Omezená preskripce opioidů, finanční bariéry a mylná představa o bezpečnosti „přírodních“ alternativ vedou populaci s chronickou bolestí k užívání nových a často nelegálních psychoaktivních látek. Konvenční monitoring pomocí standardních imunoanalytických screeningů moči je v kontextu tohoto trendu zcela nedostačující, jelikož nedokáže tyto nové substance zachytit. Bezpečnost pacientů je tak kriticky ohrožena skrytými farmakologickými interakcemi a nediagnostikovanou toxicitou.
Globální užívání kratomu se v současnosti odhaduje na 1,7 miliardy jedinců. Tato látka vyvolává dvoufázové účinky závislé na dávce prostřednictvím agonismu na μ-opioidních receptorech a současně inhibuje cytochromy CYP3A4 a CYP2D6. Tím vznikají klinicky němé, ale vysoce rizikové farmakokinetické interakce s běžně předepisovanými analgetiky. Další zásadní hrozbou jsou nitazeny, plní agonisté opioidních receptorů ze skupiny benzimidazolů, kteří jsou 10krát až 100krát silnější než morfium. Tyto nové syntetické opioidy stále častěji kontaminují nelegální trh v Severní Americe a Evropě, přičemž jejich spolehlivá identifikace vyžaduje pokročilou kapalinovou chromatografii s hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS), která není součástí běžných toxikologických panelů.

Skryté riziko představují také designové benzodiazepiny, jako jsou etizolam, clonazolam a flualprazolam, které zcela unikají standardní detekci a v kombinaci s předepsanými opioidy vyvolávají synergickou respirační depresi. Nesprávné užívání gabapentinoidů je ve Spojeném království spojeno s více než 35 % úmrtí souvisejících s opioidy. Příměs xylazinu ve fentanylu zase vytváří velmi nebezpečné situace s pouze částečnou odpovědí na podání naloxonu, jež jsou klinicky doprovázeny patognomonickým výskytem těžkých nekrotických ran. Rostoucí terapeutické využití ketaminu je navíc stíněno faktem, že u 20 až 30 % chronických rekreačních uživatelů se rozvíjí závažná a ireverzibilní uropatie.

Standardní toxikologický screening moči je plošně pro všech šest zmíněných skupin látek neadekvátní. Klinická praxe proto musí bezpodmínečně přejít na cílené konfirmační testování (LC-MS/MS, GC-MS) v kombinaci se specifickým a nehodnotícím dotazováním pacientů na užívání těchto látek. Tento vyvíjející se trend představuje urgentní výzvu pro celou oblast managementu bolesti, který vyžaduje okamžitou adaptaci screeningových strategií, modernizaci komunikace s pacienty a úzkou spolupráci odborných společností k překonání současných regulačních i edukačních mezer. Pro zajištění bezpečnosti pacientů napříč jurisdikcemi je do budoucna nezbytné zavedení kolaborativní mezinárodní farmakovigilance a trvalé investice do výzkumu v této oblasti.

KLÍČOVÁ SLOVA: chronická bolest – zneužívání léků – psychoaktivní látky – toxikologie – farmakovigilance

OBOR: algeziologie

ZDROJ: Breve, F., Varrassi, G., Pergolizzi, J., Raffa, R. Emerging drugs of abuse in the chronic pain population: a clinical pharmacology perspective on kratom, novel synthetic opioids, designer benzodiazepines, gabapentinoids, xylazine, and ketamine. Adv Health Res.

Dostupné z:
https://www.ahr-journal.org/site/article/view/152
[cit. 2026-07-15]