Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence a představuje závažný medicínský i společenský problém. Projevuje se postupnou ztrátou paměti a dalších kognitivních funkcí, která vede k výraznému omezení každodenního života. Typickými patologickými nálezy v mozku jsou extracelulární depozita β amyloidu a intracelulární agregáty tau proteinu. Přestože jsou tyto změny detailně popsány, dosud není jasné, jaké procesy stojí na samém počátku onemocnění a spouštějí jeho rozvoj.

Nová data ukazují na významnou roli lithia, stopového prvku přirozeně přítomného v mozku. Analýzy lidské mozkové tkáně prokázaly, že u osob s lehkou kognitivní poruchou, tedy stadiem Alzheimerově chorobě, je koncentrace lithia v prefrontální kůře významně snížená. Tento pokles je ještě výraznější u pacientů s manifestní Alzheimerovou chorobou. Současně bylo zjištěno, že lithium se hromadí v amyloidových placích, čímž dochází k jeho nedostatku v okolní tkáni.

Funkční dopady tohoto nedostatku byly ověřeny na myších modelech. Dietární snížení lithia vedlo k rozvoji změn charakteristických pro Alzheimerovu chorobu: k nárůstu amyloidových plaků, k akumulaci fosforylovaného tau proteinu, k úbytku synapsí, k poškození myelinu a ke zhoršení kognitivních funkcí. Molekulární analýzy ukázaly, že tyto změny jsou zprostředkovány zejména aktivací GSK3β kinázy, což poukazuje na konkrétní patofyziologický mechanismus.

Jednojaderné RNA sekvenování dále prokázalo, že deficit lithia vyvolává změny v genové expresi napříč různými typy mozkových buněk, které se podobají změnám pozorovaným v mozku postiženém Alzheimerovou chorobou. To podporuje hypotézu, že porucha homeostázy lithia může být jedním z nejčasnějších kroků vedoucích k rozvoji onemocnění.

Z klinického hlediska je nejdůležitější zjištění, že podávání lithia ve formě orotátu dokázalo u myších modelů Alzheimerovy choroby obnovit hladiny lithia v mozku a zabránit progresi patologických změn. Navíc vedlo i ke zvrácení již vzniklých poruch a ke zlepšení paměťových schopností. Tato forma lithia má navíc tu výhodu, že není zachytávána amyloidovými plaky, a účinně působí i v nízkých, netoxických dávkách. Studie tak ukazuje, že lithium není jen farmakologický prostředek využívaný v psychiatrii, ale také klíčový mikronutrient mozku, jehož deficit může přispívat k rozvoji Alzheimerovy choroby. Obnovení jeho fyziologických hladin představuje potenciálně nový a překvapivě jednoduchý přístup k prevenci i léčbě tohoto onemocnění.

KLÍČOVÁ SLOVA: alzheimerova choroba – lithium – neurodegenerace

OBOR: neurologie – psychiatrie

ZDROJ: Zhang, Y.; Chen, Z.; Xu, L.; Wang, J.; Li Y, Zhao, H. et al. Lithium deficiency
and the onset of Alzheimer’s disease. Nature. 2025;625:83–90. 

Dostupné z:
https://shorturl.at/Vi8Y0
[cit. 2025-08-22]