Vulvární lichen sclerosus (VLS) je chronické progresivní onemocnění kůže nejasné etiologie, často postihující postmenopauzální ženy. V rámci longitudinální případově-kontrolní průzkumné studie byl analyzován hormonální profil a složení mikrobiomu u 18 postmenopauzálních žen s VLS (průměrný věk 64,4 ± 8,4 let) a odpovídající kontrolní skupiny. Pacientky byly hodnoceny také po 10–14 týdnech každodenní aplikace silných topických kortikosteroidů.

Výsledky ukázaly, že hladina estronu v kožní oblasti třísel byla u pacientek s VLS nižší než u kontrol (−22,33; 95 % CI: −36,96 až −7,70; p = 0,006), zatímco hladiny progesteronu byly signifikantně vyšší (5,73; 95 % CI: 3,74–7,73; p <0,0001). Na čele byla u pacientek s VLS zjištěna nižší koncentrace 11-deoxykortizolu (−0,24; 95 % CI:−0,42 až −0,06; p = 0,01) a testosteronu (−7,22; 95 % CI: −12,83 až −1,62; p = 0,02). Po léčbě se hladiny estronu v oblasti třísel výrazně nezměnily (−7,88; 95 % CI:−44,07 až 28,31; p = 0,68), hladiny progesteronu zůstaly rovněž zvýšené (6,15; 95 % CI: 2,62–9,67; p = 0,002), což naznačuje trvalé hormonální odchylky navzdory klinickému zlepšení.

Mikrobiomová analýza prokázala významné rozdíly mezi skupinami. U žen s VLS byla pozorována vyšší relativní množství Gardnerella vaginalis a Lactobacillus iners, zatímco u kontrol dominovaly jiné druhy rodu Lactobacillus. Tato dysbióza přetrvávala i po léčbě kortikosteroidy, přičemž určité složky mikrobiomu korelovaly s hormonálním prostředím. U VLS byly mikrobiomy méně diverzifikované a stabilní, což může naznačovat narušenou homeostázu kůže.

Imunohistochemické vyšetření potvrdilo vyšší expresi estrogenních receptorů v postižené oblasti u pacientek s VLS, zatímco exprese androgenních receptorů byla snížená. Zvýšená aktivita estrogenních receptorů může přispívat k prozánětlivému mikroprostředí a podpoře fibroprodukce, což jsou klíčové rysy patologického procesu u VLS. Naopak snížená aktivita androgenních receptorů by mohla snižovat jejich potenciálně ochranný účinek na kožní integritu a imunitní rovnováhu. Tato zjištění podporují hypotézu o hormonálně zprostředkovaném patogenetickém mechanismu onemocnění. Celkově data ukazují, že VLS je spojen s regionálně specifickými hormonálními abnormalitami a mikrobiální nerovnováhou, které nejsou plně korigovány standardní léčbou.

Závěrem lze říct, že výsledky této studie poskytují nové poznatky o hormonálním a mikrobiálním prostředí kůže u VLS a naznačují, že cílené intervence zaměřené na hormonální rovnováhu a mikrobiom mohou představovat nové terapeutické možnosti.

KLÍČOVÁ SLOVA: vulvární lichen sclerosus – hormony – mikrobiom – estron – progesteron – postmenopauzální ženy – kožní homeostáza – imunohistochemie

ZDROJ: Pyle, Hunter J. et al. Assessment of the Cutaneous Hormone Landscapes
and Microbiomes in Vulvar Lichen Sclerosus. Journal of Investigative Dermatology,
Volume 144, Issue 8, 1808–1816.e11. DOI: 10.1016/j.jid.2024.01.027

Dostupné z:
https://shorturl.at/y0q3y
[cit. 2025-04-08]