Hyperpigmentace je běžnou a mnohdy obtěžující kožní poruchou charakterizovanou nadměrnou produkcí melaninu v určitých oblastech kůže. Ačkoliv sama o sobě nepředstavuje zdravotní riziko, její dopad na psychiku pacientů je zásadní a až 84 % pacientů s melasmou vykazuje známky deprese. V dermatologické praxi se proto stále hledají účinné a bezpečné způsoby léčby.

Tento systematický přehled s metaanalýzou shrnuje výsledky sedmi klinických studií zaměřených na hodnocení různých topických a perorálních přípravků určených k léčbě hyperpigmentace. Celkem bylo analyzováno 337 pacientů a statistická analýza prokázala jednoznačně vyšší účinnost aktivních přípravků oproti placebu – kombinovaný odds ratio (OR) činil 4,26 (95 % CI: 2,24–8,09, p <0,001).

Do analýzy byly zahrnuty pouze randomizované kontrolované studie publikované v angličtině do prosince 2023, které srovnávaly účinnou látku s placebem. Kritéria zařazení se zaměřovala na studie s měřitelným výstupem jako je melaninový index, počet hyperpigmentovaných ložisek, skóre MASI (Melasma Area and Severity Index) nebo klinické hodnocení vzhledu kůže. Mezi testované přípravky patřily jak syntetické látky, tak rostlinné výtažky.

Z pohledu efektivity se nejlépe osvědčily kapsle obsahující extrakt z Amorphophallus konjac, které dosáhly nejvyššího OR = 12,000 (p <0,001), což z nich činí potenciálně nejsilnější látku bez hlášených nežádoucích účinků. Tato rostlina je bohatá na glukosylceramidy, které podporují obnovu kožní bariéry a snižují produkci melaninu.

Naopak nejnižší účinnost vykazoval 0,1 % tretinoinový krém (OR = 1,183; p = 0,562), přičemž jeho mechanismus účinku v léčbě hyperpigmentace zůstává dosud nejasný. Cysteaminový krém a lignin peroxidázový krém prokázaly rovněž vysokou účinnost (OR>; 4), ale byly spojeny s mírnými nežádoucími účinky, jako je erytém nebo svědění. Cysteamin inhibuje syntézu dopachromu, klíčového meziproduktu v syntéze melaninu, zatímco lignin peroxidáza blokuje tvorbu eumelaninu.

Topický přípravek obsahující 4-hexyl-1,3-fenylenediol prokázal účinnost inhibicí enzymu tyrosinázy, jenž hraje zásadní roli v melanogenezi. Extrakt ze Ziziphus jujuba vykazoval slibné výsledky díky obsahu saponinů, které působí jako kompetitivní inhibitory tyrosinázy a zároveň blokují působení alfa-MSH.

Heterogenita mezi jednotlivými studiemi byla nízká (I² = 0,76), což posiluje důvěryhodnost výsledků metaanalýzy. Studie se lišily zejména délkou intervence (4 až 40 týdnů), způsobem podání (perorální vs. topický), a formou měření účinku. Důležitým faktorem se ukázala být právě délka léčby, protože výraznější zlepšení bylo zaznamenáno u studií s delším trváním.

Analýza potvrzuje, že hodnocené přípravky mají statisticky významný a klinicky relevantní účinek na redukci hyperpigmentace ve srovnání s placebem. Z rostlinných přípravků vykazují kapsle s A. konjac nejvyšší potenciál bez výskytu nežádoucích účinků. Z hlediska dermatologické praxe mohou tyto výsledky pomoci lékařům v racionálním výběru mezi dostupnými léčebnými možnostmi. Kombinace těchto přípravků s moderními technikami jako je laserová terapie může dále zlepšit výsledky u pacientů s rezistentními formami hyperpigmentace.

KLÍČOVÁ SLOVA: hyperpigmentaci – melanin – tyrozináza – rostlinné extrakty –
metaanalýza

ZDROJ: Kumari, B.; Dixit, A.K. Efficacy of formulations for treating
hyperpigmentation: a systematic review and meta-analysis. Arch Dermatol Res 317,
379 (2025).doi.org/10.1007/s00403-025-03872-1

Dostupné z:
https://shorturl.at/b1J3e
[cit. 2025-05-22]