Psoriáza patří mezi nejčastější chronická zánětlivá onemocnění kůže a postihuje více než 60 milionů lidí po celém světě. Její patogeneze je komplexní a zahrnuje interakci vrozené i adaptivní imunity, přičemž zásadní roli hraje osa interleukin-23/interleukin-17. Kromě zánětlivých procesů je však u pacientů častý také výskyt metabolických poruch a zvýšené kardiovaskulární riziko. V posledních letech roste zájem o význam výživy v patogenezi i léčbě psoriázy. Ačkoli redukce hmotnosti je u obézních pacientů prokazatelně přínosná, doposud chyběly randomizované studie zkoumající vliv konkrétních dietních režimů.

Do otevřené, jednocentrické, randomizované studie MEDIPSO bylo zařazeno 38 dospělých s mírnou až středně těžkou psoriázou (PASI 2–10), kteří byli léčeni stabilní lokální terapií. Účastníci byli rozděleni v poměru 1:1 do intervenční a kontrolní skupiny. Intervenční skupina absolvovala šestnáctitýdenní program pod vedením nutričních terapeutů, zaměřený na zvýšení adherence ke středomořské dietě. Součástí programu byla edukace, podpůrné materiály a pravidelné dodávky extra panenského olivového oleje. Kontrolní skupina obdržela pouze běžná doporučení nízkotučné diety bez dalšího vedení. Primárním cílem byla změna skóre PASI po 16 týdnech.

Po šestnácti týdnech se u pacientů, kteří dodržovali středomořskou dietu, prokázalo výrazné zlepšení závažnosti onemocnění oproti kontrolní skupině. Průměrné skóre PASI se v intervenční skupině snížilo o 3,4 bodů (95 % CI −4,4 až −2,4), zatímco u kontroly zůstalo prakticky beze změny. Rozdíl mezi skupinami činil −3,4 (95 % CI −4,8 až −2,0; p <0,001). Celkem 47 % pacientů ve skupině se středomořskou dietou dosáhlo alespoň 75% zlepšení (PASI 75), zatímco v kontrolní skupině takové zlepšení nenastalo u žádného účastníka.

Adherence ke středomořské dietě, hodnocená podle skóre er-MEDAS, se významně zvýšila. V intervenční skupině došlo k nárůstu o 8,2 bodů, zatímco v kontrolní skupině pouze o 1,3 bodu (p <0,001). Mezi zlepšením adherence a poklesem PASI byla zjištěna pozitivní korelace (ρ = 0,59; p <0,001), což naznačuje přímou souvislost mezi dodržováním dietního režimu a klinickým efektem. Co se týče metabolických parametrů, u pacientů ve skupině se středomořskou dietou došlo k významnému snížení glykovaného hemoglobinu (HbA1c) o 4,1 mmol/mol (p = 0,01) a k poklesu koncentrace lipoproteinu (a) o 3,4 mg/dl (p = 0,04). Naopak celkový cholesterol, LDL ani HDL cholesterol se mezi skupinami významně nelišily.

Tyto metabolické změny se objevily bez zjevného úbytku hmotnosti, což potvrzuje, že efekt diety nebyl zprostředkován redukcí váhy. Zlepšení se projevilo také v parametrech kvality života. Hodnota DLQI klesla v intervenční skupině v průměru o 3,1 bod, skóre ISI o 2,5 bodu a úzkostná subškála HADS-A o 2,8 bodu (vše p <0,05). Depresivní subškála HADS-D vykazovala trend ke zlepšení, ale bez dosažení statistické významnosti (p = 0,09).

Celkově tedy středomořská dieta vedla během šestnácti týdnů ke klinicky významnému zlepšení závažnosti psoriázy, kvalitativních ukazatelů zdraví i metabolických parametrů, a to bez nutnosti změn ve farmakologické léčbě nebo redukce hmotnosti.

Studie MEDIPSO představuje první randomizovaný důkaz, že středomořská dieta může být účinným doplňkem léčby psoriázy. Pozorovaný efekt nebyl zprostředkován redukcí hmotnosti, což naznačuje přímý protizánětlivý vliv tohoto stravovacího vzorce. Mechanisticky lze přínos vysvětlit vysokým obsahem antioxidantů, polyfenolů a omega-3 mastných kyselin, které snižují oxidační stres, inhibují cyklooxygenázu a tlumí tvorbu prozánětlivých eikosanoidů. Význam má také zlepšení inzulinové senzitivity a pozitivní ovlivnění střevní mikrobioty, jež hraje důležitou roli v regulaci imunitních procesů.

KLÍČOVÁ SLOVA: psoriáza – středomořská dieta – zánět – výživa – chronické zánětlivé onemocnění

OBOR: dermatologie – endokrinologie – revmatologie

ZDROJ: Perez-Bootello, J.; Berna-Rico, E.; Abbad-Jaime de Aragon, C. et al. Mediterranean Diet and Patients With Psoriasis: The MEDIPSO Randomized Clinical Trial. JAMA Dermatol. Published online September 24, 2025.
doi:10.1001/jamadermatol.2025.3410

Dostupné z:
https://shorturl.at/CKlB3
[cit.2025-10-16]