Chronická plošná bolest postihuje přibližně 10 % celosvětové populace a představuje stěžejní symptom fibromyalgie a dalších algických syndromů. Kromě primárních dopadů na celkovou kvalitu života existuje robustní spojitost mezi tímto stavem a podstatně zvýšeným rizikem rozvoje kardiovaskulárních patologií. Zevrubná analýza osmnácti longitudinálních sledování, zahrnující více než 80 tisíc osob s chronickou plošnou bolestí, exaktně dokládá téměř dvojnásobné zvýšení rizika vzniku aterosklerotických onemocnění, jako je infarkt myokardu či ischemická cévní mozková příhoda (relativní riziko 1,94). V případě kardiovaskulární mortality je pak toto riziko v základních analytických modelech vyšší o zhruba 60 %.

Zásadním zjištěním je značná nezávislost tohoto rizika na běžně hodnocených parametrech. I po důsledné korekci dat o zavedené kardiovaskulární rizikové faktory, věk a socioekonomický status, si chronická plošná bolest zachovává pozici silného nezávislého prediktoru pro aterosklerotická onemocnění s relativním rizikem 1,53. V případě samotné kardiovaskulární mortality se ovšem prokazatelnost přímé souvislosti po zohlednění těchto proměnných snižuje a stává se statisticky nevýznamnou. Výsledky tak jasně poukazují primárně na těsnou spojitost s incidencí rozvoje aterosklerózy, zatímco vliv syndromu na celkovou mortalitu je pravděpodobně do značné míry zprostředkován a modifikován dalšími přidruženými faktory. Patofyziologické mechanismy této vazby dosud nejsou na molekulární a systémové úrovni plně objasněny, nicméně s vysokou pravděpodobností zahrnují patologickou kaskádu tvořenou chronickým stresem, fyzickou inaktivitou, spánkovými poruchami, obezitou, narušenou kardiovaskulární regulací či vedlejším vlivem dlouhodobě užívaných analgetik, primárně nesteroidních antirevmatik.

V současné rutinní klinické praxi nejsou pacienti s chronickou plošnou bolestí systematicky vnímáni jako kardiovaskulárně ohrožená skupina. Aktuální mezinárodní kardiologické směrnice pro prevenci tento syndrom doposud nijak nereflektují, ačkoliv u jiných diagnóz s podobně komplexním dopadem, jako jsou například závažná duševní onemocnění, již nutnost proaktivního screeningu plně uznávají a integrují. Osoby trpící chronickou plošnou bolestí tak reálně tvoří vysoce vulnerabilní a podceňovanou subpopulaci, která by měla bezprostředně profitovat ze včasného kardiovaskulárního hodnocení a zavedení intenzivních a včasných preventivních opatření. Budoucí výzkumné a klinické úsilí se musí nevyhnutelně zaměřit na provedení vysoce kvalitních kauzálních analýz a designování robustních studií poskytujících data přesně stratifikovaná podle pohlaví. Tyto kroky následně umožní bezpečně formovat a aktualizovat oficiální mezinárodní doporučení, čímž v dlouhodobém horizontu dojde k žádoucímu snížení incidence fatálních i nefatálních cévních komplikací u celosvětové populace s tímto chronickým syndromem.

KLÍČOVÁ SLOVA: chronická plošná bolest – fibromyalgie – kardiovaskulární onemocnění – ateroskleróza – epidemiologie

OBOR: kardiologie, algeziologie

ZDROJ: RÖNNEGÅRD, Ann-Sofie; SCHILLEMANS, Tessa; ÄNG, Björn; BOERSMA,
Katja; ÄRNLÖV, Johan; TSELI, Elena. Chronic widespread pain and the risk of
cardiovascular disease-a systematic review and meta-analysis. PAIN. 167(6): s.
1295–1307, Jun 2026.

Dostupné z:
doi: 10.1097/j.pain.0000000000003965.
[cit. 2026-06-16]