Chronická bolest představuje komplexní systémovou poruchu, jejíž patogeneze je úzce spjata s dysregulací imunitního systému a patologickými interakcemi mezi hostitelem a jeho mikrobiomem. Analýza současných translačních a klinických dat prokazuje přímou souvislost mezi alterací střevní mikroflóry a rozvojem periferní i centrální senzibilizace u širokého spektra algických fenotypů, včetně nociplastické, neuropatické, viscerální a muskuloskeletální bolesti. U těchto stavů dochází ke konzistentnímu poklesu celkové mikrobiální diverzity. Současně se snižuje zastoupení bakteriálních kmenů produkujících mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) ve prospěch taxonomických skupin asociovaných s prozánětlivými profily.

Tato mikrobiální dysbióza bezprostředně narušuje integritu střevní bariéry. Zvýšená permeabilita umožňuje průnik molekulárních vzorů asociovaných s mikroorganismy, což spouští kaskádu vrozené imunitní odpovědi. Klíčovou roli zde hraje aktivace signálních drah Toll-like receptoru 4 (TLR4) a inflamazomu NLRP3. Výsledná amplifikace cytokinové signalizace přímo senzibilizuje periferní nociceptory a iniciuje centrální neurozánět. Metabolity odvozené od mikrobiomu, zejména zmíněné SCFA, deriváty tryptofanu a sekundární žlučové kyseliny, přitom fyziologicky modulují epiteliální integritu, polarizaci T-lymfocytů a reaktivitu mikroglií. Jejich systémový deficit tak otevírá přímé mechanistické cesty k chronifikaci bolesti.

Příčinná souvislost mezi stavem mikrobiomu a vnímáním bolesti je přesvědčivě doložena na translačních modelech. Transfer fekální mikrobioty od humánních donorů trpících fibromyalgií do organismu bezmikrobních (germ-free) zvířecích modelů prokazatelně indukuje algické chování a hypersenzitivitu. Osa mikrobiota-imunita-mozek tak poskytuje vysoce koherentní mechanistický rámec vysvětlující jak vulnerabilitu vůči bolesti, tak její dlouhodobou perzistenci a progresi.

Navzdory těmto robustním experimentálním důkazům zůstává prokázání absolutní kauzality u lidských pacientů, zajištění plné reprodukovatelnosti a přesná stratifikace klinických fenotypů zásadní výzvou. Budoucí výzkum a navazující terapeutické strategie vyžadují integraci multi-omických přístupů s designem studií zaměřeným na specifické endotypy pacientů. Tento postup je nezbytný pro efektivní testování a zavádění cílených mikrobiomových intervencí – od úpravy stravy přes probiotika až po cílenou farmakologickou modulaci imunitních drah – do rutinní léčby refrakterních algických stavů.

KLÍČOVÁ SLOVA: chronická bolest – střevní mikrobiom – dysbióza – neurozánět – osa mikrobiota-imunita-mozek – centrální senzibilizace

OBOR: algeziologie

ZDROJ: Tran Van, Y.; Van, P.P.; Uyen, C.B.N.; Caruso, A.; Farì, G.; Leoni, M.L.G.; Varrassi, G. Microbiota–immune–brain mechanisms in chronic pain: a structured narrative synthesis of translational and clinical evidence. Adv Health Res.

Dostupné z:
https://tinyurl.com/4m5b3wp2
[cit. 2026-07-26]