UMĚLÁ INTELIGENCE A NOVÉ TECHNOLOGIE V DIAGNOSTICE MELANOMU: OD EXPERIMENTÁLNÍCH ALGORITMŮ KE KLINICKÉ REALITĚ 17. dubna 2026 Diagnostika melanomu prochází v posledních letech tichou, ale zásadní revolucí. Zatímco tradiční klinické vyšetření a dermatoskopie narážejí na limity lidského oka a subjektivního hodnocení, digitální technologie v čele s umělou inteligencí otevírají dveře k preciznější a dostupnější péči. Rozsáhlý narativní přehled mapuje tuto dynamickou éru a ukazuje, jak se technologie posunula od jednoduchých konvolučních sítí k sofistikovaným Vision Transformers, jak se integruje s pokročilými zobrazovacími metodami jako konfokální mikroskopie či 3D fotografie celého těla, a jak na tento vývoj reagují regulační orgány v Evropě i USA. Celý článek VÝZNAM VÝŽIVY V PATOGENEZI A LÉČBĚ AKNÉ A ROSACEY 18. března 2026 Aktuální přehledová studie potvrzuje, že správně cílená dieta může být silným terapeutickým nástrojem. Výsledky ukazují, že zatímco pacienti s akné profitují zejména z nízkoglykemické stravy a omezení mléčných výrobků, management rosacey vyžaduje striktní eliminaci individuálních spouštěčů vazodilatace. Nadějným směrem se pro obě skupiny jeví protizánětlivá strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, která tlumí symptomy a zlepšuje kvalitu života. Celý článek SYNDRÓM Z VYSADENIA TOPICKÝCH STEROIDOV: MITOCHONDRIÁLNE NAD+ AKO TERAPEUTICKÝ CIEĽ 9. února 2026 Topické steroidy sú základom liečby mnohých kožných ochorení. Pacienti s dlhodobým užívaním však opisujú závažné reakcie po ich vysadení – syndróm z vysadenia topických steroidov. Doteraz však táto diagnóza nebola od iných ekzémových stavov odlíšená. Celý článek INKOUST V KŮŽI A MELANOM: PRVNÍ POPULAČNÍ DATA Z REALNÉ PRAXE 19. ledna 2026 Nová epidemiologická studie naznačuje, že expozice tetováním může být spojena s mírně zvýšeným relativním rizikem vzniku kutánního melanomu, i po zohlednění tradičních rizikových faktorů jako je UV expozice či fototyp pleti. Autoři studie Liljedahl et al. (2025) provedli populační case-control analýzu s cílem zhodnotit potenciální souvislost mezi tetováním a rizikem kutánního melanomu (CM). Celý článek SEMAGLUTID V REÁLNÉ KLINICKÉ PRAXI: PŘÍNOS KONTRA NÁKLADY 5. ledna 2026 Rozsáhlá studie ukazuje, že semaglutid (pozn. red. účinná látka Ozempicu) přináší u více než 23 000 pacientů významné zlepšení kardiometabolických parametrů a redukci tělesné hmotnosti. Přesto je jeho nasazení v reálné praxi spojeno s nárůstem zdravotních výdajů. Celý článek DENNÍ APLIKACE EMOLIENCIÍ JAKO ÚČINNÁ PREVENCE ATOPICKÉ DERMATITIDY V KOJENECKÉM VĚKU 22. prosince 2025 Atopická dermatitida patří k nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku a její výskyt stále stoupá. Nová americká studie ukazuje, že jednoduché opatření, jakým je každodenní aplikace emoliencií od raného kojeneckého věku, dokáže snížit riziko rozvoje ekzému až o čtvrtinu. Celý článek FARMAKOTERAPIE A NEINVAZIVNÍ NEUROMODULACE NEUROPATICKÉ BOLESTI 1. prosince 2025 Nejnovější systematická review a metaanalýza publikovaná v The Lancet Neurology (2025) shromáždila data z 313 randomizovaných studií zahrnujících téměř 49 tisíc pacientů. Výsledkem je nejkomplexnější přehled účinnosti a bezpečnosti farmakoterapie a neinvazivních neuromodulačních metod. Celý článek DLHÉ NEKÓDUJÚCE RNA AKO NOVÉ KĽÚČOVÉ REGULÁTORY RASTU KOŽNÉHO SPINOCELULÁRNEHO KARCINÓMU 15. listopadu 2025 Nový výskum odhaľuje zásadnú úlohu špecifických dlhých nekódujúcich RNA v raste kožného spinocelulárneho karcinómu. Objav otvára dvere k novým biomarkerom a cieleným terapiám. Celý článek STŘEDOMOŘSKÁ DIETA JAKO TERAPIE PSORIÁZY 2. listopadu 2025 Nová randomizovaná klinická studie MEDIPSO přináší první přímý důkaz o tom, že středomořská dieta může zlepšit průběh psoriázy u pacientů s mírnou až středně těžkou formou onemocnění nezávisle na úbytku hmotnosti. Celý článek PROFYLAKTICKÁ MASTEKTOMIE NEJEN PRO NOSITELKY MUTACÍ? 26. října 2025 Profylaktická mastektomie je standardní prevencí zejména u žen s mutacemi BRCA, ale nová studie ukazuje, že by mohla být přínosná i u žen bez mutací, pokud mají vysoké celoživotní riziko karcinomu prsu. Tento objev rozšiřuje možnosti personalizované prevence a pomáhá lépe identifikovat pacientky, které mohou z profylaktického zákroku těžit. Celý článek LITHIUM JAKO CHYBĚJÍCÍ ČLÁNEK V PATOGENEZI ALZHEIMEROVY CHOROBY 13. října 2025 Alzheimerova choroba je nejčastější forma demence, jejíž podstata stále není zcela objasněna. Nová data ukazují, že nedostatek lithia v mozku může být jedním z prvních kroků vedoucích k rozvoji onemocnění – prostředí s nízkou hladinou lithia urychluje patologické změny, zatímco podání lithia ve formě orotátu dokáže tyto procesy zastavit a dokonce zvrátit. Objev otevírá cestu k překvapivě jednoduché prevenci i léčbě Alzheimerovy choroby. Celý článek NEINVAZÍVNA DIAGNOSTIKA MELANÓMU POMOCOU STROJOVÉHO UČENIA A REFLEXNEJ KONFOKÁLNEJ MIKROSKOPIE 29. září 2025 Spojenie reflexnej konfokálnej mikroskopie so strojovým učením prináša nový štandard v neinvazívnej diagnostike melanómu. Táto kombinácia zvyšuje presnosť, znižuje potrebu biopsií a môže zásadne ovplyvniť klinickú prax v dermatológii. Celý článek REVOLUCE V LÉČBĚ ADENOIDNÍHO CYSTICKÉHO KARCINOMU? 17. září 2025 Adenoidní cystický karcinom je vzácný nádor známý pro svou vysokou míru lokálních recidiv a absenci standardizovaných léčebných postupů. Nová systematická rešerše porovnala výsledky tradiční chirurgické excize s Mohsovou mikrografickou chirurgií (MMS). Výsledky naznačují, že MMS dokáže snížit míru recidivy o více než polovinu, což z ní činí vysoce efektivní metodu zejména v rizikových lokalizacích. Celý článek MÝTUS VYVRÁCEN: ISOTRETINOIN NEZVYŠUJE RIZIKO DIABETU, NAOPAK HO MŮŽE SNIŽOVAT 11. září 2025 Obavy z možného rizika vzniku diabetu dlouhodobě komplikovaly preskripci vysoce účinného isotretinoinu v léčbě akné. Rozsáhlá americká retrospektivní studie však nyní přináší přesvědčivé důkazy, které tuto souvislost vyvracejí. Podle výsledků léčba isotretinoinem nejenže nezvyšuje riziko diabetu 1. a 2. typu, ale ve srovnání s jinými modalitami léčby akné může riziko diabetu 2. typu dokonce signifikantně snižovat. Celý článek PRVNÍ PLNĚ HUMANIZOVANÝ 3D BIOTIŠTĚNÝ MODEL KŮŽE NA