Acne vulgaris a rosacea jsou chronická zánětlivá onemocnění kůže s významným dopadem na fyzickou i psychickou pohodu pacientů, přičemž akné postihuje přibližně 85 % dospívajících a rosacea dominuje spíše u dospělých se světlou pletí. Obě diagnózy mají multifaktoriální původ zahrnující genetické predispozice, hormonální vlivy a environmentální faktory, mezi které se stále výrazněji řadí i strava. Recentní přehledová studie detailně analyzuje, jakým způsobem mohou dietní modifikace sloužit jako efektivní nástroj v managementu těchto dermatóz, a upozorňuje na skutečnost, že zatímco u akné je role diety poměrně jasně definována, u rosacey je situace složitější a méně probádaná. Klinické studie naznačují, že potraviny s vysokým glykemickým indexem (GI) a mléčné výrobky, zejména odtučněné mléko, mohou exacerbovat projevy akné ovlivněním inzulínových a androgenních drah, což vede k podpoře produkce mazu a zánětu. Naproti tomu u rosacey hrají primární roli specifické spouštěče, jako jsou kořeněná jídla, alkohol a horké nápoje, které podporují vazodilataci a zhoršují erytém. Ačkoliv se mechanismy liší, společným jmenovatelem v dietní terapii obou stavů se zdá být snaha o redukci systémového zánětu a modulaci střevního mikrobiomu.

Hlubší pohled na patofyziologii akné odhaluje přímou souvislost mezi „západním“ stylem stravování a aktivitou mazových žláz. Potraviny s vysokou glykemickou náloží

vyvolávají prudký nárůst hladiny inzulínu a inzulínu podobného růstového faktoru 1 (IGF-1). IGF-1 je klíčovým mediátorem, který stimuluje diferenciaci sebocytů a syntézu lipidů v mazových žlázách, což vede k jejich ucpávání. Kromě toho zvýšené hladiny IGF-1 potencují androgenní signalizaci, čímž dále zvyšují aktivitu mazových žláz a vytvářejí ideální prostředí pro kolonizaci bakterií Cutibacterium acnes a následný zánět. Kwon et al. ve své randomizované studii prokázali, že nízkoglykemická dieta vede k významné redukci počtu i závažnosti lézí, což přímo korelovalo se snížením hladiny IGF-1. Obdobně Cerman et al. ve své průřezové studii zjistili, že pacienti s vyšší glykemickou náloží ve stravě vykazovali vyšší míru inzulínové rezistence, která korelovala se závažností akné.

Dalším významným a často diskutovaným faktorem v etiologii akné je konzumace mléka a mléčných výrobků. Studie naznačují, že zejména odtučněné mléko má silný komedogenní potenciál kvůli svému hormonálnímu obsahu. Mléko přirozeně obsahuje IGF-1 a prekurzory androgenů, jako jsou 5alfa-pregnandion a 5alfa-androstandion, které zvyšují aktivitu enzymu 5alfa-reduktázy. Tento enzym konvertuje testosteron na dihydrotestosteron (DHT), což je potentní androgen stimulující produkci mazu. Je zajímavé, že zatímco některé observační studie, jako například práce Adebamowa et al. u dospívajících dívek, potvrzují pozitivní asociaci mezi konzumací mléka a zhoršením akné, jiné výzkumy tento vztah nepotvrdily, což naznačuje možný vliv genetické susceptibility či individuálních stravovacích návyků. Nicméně biologický mechanismus spojený s hormonální stimulací a inzulínovou dráhou zůstává silným argumentem pro opatrnost při konzumaci mléčných výrobků u pacientů s rezistentním akné.

V kontrastu s metabolicko-hormonálními mechanismy u akné je patogeneze rosacey a vliv stravy na ni spojen především s vaskulární reaktivitou a neurogenním zánětem. Rosacea je charakterizována chronickým zarudnutím, flushem a teleangiektáziemi, které jsou důsledkem hyperreaktivity kožních cév. Dietní intervence se zde proto zaměřují na eliminaci spouštěčů, které indukují vazodilataci. Alkohol, a specificky jeho metabolit acetaldehyd, stimuluje uvolňování histaminu a oxidu dusnatého, což vede ke zvýšení vaskulární permeability a rozšíření cév, a tím k typickému záchvatovitému zčervenání. Podobný efekt mají i kořeněná jídla a horké nápoje, které pravděpodobně aktivují receptory přechodného receptorového potenciálu

(TRP) v kůži. Kontrolovaná studie Guertlera et al. identifikovala jako nejčastější spouštěče právě jídla s vysokým glykemickým indexem, mléčné výrobky a alkohol. Redukce těchto faktorů v kombinaci se zvýšeným příjmem protizánětlivých potravin, jako je zelenina a omega-3 mastné kyseliny, vedla u pacientů ke snížení frekvence exacerbací onemocnění.

