 % CI 68–92) měsíčně, bez započtení ceny samotného přípravku. Tento nárůst byl zčásti způsoben vyšší frekvencí hospitalizací u kardiovaskulárních a metabolických onemocnění.

Ačkoli léčba semaglutidem přináší jasně prokazatelné klinické přínosy – zejména zlepšení kardiometabolických rizikových faktorů – je třeba mít na paměti, že může být spojena s krátkodobým zvýšením nákladů na zdravotní péči. To může odrážet změny ve využívání zdravotních služeb nebo potřebu komplexnějšího sledování pacientů. Do budoucna bude klíčové provádět dlouhodobé, metodicky robustní analýzy nákladové efektivity, které zhodnotí, zda se počáteční nárůst výdajů vyrovná snížením výskytu závažných kardiovaskulárních příhod a komplikací. Taková data mohou pomoci optimalizovat preskripční strategii i zdravotní politiku tak, aby byla léčba semaglutidem přínosná jak pro pacienty, tak pro celý zdravotní systém.

KLÍČOVÁ SLOVA: semaglutid – GLP-1 agonista – semaglutid – GLP syndrom, kardiovaskulární riziko – akantóza nigricans – psoriáza – zdravotní náklady

OBOR: dermatologie – kardiologie

ZDROJ: Lu, Y.; Liu, Y.; Totojani. T. et al. Changes in Cardiovascular Risk Factors and Health Care Expenditures Among Patients Prescribed Semaglutide. JAMA Netw Open. 2025;8(8): e2526013.
doi:10.1001/jamanetworkopen.2025.26013

Dostupné z:
https://tinyurl.com/53uhw68u
[cit. 2025-10-16]