BÁZI REKOMBINANTNÍHO LIDSKÉHO KOLAGENU 2. září 2025 Trojrozměrný biotisk otevírá zcela nové možnosti v oblasti dermatologického výzkumu, preklinického testování léčiv i regenerativní medicíny. Tým z Mayo Clinic představil první plně humanizovaný 3D model lidské kůže, který využívá rekombinantní lidský kolagen rostlinného původu. Tento model vykazuje strukturální a funkční podobnosti s nativní lidskou kůží a představuje udržitelnou alternativu k dosavadním živočišným modelům. Celý článek VÝSKYT A METABOLIZMUS BAKTÉRIÍ RODU ESCHERICHIA V SÚVISLOSTI S AKTIVITOU VITILIGA 25. srpna 2025 Štúdia skúmala, ako môže zvýšená prítomnosť baktérií rodu Escherichia súvisieť s aktivitou ochorenia vitiligo, ktorá spôsobuje stratu pigmentu v koži. Celý článek AGONISTÉ GLP-1 – NEJEN PRO LÉČBU DIABETU A OBEZITY, ALE I JAKO NOVÁ NADĚJE PRO PACIENTY S HIDRADENITIS SUPPURATIVA 15. srpna 2025 Nová systematická přehledová studie ukazuje, že léky původně vyvinuté pro léčbu diabetu a obezity, agonisté GLP-1 receptoru, mohou přinést nejen úbytek hmotnosti, ale i úlevu od zánětu a snížení počtu vzplanutí nemoci. Celý článek NOVÝ NÁSTROJ PRO ČASNOU DETEKCI KARCINOMU PANKREATU? STUDIE POTVRZUJE SOUVISLOST S DIABETEM 5. srpna 2025 Nová data z prospektivní studie REGARD ( Chari et al.) potvrzují, že u pacientů s nově diagnostikovaným diabetem (definovaným dle glykémie) je až pětinásobně vyšší riziko rozvoje karcinomu pankreatu během tří let od vzniku diabetu. Celý článek NÍZKE DÁVKY UV ŽIARENIA: FOTOADAPTÁCIA, ZÁPALOVÉ PRAHY A DERMATOLOGICKÉ DÔSLEDKY 24. července 2025 UV žiarenie môže spôsobiť starnutie kože, popáleniny či rakovinu. Pokožka ale reaguje fotoadaptáciou – tvorbou melanínu, zhrubnutím a imunitnou odpoveďou. Nová štúdia sledovala vplyv opakovanej nízkej dávky UV žiarenia na zápalový prah pokožky u rôznych fototypov. Celý článek FRAKČNÍ LASER A SÉRUM S VITAMINY C, E A KYSELINOU FERULOVOU URYCHLUJÍ REGENERACI PLETI 21. července 2025 Kombinace neablativního frakčního laseru s topickým sérem obsahujícím vitaminy C, E a kyselinu ferulovou (CE Ferulic) může posílit klinický účinek a urychlit regeneraci pleti. Tato kazuistická série přináší důkazy o synergickém účinku této kombinace u pacientů s různými typy kožních obtíží, jako je fotoaging, růžovka či jizvy po akné. Celý článek JAK NEINVAZIVNĚ OBJEKTIVNĚ HODNOTIT ZMĚNY PLETI U HENOCH-SCHÖNLEINOVY PURPURY 13. července 2025 Henoch-Schönleinova purpura je zánětlivé onemocnění s výrazným kožním postižením. Nová studie ukazuje, že vysokofrekvenční ultrazvuk a elastografie příčných vln umožňují přesně a neinvazivně sledovat průběh onemocnění i účinnost léčby. Celý článek THIOTAURÍN INHIBUJE PROGRES MELANÓMU ZVÝŠENOU APOPTÓZOU SPÔSOBENOU PREŤAŽENÍM VÁPNIKOM 3. července 2025 Melanóm je agresívna forma rakoviny kože. Štúdia skúma thiotaurín, donor H₂S, ktorý reguluje vápnikové kanály a indukuje apoptózu cez Ca²⁺ preťaženie, čím môže brániť progresii melanómu. Celý článek SYSTEMATICKÝ PŘEHLED A METAANALÝZA ÚČINNOSTI PŘÍPRAVKŮ PRO LÉČBU HYPERPIGMENTACE 24. června 2025 Rostlinné extrakty, syntetické látky, enzymové inhibitory. Tato metaanalýza sedmi klinických studií představuje systematické zhodnocení terapeutických možností léčby hyperpigmentace a identifikuje nejúčinnější současné přístupy. Celý článek PACIENTI SE SEBOROICKOU DERMATITIDOU MAJÍ VÝRAZNĚ VYŠŠÍ TLOUŠŤKU EPIKARDIÁLNÍ TUKOVÉ TKÁNĚ 16. června 2025 Seboroická dermatitida (SD) je běžné chronické zánětlivé onemocnění kůže, které se vyskytuje převážně na místech bohatých na mazové žlázy, jako jsou pokožka hlavy, obličej a tělesné záhyby. Přesná etiologie onemocnění není známa, ale současné studie naznačují, že SD může souviset se zánětlivými a kardiometabolickými poruchami. Celý článek ANDROGÉNNA ALOPÉCIA AKO PRIAMA PRÍČINA DEPRESIE 8. června 2025 Androgenetická alopécia (AGA) je celosvetovo najbežnejšou formou alopécie s negatívnym dopadom na celkovú kvalitu života pacientov. Predchádzajúce obzervačné štúdie zistili signifikantný nárast prevalencie depresie u pacientov s AGA, ale príčinnú súvislosť sa podarilo preukázať až teraz. Celý článek EVROPSKÁ CERTIFIKACE PRO DERMALYSER: NOVÁ ÉRA V DETEKCI MELANOMU POMOCÍ UMĚLÉ INTELIGENCE 1. června 2025 Nový nástroj schválený pro evropský trh vykazuje špičkové parametry senzitivity i specificity. Celý článek DÁNSKÁ STUDIE DVOJČAT: TETOVACÍ BARVY JSOU SPOJENY S VÝSKYTEM LYMFOMU A KOŽNÍCH NÁDORŮ 26. května 2025 Tetování je dnes běžnou formou sebeprezentace, avšak nové důkazy z dánské studie dvojčat naznačují, že tento trend může mít i nečekané zdravotní důsledky. U tetovaných osob bylo zjištěno vyšší riziko výskytu některých typů rakoviny kůže a lymfatického systému. Studie klade důraz na potřebu důkladnější regulace tetovacích pigmentů a informovanosti veřejnosti. Celý článek VITAMIN D SKRZE KŮŽI: NOVÝ POTENCIÁL FORTIFIKOVANÝCH OPALOVACÍCH KRÉMŮ 20. května 2025 Zatímco jsou opalovací krémy tradičně spojovány s ochranou proti UV záření, nová experimentální studie ukazuje, že jejich obohacení o vitamin D může paradoxně přispět ke zvýšení jeho hladin v séru. Transdermální aplikace tak může představovat netradiční, ale účinnou cestu suplementace. Celý článek RELAPS AKNÉ A OBNOVA POUŽÍVANIA IZOTRETINOÍNU 13. května 2025 Izotretinoín je jediná liečba akné, ktorá dokáže navodiť remisiu, no u niektorých pacientov stále dochádza k relapsu. Je dôležité identifikovať rizikové skupiny a vplyv dennej a kumulatívnej dávky na výsledky liečby. Celý článek DYNAMICKÉ ZMĚNY OBLIČEJOVÝCH SVALŮ PO INJEKCI KYSELINY HYALURONOVÉ 7. května 2025 Může dermální výplň změnit nejen vzhled, ale i způsob, jakým se usmíváte? Nová studie odhaluje, že hloubka aplikace kyseliny hyaluronové zásadně ovlivňuje sílu a dynamiku mimických svalů obličeje. Celý článek Načíst více

