NIBS: OD VÝZKUMU KE KLINICKÉ PRAXI
Jedním z nejvýraznějších trendů kongresu byl posun neinvazivní mozkové stimulace z experimentálního prostředí do běžné klinické praxe. Přednášky byly zaměřeny na využití repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS), transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS) i novějších metod využívajících sofistikovanější formy elektrické a magnetické stimulace. Velkou pozornost vzbudily prezentace věnované domácímu použití tDCS pod vzdáleným dohledem specializovaných center. Tento přístup by mohl významně zvýšit dostupnost neuromodulační léčby zejména u pacientů s chronickou bolestí, depresí nebo neurologickými onemocněními vyžadujícími dlouhodobé opakované stimulační protokoly.

Opakovaně zaznívala potřeba individualizace léčby. Současný výzkum ukazuje, že účinnost stimulace není dána pouze intenzitou proudu, ale také individuální anatomií mozku, funkční konektivitou a aktuálním stavem neuronálních sítí. Budoucnost NIBS tak směřuje k personalizovaným stimulačním protokolům založeným na zobrazovacích metodách a neurofyziologických biomarkerech.

Mezi nejzajímavější novinky patřila temporal interference stimulation (TI), umožňující ovlivnění hlubších mozkových struktur pomocí interference vysokofrekvenčních elektrických polí. Přestože stále jde převážně o experimentální technologii, první výsledky ukazují potenciál pro léčbu neurologických i psychiatrických onemocnění.

Další slibnou oblastí je fokusovaná ultrazvuková neuromodulace, která nabízí možnost neinvazivního ovlivnění hlubokých mozkových struktur s vysokou prostorovou přesností. Tato technologie by mohla v budoucnu představovat alternativu mezi klasickými neinvazivními metodami a invazivní hlubokou mozkovou stimulací.

PREZENTACE: OKCIPITÁLNÍ NERVOVÁ STIMULACE PO NEUROCHIRURGICKÝCH VÝKONECH
Českou prezentací byla práce týmu Neurochirurgické kliniky ÚVN Praha vedeného Tomášem Moravcem a V. Masopustem zaměřená na léčbu iatrogenní okcipitální neuralgie pomocí okcipitální nervové stimulace (ONS).

Autoři prezentovali soubor pacientů s chronickou bolestí vzniklou po operacích zadní jámy lební a kraniocervikálního přechodu. Všichni nemocní absolvovali standardizovaný diagnostický algoritmus zahrnující blokádu okcipitálního nervu a následně zkušební léčbu TENS před definitivní implantací ONS. Výsledky byly velmi povzbudivé. Intenzita bolesti hodnocená pomocí NRS (0–10) poklesla v průměru z 7,6 na 2,8. Klinicky významného zlepšení o více než 50 % dosáhlo téměř 90 % pacientů a během sledovaného období nebyly zaznamenány infekce, migrace elektrod ani nutnost reoperace.

Zvláštní pozornost si zaslouží zjištění, že ve dvou případech byla pravděpodobnou příčinou neuralgie komprese okcipitálního nervu při použití Mayfieldovy tříbodové fixace hlavy během neurochirurgického výkonu. Autoři proto doporučují začlenění anatomických bezpečných zón do operačních checklistů s cílem snížit riziko této potenciálně preventabilní komplikace.

NOVINKY MÍŠNÍ STIMULACE
Významná část programu byla věnována míšní stimulaci (SCS), která nadále patří mezi nejrychleji se rozvíjející oblasti neuromodulační léčby bolesti.

Jedním z hlavních témat byly systémy využívající uzavřenou zpětnou vazbu (closed-loop stimulation). Tyto technologie umožňují průběžně monitorovat odpověď nervového systému a automaticky upravovat parametry stimulace v reálném čase. Cílem je zajistit stabilnější a reprodukovatelnější dávku neuromodulace bez ohledu na změny polohy pacienta nebo běžné denní aktivity.

Společnost Medtronic prezentovala další zkušenosti se systémem Inceptiv™, který využívá snímání biologické odpovědi nervového systému k automatické optimalizaci stimulace. Tento koncept představuje významný krok směrem k personalizované neuromodulační léčbě založené na objektivních fyziologických datech.

Velký zájem vzbudily také nové programovací strategie včetně DTM (Differential Target Multiplexed) stimulace a dalších forem parestezie nezávislé neuromodulace. Výzkum se stále více zaměřuje na modulaci neuronálně-gliálních interakcí a komplexních míšních sítí namísto pouhé aktivace zadních provazců.

ROZŠIŘOVÁNÍ INDIKACÍ NEUROMODULACE
Napříč celým kongresem bylo patrné pokračující rozšiřování indikací neuromodulační léčby. Vedle tradičních diagnóz byly prezentovány výsledky u bolestivé diabetické neuropatie, kritické končetinové ischemie, chronické axiální bolesti zad bez chirurgické intervence, epilepsie, psychiatrických onemocnění i neurorehabilitačních programů. Významným trendem je stále užší propojení neuromodulace s moderními zobrazovacími metodami, umělou inteligencí a digitálními technologiemi umožňujícími vzdálené monitorování pacientů. Neuromodulace se tak postupně mění z izolovaného výkonu na komplexní datově řízenou léčebnou platformu.

ZÁVĚR
Kongres INS 2026 potvrdil mimořádně dynamický rozvoj celého oboru. Vedle zdokonalování zavedených metod, jako jsou míšní a periferní nervové stimulace, se stále výrazněji prosazují neinvazivní technologie, personalizované stimulační protokoly a systémy využívající biologickou zpětnou vazbu. Z pohledu léčby bolesti představují tyto trendy další krok směrem k přesnější, individualizované a dlouhodobě účinné terapii chronických bolestivých syndromů.

Obr. 1. Účastníci 17. světového kongresu International Neuromodulation Society (INS 2026), Lisabon, Portugalsko. Foto: archiv autorky
Obr. 2. Prezentace posteru na 17. světovém kongresu International Neuromodulation Society (INS 2026), Lisabon, Portugalsko. Foto: archiv autorky

doc. MUDr.Jitka Fricová, Ph.D.
1. LF UK, Všeobecná fakultní nemocnice
KARIM, Centrum pro léčbu bolesti, Praha