Významnou roli v terapii obou dermatóz, ačkoliv mechanismy se mohou překrývat, hraje modulace systémového zánětu a osa střevo-kůže. Potraviny s vysokým glykemickým indexem a mléčné výrobky mohou zvyšovat produkci prozánětlivých cytokinů, jako jsou interleukin-1 beta a tumor nekrotizující faktor alfa, které exacerbují akné podporou tvorby pustul a papul. Fabbrocini et al. prokázali, že nízkoglykemická dieta vedla k redukci zánětlivých markerů, což korelovalo se zlepšením klinického obrazu. U rosacey se protizánětlivý efekt stravy projevuje zejména stabilizací buněčných membrán a snížením hladin cytokinů díky příjmu omega-3 mastných kyselin, což vede k ústupu symptomů. Nově se do popředí dostávají také probiotika. Podle Boweho et al. vede konzumace probiotik u pacientů s rosaceou k viditelnému zlepšení stavu kůže, pravděpodobně díky podpoře prospěšných střevních bakterií, regulaci imunitní odpovědi a snížení systémového zánětu. Tato zjištění otevírají dveře pro využití probiotik jako slibné adjuvantní terapie cílící na osu střevo-kůže.

Navzdory rostoucímu množství důkazů o významu výživy existuje v klinické praxi výrazná diskrepance mezi očekáváním pacientů a poskytovanou péčí. Průzkum provedený v Německu odhalil, že 87,4 % pacientů s akné nebylo svým dermatologem o výživě vůbec poučeno. Pouze 3,3 % obdrželo rady na vyžádání a jen 1,1 % se dostalo detailní nutriční konzultace. Přitom 66,8 % respondentů uvedlo, že by si dietní doporučení přáli, a 75,3 % je přesvědčeno o existenci souvislosti mezi stravou a akné. Tento informační deficit vede pacienty k tomu, že si informace vyhledávají sami na internetu, kde kvalita a validita zdrojů silně kolísá – v Turecku například 49 % účastníků průzkumu čerpalo informace z Googlu a jen 43 % od dermatologů. Absence standardizovaných doporučení v guidelines (např. německá guidelines pro akné z roku 2011 neobsahují specifická dietní doporučení) staví dermatology do složité pozice.

Kritické zhodnocení dostupné literatury ukazuje, že ačkoliv je vliv diety nepopiratelný, kvalita důkazů je často limitována metodologickými nedostatky. Mnoho studií trpí malou velikostí vzorku, krátkou dobou intervence nebo nedostatečnými kontrolními skupinami. Častým problémem je také složení studijních populací, které
nezohledňuje pohlavní rozdíly a s nimi spojené hormonální variace, což ztěžuje zobecnitelnost výsledků. U akné jsou výsledky studií konzistentnější, zejména co se týče vlivu glykemické nálože, zatímco data pro rosaceu jsou často založena na subjektivním hlášení spouštěčů pacienty a kvalitativních studiích, což vnáší do výsledků riziko zkreslení. Například role čokolády u akné zůstává kontroverzní, zatímco některé placebem kontrolované studie nenašly signifikantní rozdíl, jiné hypotetizují, že vysoký obsah tuku a cukru v čokoládě může podporovat zánět.

Pro klinickou praxi z těchto poznatků vyplývají konkrétní doporučení. U pacientů s akné je vhodné doporučit stravu založenou na nezpracovaných potravinách (whole foods), bohatou na vlákninu a s nízkým glykemickým indexem, a zároveň omezit vysoce zpracované potraviny a mléčné výrobky, zejména ty odtučněné. Tento dietní vzorec pomáhá regulovat hladiny inzulínu a IGF-1. U pacientů s rosaceou je přístupvíce individualizovaný a spočívá v identifikaci a eliminaci specifických spouštěčů pomocí potravinového deníku. Obecně se doporučuje vyhýbat se alkoholu, horkým a kořeněným pokrmům a potravinám bohatým na histamin či cinnamaldehyd (např. skořice, rajčata, citrusy). Pro obě skupiny pacientů se jeví jako prospěšná dieta středomořského typu, bohatá na zeleninu, luštěniny, ryby, olivový olej a ořechy, která díky obsahu antioxidantů a zdravých tuků přirozeně tlumí zánět.

KLÍČOVÁ SLOVA: acne vulgaris – rosacea – dietní intervence – glykemický index – zánět – IGF-1

ZDROJ: Bava, F.S.M.; Thalib, H.I.; Hamisu, A. et al. Evaluating the efficacy of dietary
interventions on skin health: a comparative review of outcomes in acne and rosacea.
Precis Future Med. 2025;9(2):66–76. doi:10.23838/pfm.2025.00121

Dostupné z:
https://www.koreamed.org/SearchBasic.php?RID=2569768
[cit. 2026-01-04]