Diagnostika melanomu prochází v posledních letech tichou, ale zásadní revolucí. Zatímco tradiční klinické vyšetření a dermatoskopie narážejí na limity lidského oka a subjektivního hodnocení, digitální technologie v čele s umělou inteligencí otevírají dveře k preciznější a dostupnější péči. Rozsáhlý narativní přehled mapuje tuto dynamickou éru a ukazuje, jak se technologie posunula od jednoduchých konvolučních sítí k sofistikovaným Vision Transformers, jak se integruje s pokročilými zobrazovacími metodami jako konfokální mikroskopie či 3D fotografie celého těla, a jak na tento vývoj reagují regulační orgány v Evropě i USA. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! UMĚLÁ INTELIGENCE A NOVÉ TECHNOLOGIE V DIAGNOSTICE MELANOMU: OD EXPERIMENTÁLNÍCH ALGORITMŮ KE KLINICKÉ REALITĚ 17. dubna 2026 v 10:00:00 -tor- (ilustrační obrázek AI) Diagnostika melanomu prochází v posledních letech tichou, ale zásadní revolucí. Zatímco tradiční klinické vyšetření a dermatoskopie narážejí na limity lidského oka a subjektivního hodnocení, digitální technologie v čele s umělou inteligencí otevírají dveře k preciznější a dostupnější péči. Rozsáhlý narativní přehled mapuje tuto dynamickou éru a ukazuje, jak se technologie posunula od jednoduchých konvolučních sítí k sofistikovaným Vision Transformers, jak se integruje s pokročilými zobrazovacími metodami jako konfokální mikroskopie či 3D fotografie celého těla, a jak na tento vývoj reagují regulační orgány v Evropě i USA. Melanom zůstává jedním z nejagresivnějších a diagnosticky nejnáročnějších kožních nádorů. Ačkoliv tvoří pouze 1 % všech malignit kůže, je zodpovědný za většinu úmrtí spojených s kožní rakovinou. Včasná detekce je přitom naprosto zásadní – zatímco lokalizovaný melanom má pětileté přežití přes 99 %, u metastatického onemocnění toto číslo klesá ke 30 %. Tradiční diagnostický proces, závislý na vizuální inspekci a dermatoskopii, je zatížen variabilitou mezi jednotlivými lékaři a v mnoha zdravotnických systémech naráží na nedostatek specialistů. Právě zde vstupuje do hry umělá inteligence, která v posledních pěti letech prodělala dramatický vývoj. Kolem roku 2020 vstoupila dermatologická AI do translační fáze, urychlené pandemií COVID-19 a rozvojem teledermatologie. Původně koncipovaná jako podpůrný nástroj pro „druhý názor“ se AI rychle transformovala v aktivního klinického pomocníka, který v prospektivních studiích dokáže zvýšit diagnostickou přesnost nespecialistů o 10–15 % a snížit počet přehlédnutých malignit z téměř 60 % na méně než 5 %. Z technologického hlediska jsme svědky zásadního posunu v architektuře algoritmů. Zatímco počátek dekády byl definován dominancí konvolučních neuronových sítí (CNN), které excelují v analýze lokálních prvků obrazu, novější výzkum směřuje k tzv. „Vision Transformers“ (ViT). Tyto modely, inspirované zpracováním přirozeného jazyka, využívají mechanismus „pozornosti“ (self-attention), který jim umožňuje vnímat obraz globálně. To je v dermatologii klíčové, neboť diagnostika často závisí na posouzení celkové symetrie, distribuce barev a kontextuálních vztahů, což jsou aspekty, které tradiční CNN mohou přehlížet. Hybridní modely a multimodální „foundation models“ dnes dokáží integrovat nejen dermatoskopický obraz, ale i klinická metadata či textové popisy, čímž se jejich uvažování více přibližuje komplexnímu rozhodování lékaře. Meta-analýzy potvrzují, že tyto pokročilé systémy dosahují v experimentálních podmínkách přesnosti srovnatelné s experty. Umělá inteligence však nefunguje ve vakuu a stále častěji se propojuje s pokročilými neinvazivními zobrazovacími metodami. V oblasti reflektanční konfokální mikroskopie, která umožňuje zobrazení buněčné struktury in vivo s rozlišením blízkým histologii, dokáží AI algoritmy automatizovaně detekovat dermoepidermální junkci a klasifikovat buněčné atypie, což může snížit počet zbytečných biopsií o více než 50 %. U optické koherentní tomografie a vysokofrekvenčního ultrazvuku pomáhá AI s přesným měřením hloubky nádoru, což je kritické pro předoperační plánování. Velký potenciál má také 3D fotografie celého těla, kde algoritmy excelují v longitudinálním sledování a detekci tzv. ugly duckling znamének či nových lézí, což je úkol pro lidské oko nesmírně náročný. Novým a slibným směrem je hyperspektrální zobrazování, které analyzuje odrazivost kůže v desítkách vlnových délek a dokáže odhalit biochemické změny tkáně ještě před vznikem viditelných morfologických změn. To je cenné zejména u obtížně diagnostikovatelných akrálních či amelanotických melanomů. Navzdory technologickému optimismu však nesmíme zapomínat na závažné strukturální problémy, především v oblasti dat. Většina veřejně dostupných datasetů, na kterých jsou AI modely trénovány, je silně zkreslena ve prospěch světlých fototypů kůže. Nedostatečné zastoupení tmavších typů pleti vede k tomu, že algoritmy u těchto pacientů vykazují nižší senzitivitu, což může prohlubovat existující zdravotní nerovnosti. Řešením do budoucna mohou být techniky jako federované učení, které umožňuje trénovat modely na datech z různých institucí bez nutnosti jejich sdílení, čímž se zvyšuje diverzita a robustnost algoritmů při zachování soukromí pacientů. Právě regulační rámec doznal v letech 2023–2025 zásadních změn. V USA zavedla FDA tzv. Predetermined Change Control Plan (PCCP), který umožňuje výrobcům předem definovat, jak se bude jejich AI model v čase učit a aktualizovat, aniž by každá změna vyžadovala nové schvalovací řízení. To je klíčové pro tzv. adaptivní systémy, které se kontinuálně zlepšují na základě nových dat. V Evropě naopak nový Akt o umělé inteligenci (EU AI Act) klasifikuje medicínské diagnostické systémy jako vysoce rizikové, což klade vysoké nároky na transparentnost, správu dat a lidský dohled. Oba přístupy signalizují nástup standardizovaného a bezpečného prostředí. Zásadní otázkou však zůstává právní odpovědnost; s tím, jak se výkon AI vyrovnává expertům, se hranice odpovědnosti za diagnostickou chybu mezi lékařem, výrobcem a zdravotnickým zařízením stává stále méně zřetelnou. Klinická praxe ukazuje, že největší přidanou hodnotu má AI nikoliv jako náhrada dermatologa, ale jako nástroj pro triáž a podporu rozhodování v primární péči. Validované systémy, jako např. DermaSensor nebo SkinVision, vykazují v prospektivních studiích vysokou senzitivitu (často přes 90 %), avšak jejich Achillovou patou zůstává nízká specificita, a tedy riziko nadměrného odesílání benigních lézí k specialistům. Budoucnost proto spočívá ve vývoji kontextově citlivých systémů, které dokáží pracovat s nejistotou a které budou hladce integrovány do nemocničních informačních systémů. Dalším krokem bude posun k vysvětlitelné AI (Explainable AI-XAI), která lékaři nenabídne jen výsledek maligní/benigní, ale vizualizuje, na základě jakých znaků (např. nepravidelnost okrajů, specifické struktury) k závěru dospěla, což je nezbytné pro budování důvěry mezi člověkem a strojem. Závěrem lze říci, že umělá inteligence v diagnostice melanomu dospěla z fáze experimentů do fáze rané klinické adopce. Technologie se stává multimodální, schopnou integrovat obrazová i klinická data, a legislativa začíná dohánět technologický pokrok. Výzvou pro nejbližší roky již není dokázat, že AI umí diagnostikovat melanom, ale zajistit, aby to dělala bezpečně, spravedlivě pro všechny typy pacientů a způsobem, který reálně zefektivní práci lékařů, místo aby ji komplikoval falešnými poplachy. Cesta vpřed nevede k nahrazení lékařů, ale k vytvoření symbiózy, kde algoritmická preciznost podporuje klinický úsudek. V kontextu rostoucího výskytu melanomu a současného nedostatku dermatologů se umělá inteligence stává nezbytným infrastrukturním prvkem, který pomáhá zachovat udržitelnost celého zdravotního systému. V praxi funguje jako efektivní digitální filtr v rámci primární péče a teledermatologie. Validované systémy dnes vykazují senzitivitu přesahující 90 %, což umožňuje spolehlivou triáž: algoritmus dokáže rychle identifikovat rizikové pacienty, kteří vyžadují okamžitou pozornost experta, zatímco u benigních nálezů snižuje tlak na přeplněné ambulance. Tento model zásadně zvyšuje dostupnost péče v odlehlých regionech a specialistům uvolňuje ruce pro komplikované případy. AI tak už není jen technologickou zajímavostí, ale nástrojem, který vrací odbornou kapacitu tam, kde je jí nejvíce potřeba, a zkracuje kritickou cestu pacienta ke včasné diagnóze. KLÍČOVÁ SLOVA: melanom – umělá inteligence – dermatoskopie ZDROJ: Górecki, S.; Tatka, A.; Brusey, J. Artificial Intelligence and New Technologies in Melanoma Diagnosis: A Narrative Review. Cancers, 2025, roč. 17, č. 24, s. 3896. doi: 10.3390/cancers17243896. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/41463145/ [cit. 2026-01-05] Následující Předchozí

Aktuální přehledová studie potvrzuje, že správně cílená dieta může být silným terapeutickým nástrojem. Výsledky ukazují, že zatímco pacienti s akné profitují zejména z nízkoglykemické stravy a omezení mléčných výrobků, management rosacey vyžaduje striktní eliminaci individuálních spouštěčů vazodilatace. Nadějným směrem se pro obě skupiny jeví protizánětlivá strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, která tlumí symptomy a zlepšuje kvalitu života. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! VÝZNAM VÝŽIVY V PATOGENEZI A LÉČBĚ AKNÉ A ROSACEY 18. března 2026 v 11:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Aktuální přehledová studie potvrzuje, že správně cílená dieta může být silným terapeutickým nástrojem. Výsledky ukazují, že zatímco pacienti s akné profitují zejména z nízkoglykemické stravy a omezení mléčných výrobků, management rosacey vyžaduje striktní eliminaci individuálních spouštěčů vazodilatace. Nadějným směrem se pro obě skupiny jeví protizánětlivá strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, která tlumí symptomy a zlepšuje kvalitu života. Acne vulgaris a rosacea jsou chronická zánětlivá onemocnění kůže s významným dopadem na fyzickou i psychickou pohodu pacientů, přičemž akné postihuje přibližně 85 % dospívajících a rosacea dominuje spíše u dospělých se světlou pletí. Obě diagnózy mají multifaktoriální původ zahrnující genetické predispozice, hormonální vlivy a environmentální faktory, mezi které se stále výrazněji řadí i strava. Recentní přehledová studie detailně analyzuje, jakým způsobem mohou dietní modifikace sloužit jako efektivní nástroj v managementu těchto dermatóz, a upozorňuje na skutečnost, že zatímco u akné je role diety poměrně jasně definována, u rosacey je situace složitější a méně probádaná. Klinické studie naznačují, že potraviny s vysokým glykemickým indexem (GI) a mléčné výrobky, zejména odtučněné mléko, mohou exacerbovat projevy akné ovlivněním inzulínových a androgenních drah, což vede k podpoře produkce mazu a zánětu. Naproti tomu u rosacey hrají primární roli specifické spouštěče, jako jsou kořeněná jídla, alkohol a horké nápoje, které podporují vazodilataci a zhoršují erytém. Ačkoliv se mechanismy liší, společným jmenovatelem v dietní terapii obou stavů se zdá být snaha o redukci systémového zánětu a modulaci střevního mikrobiomu. Hlubší pohled na patofyziologii akné odhaluje přímou souvislost mezi „západním“ stylem stravování a aktivitou mazových žláz. Potraviny s vysokou glykemickou náloží vyvolávají prudký nárůst hladiny inzulínu a inzulínu podobného růstového faktoru 1 (IGF-1). IGF-1 je klíčovým mediátorem, který stimuluje diferenciaci sebocytů a syntézu lipidů v mazových žlázách, což vede k jejich ucpávání. Kromě toho zvýšené hladiny IGF-1 potencují androgenní signalizaci, čímž dále zvyšují aktivitu mazových žláz a vytvářejí ideální prostředí pro kolonizaci bakterií Cutibacterium acnes a následný zánět. Kwon et al. ve své randomizované studii prokázali, že nízkoglykemická dieta vede k významné redukci počtu i závažnosti lézí, což přímo korelovalo se snížením hladiny IGF-1. Obdobně Cerman et al. ve své průřezové studii zjistili, že pacienti s vyšší glykemickou náloží ve stravě vykazovali vyšší míru inzulínové rezistence, která korelovala se závažností akné. Dalším významným a často diskutovaným faktorem v etiologii akné je konzumace mléka a mléčných výrobků. Studie naznačují, že zejména odtučněné mléko má silný komedogenní potenciál kvůli svému hormonálnímu obsahu. Mléko přirozeně obsahuje IGF-1 a prekurzory androgenů, jako jsou 5alfa-pregnandion a 5alfa-androstandion, které zvyšují aktivitu enzymu 5alfa-reduktázy. Tento enzym konvertuje testosteron na dihydrotestosteron (DHT), což je potentní androgen stimulující produkci mazu. Je zajímavé, že zatímco některé observační studie, jako například práce Adebamowa et al. u dospívajících dívek, potvrzují pozitivní asociaci mezi konzumací mléka a zhoršením akné, jiné výzkumy tento vztah nepotvrdily, což naznačuje možný vliv genetické susceptibility či individuálních stravovacích návyků. Nicméně biologický mechanismus spojený s hormonální stimulací a inzulínovou dráhou zůstává silným argumentem pro opatrnost při konzumaci mléčných výrobků u pacientů s rezistentním akné. V kontrastu s metabolicko-hormonálními mechanismy u akné je patogeneze rosacey a vliv stravy na ni spojen především s vaskulární reaktivitou a neurogenním zánětem. Rosacea je charakterizována chronickým zarudnutím, flushem a teleangiektáziemi, které jsou důsledkem hyperreaktivity kožních cév. Dietní intervence se zde proto zaměřují na eliminaci spouštěčů, které indukují vazodilataci. Alkohol, a specificky jeho metabolit acetaldehyd, stimuluje uvolňování histaminu a oxidu dusnatého, což vede ke zvýšení vaskulární permeability a rozšíření cév, a tím k typickému záchvatovitému zčervenání. Podobný efekt mají i kořeněná jídla a horké nápoje, které pravděpodobně aktivují receptory přechodného receptorového potenciálu (TRP) v kůži. Kontrolovaná studie Guertlera et al. identifikovala jako nejčastější spouštěče právě jídla s vysokým glykemickým indexem, mléčné výrobky a alkohol. Redukce těchto faktorů v kombinaci se zvýšeným příjmem protizánětlivých potravin, jako je zelenina a omega-3 mastné kyseliny, vedla u pacientů ke snížení frekvence exacerbací onemocnění. Významnou roli v terapii obou dermatóz, ačkoliv mechanismy se mohou překrývat, hraje modulace systémového zánětu a osa střevo-kůže. Potraviny s vysokým glykemickým indexem a mléčné výrobky mohou zvyšovat produkci prozánětlivých cytokinů, jako jsou interleukin-1 beta a tumor nekrotizující faktor alfa, které exacerbují akné podporou tvorby pustul a papul. Fabbrocini et al. prokázali, že nízkoglykemická dieta vedla k redukci zánětlivých markerů, což korelovalo se zlepšením klinického obrazu. U rosacey se protizánětlivý efekt stravy projevuje zejména stabilizací buněčných membrán a snížením hladin cytokinů díky příjmu omega-3 mastných kyselin, což vede k ústupu symptomů. Nově se do popředí dostávají také probiotika. Podle Boweho et al. vede konzumace probiotik u pacientů s rosaceou k viditelnému zlepšení stavu kůže, pravděpodobně díky podpoře prospěšných střevních bakterií, regulaci imunitní odpovědi a snížení systémového zánětu. Tato zjištění otevírají dveře pro využití probiotik jako slibné adjuvantní terapie cílící na osu střevo-kůže. Navzdory rostoucímu množství důkazů o významu výživy existuje v klinické praxi výrazná diskrepance mezi očekáváním pacientů a poskytovanou péčí. Průzkum provedený v Německu odhalil, že 87,4 % pacientů s akné nebylo svým dermatologem o výživě vůbec poučeno. Pouze 3,3 % obdrželo rady na vyžádání a jen 1,1 % se dostalo detailní nutriční konzultace. Přitom 66,8 % respondentů uvedlo, že by si dietní doporučení přáli, a 75,3 % je přesvědčeno o existenci souvislosti mezi stravou a akné. Tento informační deficit vede pacienty k tomu, že si informace vyhledávají sami na internetu, kde kvalita a validita zdrojů silně kolísá – v Turecku například 49 % účastníků průzkumu čerpalo informace z Googlu a jen 43 % od dermatologů. Absence standardizovaných doporučení v guidelines (např. německá guidelines pro akné z roku 2011 neobsahují specifická dietní doporučení) staví dermatology do složité pozice. Kritické zhodnocení dostupné literatury ukazuje, že ačkoliv je vliv diety nepopiratelný, kvalita důkazů je často limitována metodologickými nedostatky. Mnoho studií trpí malou velikostí vzorku, krátkou dobou intervence nebo nedostatečnými kontrolními skupinami. Častým problémem je také složení studijních populací, které nezohledňuje pohlavní rozdíly a s nimi spojené hormonální variace, což ztěžuje zobecnitelnost výsledků. U akné jsou výsledky studií konzistentnější, zejména co se týče vlivu glykemické nálože, zatímco data pro rosaceu jsou často založena na subjektivním hlášení spouštěčů pacienty a kvalitativních studiích, což vnáší do výsledků riziko zkreslení. Například role čokolády u akné zůstává kontroverzní, zatímco některé placebem kontrolované studie nenašly signifikantní rozdíl, jiné hypotetizují, že vysoký obsah tuku a cukru v čokoládě může podporovat zánět. Pro klinickou praxi z těchto poznatků vyplývají konkrétní doporučení. U pacientů s akné je vhodné doporučit stravu založenou na nezpracovaných potravinách (whole foods), bohatou na vlákninu a s nízkým glykemickým indexem, a zároveň omezit vysoce zpracované potraviny a mléčné výrobky, zejména ty odtučněné. Tento dietní vzorec pomáhá regulovat hladiny inzulínu a IGF-1. U pacientů s rosaceou je přístupvíce individualizovaný a spočívá v identifikaci a eliminaci specifických spouštěčů pomocí potravinového deníku. Obecně se doporučuje vyhýbat se alkoholu, horkým a kořeněným pokrmům a potravinám bohatým na histamin či cinnamaldehyd (např. skořice, rajčata, citrusy). Pro obě skupiny pacientů se jeví jako prospěšná dieta středomořského typu, bohatá na zeleninu, luštěniny, ryby, olivový olej a ořechy, která díky obsahu antioxidantů a zdravých tuků přirozeně tlumí zánět. KLÍČOVÁ SLOVA: acne vulgaris – rosacea – dietní intervence – glykemický index – zánět – IGF-1 ZDROJ: Bava, F.S.M.; Thalib, H.I.; Hamisu, A. et al. Evaluating the efficacy of dietary interventions on skin health: a comparative review of outcomes in acne and rosacea. Precis Future Med. 2025;9(2):66–76. doi:10.23838/pfm.2025.00121 Dostupné z: https://www.koreamed.org/SearchBasic.php?RID=2569768 [cit. 2026-01-04] Následující Předchozí

UV žiarenie môže spôsobiť starnutie kože, popáleniny či rakovinu. Pokožka ale reaguje fotoadaptáciou – tvorbou melanínu, zhrubnutím a imunitnou odpoveďou. Nová štúdia sledovala vplyv opakovanej nízkej dávky UV žiarenia na zápalový prah pokožky u rôznych fototypov. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! NÍZKE DÁVKY UV ŽIARENIA: FOTOADAPTÁCIA, ZÁPALOVÉ PRAHY A DERMATOLOGICKÉ DÔSLEDKY 24. července 2025 v 19:00:00 -var- (ilustrační obrázek AI) UV žiarenie môže spôsobiť starnutie kože, popáleniny či rakovinu. Pokožka ale reaguje fotoadaptáciou – tvorbou melanínu, zhrubnutím a imunitnou odpoveďou. Nová štúdia sledovala vplyv opakovanej nízkej dávky UV žiarenia na zápalový prah pokožky u rôznych fototypov. Ultrafialové žiarenie (UVR) je známe svojimi škodlivými účinkami, ako je spálenie pokožky, fotostarnutie a rôzne typy rakoviny kože. Zároveň však zohráva dôležitú úlohu v kožnej homeostáze, najmä pri tvorbe melanínu, epidermálnej adaptácii a syntéze vitamínu D. Nedávna štúdia de Boera a kol. skúmala účinky opakovaného nízkodávkového UVR na zápalové prahy, biomarkery v koži a krvi a hladiny vitamínu D v rôznych fototypoch pokožky. Výsledky významne prispievajú k poznatkom v oblasti fotoimunológie a prevencie dermatologických ochorení. Do štúdie bolo zapojených 31 zdravých dospelých osôb, ktorým bolo opakovane aplikované suberytémové UVR (0,8 SED) trikrát týždenne počas 9 týždňov na dolnú časť chrbta pomocou solárneho simulátoru. Účastníci boli rozdelení podľa Fitzpatrickovho fototypu (FP) a sledovali sa parametre ako minimálna erytémová dávka (MED), melanínový index (MI), erytémový index (EI) a hrúbka stratum corneum (SC). Autori zaznamenali celkový nárast MED o 50 %, pričom u svetlejších fototypov (I–III) bol nárast výraznejší ako u tmavších (IV–VI), čo korešponduje s predchádzajúcimi pozorovaniami de Wintera a kol. a Laihia a kol. o fotoadaptácii. Štúdia preukázala významný nárast MI o 12 % a SC hrúbky o 34 %, čo prispelo k lepšej fotoprotekcii. Zistilo sa, že dominantným faktorom zvyšujúcim MED bol melanín, zatiaľ čo hrúbka epidermis sa významne nezmenila. Hladiny vitamínu D vzrástli o 21 %, čo je významné najmä vzhľadom na zimné obdobie, kedy sa podľa štúdie Klingberga a kol. typicky očakáva pokles hladín o približne 13 %. Tento nález podporuje rolu kompenzačného účinku UVR na zimný deficit vitamínu D. Imunologická analýza sa zamerala na chemokíny súvisiace s pomocnými T-lymfocytmi a vaskulárne faktory. Hladiny IL-1α, IL-1RA, CCL17, CCL27 a CXCL10 (IP-10) po UVR expozícii významne klesli, čo naznačuje lokálny imunosupresívny účinok, pravdepodobne prostredníctvom apoptózy T-buniek. Pokles VEGFA a PIGF, ktoré ovplyvňujú vaskulárnu permeabilitu, korešponduje s prácami Hartona a Yana a kol. Systémové biomarkery v krvi zostali prevažne nezmenené, s výnimkou PIGF, ktorého hladiny klesli súbežne v koži aj sére, pravdepodobne v dôsledku difúzie po porušení bariéry. Tieto výsledky potvrdzujú bifázický charakter účinku UVR – úvodný zápal nasleduje epidermálna adaptácia. Ako uvádzajú Bernard a kol., skoré poškodenie bariéry môže viesť k abnormálnemu olupovaniu, zatiaľ čo dlhodobá expozícia stimuluje hyperpláziu keratinocytov, čo vedie k zhrubnutiu SC. Zvýšenie cis-urokanovej kyseliny (cUCA), chromofóru so známymi imunomodulačnými účinkami, a jej neskorší pokles poukazujú na dynamický priebeh fotoadaptácie. Táto štúdia teda poskytuje presvedčivé dôkazy o tom, že opakovaná nízkodávková UVR expozícia zvyšuje zápalový prah kože najmä prostredníctvom melanínom sprostredkovanej fotoadaptácie bez vyvolania systémovej imunitnej aktivácie. Tieto zistenia sú obzvlášť relevantné pre jedincov so svetlou pokožkou, ktorí z UVR profitujú najviac. Zároveň pozorované imunosupresívne zmeny vyvolávajú dôležité otázky ohľadom dlhodobej bezpečnosti UVR a rizika karcinogenézy, čo si vyžaduje ďalší výskum v reálnych podmienkach. Hoci nízke dávky UVR môžu priniesť kožné aj systémové výhody, ako napríklad zlepšenie hladín vitamínu D a zníženie citlivosti na spálenie, klinici by mali individuálne zvažovať riziká kumulatívneho poškodenia kože a fototyp pacienta pri odporúčaniach týkajúcich sa pobytu na slnku. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: ultrafialové žiarenie – fotoadaptácia – imunomodulácia kože ZDROJ: de Boer, F.; Kezic, S.; van der Lelie, G.; Motazedi, E.; Rustemeyer, T.; van Dijk, A.; Almasian, M.; Jakasa, I.; van der Molen, H.F. Effect of Repeated Low-Dose UVR Exposure on Skin Inflammation Threshold, Skin Biomarkers, and Vitamin D in Healthy Adults. J Invest Dermatol. 2025 Feb 15:S0022-202X(25)00106-X. doi: 10.1016/j.jid.2025.01.024. Dostupné z: https://shorturl.at/n5xBJ [cit. 2025-05-18] Následující Předchozí

Acne vulgaris je běžné zánětlivé kožní onemocnění, které postihuje téměř všechny adolescenty a často pokračuje do dospělosti. Jizvy, které se vyskytují ve 30 % závažných případů, způsobují značné kosmetické, psychologické a sociální problémy. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! RESURFACING ATROFICKÝCH JIZEV PO AKNÉ NA OBLIČEJI MULTIMODÁLNÍM CO2 A 1570NM LASEROVÝM SYSTÉMEM 7. června 2024 v 14:00:00 -tor- Acne vulgaris je běžné zánětlivé kožní onemocnění, které postihuje téměř všechny adolescenty a často pokračuje do dospělosti. Jizvy, které se vyskytují ve 30 % závažných případů, způsobují značné kosmetické, psychologické a sociální problémy. Většina jizev je atrofická, což je důsledek nevyváženého hojení ran a nedostatku kolagenu. Dále bývají jizvy děleny na vkleslé, tzv. icepick scars, zvlněné, tzv. rolling scars a jizvy typu boxcar. Léčba je složitá kvůli variacím v morfologii, hloubce a barvě jizev, ale také kvůli nákladům a očekáváním pacientů. Laserový resurfacing (zejména s vysokovýkonnými CO 2 nebo Er:YAG lasery) se stal preferovanou léčbou před dermabrazí, díky své toleranci a ovladatelnosti, přestože je agresivní a po použití následuje dlouhá doba hojení. Frakční lasery vytvářejí termolytické sloupce, které urychlují hojení; neablativní frakční lasery, jako jsou Nd:YAG a diodové lasery, poskytují kontrolované tepelné poškození, podporují neokolagenezi a remodelaci tkání s mírnějšími, ale významnými zlepšeními během několika sezení a kratší dobou hojení. Mezi další možnosti léčby pak patří zejména dermální výplně nebo microneedling, které jsou méně účinné, ale vhodné pro všechny typy pleti a mají krátkou dobu hojení. Ve studii byly zhodnoceny účinky sekvenční multimodální ablativní 10 600nm a neablativní 1570nm laserové léčby na geometrii jizev po akné a texturu pleti. Šestnáct pacientů podstoupilo kombinovanou ablativní a frakční neablativní laserovou terapii. Devět pacientů mělo středně závažné jizvy a sedm mělo závažné jizvy. Šest měsíců po léčbě se jizvy zlepšily u všech pacientů, přičemž závažné případy se staly středně závažnými a středně závažné případy se staly mírnými. Průměrný objem jizev se snížil o 47 % a postižená plocha se zmenšila o 43,2 %. Všichni pacienti měli dočasný erytém a otok, ale nebyly zaznamenány žádné vážné nežádoucí účinky. Jizvy po akné, zejména atrofické jizvy s nedostatkem kolagenu, reagují na léčbu různě, v závislosti na způsobu účinku a hloubce průniku. Přizpůsobené multimodální terapie jsou optimální pro smíšené formy jizev po akné. Sekvenční frakční ablativní a neablativní laserová ošetření dosahují >40% snížení objemu jizev a postižených ploch, s vysokou spokojeností pacientů. Multimodální terapie synergicky stimuluje více procesů, které pomáhají s omlazením pokožky a zároveň minimalizují komplikace. Ablativní a neablativní lasery se vzájemně doplňují tím, že indukují vaporizaci dermální tkáně a koagulaci, významný obrat kolagenu a neokolagenezi. Špatná absorpce 1570nm laseru melaninem ho dělá vhodným pro všechny typy pleti, podporuje depozici kolagenu a elastinových vláken a tím zvyšuje tloušťku dermis a snižuje anizotropii pokožky. Ablativní laser odstraní povrch tkáně a zároveň ovlivňuje faktory remodelace kolagenu. Kombinace obou laserů pro léčbu jizev po akné má méně komplikací ve srovnání s použitím pouze ablativních laserů. Hybridní frakční laserové systémy nyní nabízejí současně frakční neablativní a ablativní resurfacing pokožky, čímž kombinují výhody obou modalit a zlepšují efektivitu a výsledky léčby. Multimodální CO2 a 1570nm laserová terapie významně zlepšila vzhled atrofických jizev po akné na obličeji s příznivým poměrem mezi přínosy a možnými riziky. Přizpůsobení intervalů léčby a nastavení laseru specifickým kosmetickým oblastem, typům jizev a fototypům pleti může zlepšit výsledky a rozšířit použitelnost na další kožní léze. KLÍČOVÁ SLOVA: jizvy po akné – kosmetická dermatologie – laserová ablace – neablativní lasery ZDROJ: Pablo Naranjo García, Rodolfo Lopez Andrino. Resurfacing of atrophic facial acne scars with a multimodality CO 2 and 1570 nm laser systém. JCD Journal of Cosmetic Dermatol. 08 April 2024, vol 23, Issue S1, p. 13–18. Dostupné z: https://shorturl.at/j8IwU [cit. 23.5.2024] Následující Předchozí

COVID-19 může mít negativní účinky u imunosuprimovaných pacientů. V této práci autoři hodnotí důkazy týkající se pokračování imunomodulační/biologické (IMBI) terapie u těhotných dermatologických pacientek během pandemie COVID-19 a dále se zmiňuji o rizicích očkování proti COVID-19 u těhotných dermatologických pacientek na terapii IMBI. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! KRITICKÝ PŘEHLED PRŮBĚHU A OČKOVÁNÍ COVID-19 U DERMATOLOGICKÝCH PACIENTEK LÉČENÝCH IMUNOMODULAČNÍ BIOLOGICKOU LÉČBOU 9. února 2024 v 11:00:00 -nov- COVID-19 může mít negativní účinky u imunosuprimovaných pacientů. V této práci autoři hodnotí důkazy týkající se pokračování imunomodulační/biologické (IMBI) terapie u těhotných dermatologických pacientek během pandemie COVID-19 a dále se zmiňuji o rizicích očkování proti COVID-19 u těhotných dermatologických pacientek na terapii IMBI. Jak je uvedeno v přehledu, pokud jde o pokračování léčby IMBI u těhotných dermatologických pacientek během pandemie, neexistuje žádný přesvědčivý důvod, proč by se s nimi zacházelo jinak než s netěhotnými ženami. Soubor důkazů naznačuje, že mRNA vakcíny COVID-19 jsou během těhotenství bezpečné. Zásadní zjištění přinesly studie u revmatologických pacientek, což je skupina, která se významně překrývá se skupinou dermatologických pacientek. Imunomodulační/biologická léčba u netěhotných revmatologických pacientek nebyla spojena se zvýšenou mortalitou na COVID-19 (s výjimkou rituximabu). Očkování u revmatologických pacientek během těhotenství zlepšilo porodnické výsledky ve srovnání s neočkovanými pacientkami. Na základě těchto údajů lze konstatovat, že po zvážení přínosu a rizik dostupných vakcín proti COVID-19, hovoří výsledky ve prospěch očkování proti COVID-19 u těhotných dermatologických pacientek. Doporučení pro vakcínu COVID-19 u těhotných dermatologických pacientek na IMBI by se tedy neměla lišit od doporučení pro netěhotné pacientky. KLÍČOVÁ SLOVA: COVID-19 – vakcína na covid-19 – dermatologie – imunomodulátor – imunosupresivní terapie – těhotenství – rizika ZDROJ: Messas, T., Lim, R.K., Burns, L., Yumeen, S., Kroumpouzos, G. A critical review of COVID-19 course and vaccination in dermatology patients on immunomodulatory/biologic therapy: recommendations should not differ between non-pregnant and pregnant individuals. Front Med (Lausanne). 2023 Jun 2; 10:1121025. doi: 10.3389/fmed.2023.1121025. eCollection 2023. PMID: 37332768 Review. Dostupné z: https://shorturl.at/cuFJK Následující Předchozí

Krémy s extrakty třezalky, fíkovníku a proskurníku a kapsle s kapradinou prokazatelně snižovaly skóre SCORAD ve srovnání s placebem a způsobovaly málo nebo žádné vedlejší účinky. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! BYLINNÉ LÉKY POUŽÍVANÉ K LÉČBĚ ATOPICKÉ DERMATITIDY 1. prosince 2024 v 11:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Krémy s extrakty třezalky, fíkovníku a proskurníku a kapsle s kapradinou prokazatelně snižovaly skóre SCORAD ve srovnání s placebem a způsobovaly málo nebo žádné vedlejší účinky. Atopická dermatitida (AD) je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které má výrazný dopad na kvalitu života pacientů a často vyžaduje dlouhodobou péči. Standardní léčba AD zahrnuje aplikaci kortikosteroidů, ale vedlejší účinky těchto látek vedou k zájmu o alternativní terapie. Bylinné přípravky mají dlouhou historii v léčbě kožních onemocnění a v posledních letech se dostávají do popředí jako potenciální prostředky ke zmírnění příznaků AD a snížení potřeby konvenčních léků. Studie se zaměřuje na systematickou revizi účinnosti bylinných léků při léčbě AD a hodnotí klinické studie, které sledují snížení indexu SCORAD (Scoring Atopic Dermatitis) po 2 až 4 týdnech léčby. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 220 pacientů, převážně mužského pohlaví, u nichž byla hodnocena účinnost pěti různých druhů léčivých rostlin. Mezi zkoumané byliny s potenciálem pro léčbu AD patří Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná), Ficus carica (fíkovník smokvoň), Malva sylvestris (sléz lesní), Althaea officinalis (proskurník lékařský) a Polypodium leucatomos (kapradina). Každá z těchto bylin má tradiční využití při zánětlivých onemocněních kůže. Průměrné změny v indexu SCORAD po 14–28 dnech léčby ukázaly významné snížení skóre (průměrný rozdíl − 8,40; 95 % CI −13,67, −3,14; p = 0,002). Krémy s extrakty třezalky, fíkovníku a proskurníku a kapsle s kapradinou prokazatelně snižovaly skóre SCORAD ve srovnání s placebem a způsobovaly málo nebo žádné vedlejší účinky. Naproti tomu krém se slézem lesním nebyl účinnější než placebo. Výsledky studie podporují možnost využití bylinných léčiv pro léčbu AD. Třezalka, fíkovník, proskurník a kapradiník ukázaly schopnost významně snižovat skóre SCORAD, což naznačuje jejich potenciál jako doplňkové terapie s minimem vedlejších účinků. Závěry této studie podtrhují potřebu dalších výzkumů s většími počty účastníků a delšími dobami sledování, aby bylo možné lépe posoudit dlouhodobé účinky bylinné léčby na AD. KLÍČOVÁ SLOVA: atopická dermatitida – bylinná léčba – třezalka tečkovaná – fíkovník smokvoň – sléz lesní – proskurník lékařský – kapradina ZDROJ: de Padua Goulart Amatto, P.; de Avila Orso, V.C.E.S.; da Silva Coppede, J. et al. Herbal medicines used in the treatment of atopic dermatitis: a systematic review and meta-analysis. Arch Dermatol Res 316, 656 (2024). Dostupné z: https://shorturl.at/S4rRR [cit. 2024-11-05] Následující Předchozí

Haptická zpětná vazba je schopna výrazně snížit noční škrábání u pacientů s mírnou atopickou dermatitidou. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! SENZOR S UMĚLOU INTELIGENCÍ OMEZUJE NOČNÍ ŠKRÁBÁNÍ U ATOPICKÉ DERMATITIDY 31. března 2025 v 10:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Haptická zpětná vazba je schopna výrazně snížit noční škrábání u pacientů s mírnou atopickou dermatitidou. Atopická dermatitida (AD) je chronické zánětlivé kožní onemocnění, jehož hlavním příznakem je pruritus (svědění). Škrábání je přirozenou reakcí na svědění, avšak vede k začarovanému kruhu, kdy poškození kůže zhoršuje zánět a podporuje další svědění. Noční škrábání negativně ovlivňuje kvalitu spánku a celkovou pohodu pacientů. Přestože existuje řada farmakologických možností léčby AD, neinvazivní metody pro snížení škrábání jsou omezené. Studie se zaměřila na vyhodnocení účinnosti nositelného senzoru s umělou inteligencí a uzavřenou zpětnou vazbou (haptická odezva) při snižování nočního škrábání u pacientů s mírnou formou AD. Výzkum byl proveden jako dvoufázová kohortová studie u dospělých pacientů s atopickou dermatitidou, kteří vykazovali střední až vysokou míru škrábání. Účastníci byli rekrutováni z Dermatologického oddělení Northwestern University v Chicagu a studie probíhala v domácím prostředí. V první fázi, trvající jeden týden, pacienti nosili senzor, který měřil noční škrábání a parametry spánku. Ve druhém týdnu byla aktivována haptická zpětná vazba – senzor vydával vibrace při detekci škrábání, čímž měl pacienta upozornit na pohyb a podvědomě jej omezit. Studie se zúčastnilo deset pacientů s průměrným věkem 36 let, z nichž šest byly ženy. Celkem bylo monitorováno 831 hodin a 104 nocí. Výsledky ukázaly statisticky významné snížení nočního škrábání při použití haptické odezvy. Průměrný počet škrábacích epizod za noc poklesl z 45,6 na 32,8, což představuje 28% snížení (p = 0,03). Doba škrábání na hodinu spánku se zkrátila z 15,8 na 7,9 sekund, tedy o 50 % (p = 0,01). Celková doba spánku se přitom nezměnila. Většina účastníků hodnotila zařízení jako snadno použitelné a projevila zájem o další neinvazivní metody ke snížení škrábání. Výsledky naznačují, že vibrační zpětná vazba může být účinnou neinvazivní nefarmakologickou metodou ke snížení nočního škrábání u pacientů s mírnou atopickou dermatitidou. Tato technologie představuje novou možnost kontroly svědění, zejména pro pacienty, kteří nechtějí nebo nemohou užívat systémovou léčbu. KLÍČOVÁ SLOVA: atopická dermatitida – umělá inteligence – haptická odezva – noční svědění ZDROJ: Yang, A.F., Patel, S., Chun, K.S. et al. Artificial Intelligence–Enabled Wearable Devices and Nocturnal Scratching in Mild Atopic Dermatitis. JAMA Dermatol. Published online February 05, 2025. doi:10.1001/jamadermatol.2024.5697. Dostupné z: https://shorturl.at/BhxSt [cit. 2025-03-11] Následující Předchozí

Rozsáhlá studie ukazuje, že semaglutid (pozn. red. účinná látka Ozempicu) přináší u více než 23 000 pacientů významné zlepšení kardiometabolických parametrů a redukci tělesné hmotnosti. Přesto je jeho nasazení v reálné praxi spojeno s nárůstem zdravotních výdajů. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! SEMAGLUTID V REÁLNÉ KLINICKÉ PRAXI: PŘÍNOS KONTRA NÁKLADY 5. ledna 2026 v 11:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Rozsáhlá studie ukazuje, že semaglutid (pozn. red. účinná látka Ozempicu) přináší u více než 23 000 pacientů významné zlepšení kardiometabolických parametrů a redukci tělesné hmotnosti. Přesto je jeho nasazení v reálné praxi spojeno s nárůstem zdravotních výdajů. Obezita představuje nejen systémové, ale i dermatologické onemocnění – zasahuje kožní bariéru, imunitní odpověď i mikrobiom. Je spojena s častějším výskytem akantózy nigricans, intertriga, hidradenitis suppurativa či psoriázy. Patofyziologicky se uplatňuje inzulinová rezistence, chronický zánět nízké intenzity a dysregulace adipokinů. Moderní farmakoterapie obezity, zejména agonisté receptoru GLP-1, představují zásadní průlom v léčbě těchto pacientů. Semaglutid prokázal výraznou účinnost v klinických studiích, dosud však chyběla data z reálné praxe o jeho dopadu nejen na kardiovaskulární riziko, ale i na celkové zdraví a ekonomickou zátěž systému. Do studie byli zahrnuti pacienti s diabetem 2. typu i bez něj, průměrného věku 56 let a průměrného BMI 37,7 kg/m². Primárně sledovanými parametry byly procentuální změna tělesné hmotnosti, krevní tlak, celkový cholesterol a HbA1c. Sekundárně byly hodnoceny měsíční zdravotní výdaje podle dat Medicare (bez ceny samotného semaglutidu). Analýza využila difference-in-differences model, který porovnával výsledky pacientů po zahájení léčby s těmi, kteří ji ještě neobdrželi, ve stejném kalendářním období. Po 13–24 měsících od nasazení semaglutidu bylo zjištěno: pokles tělesné hmotnosti o 3,8 %, výraznější u pacientů bez diabetu (−5,1 %) než u diabetiků (−3,5 %), snížení systolického tlaku o 1,1 mmHg a diastolického o 1,5 mmHg, pokles celkového cholesterolu o přibližně 0,33 mmol/l, zlepšení HbA1c o 0,3 % u diabetiků a 0,1 % u nediabetiků. Zlepšení přetrvávalo i po dvou letech sledování a bylo významnější u pacientů, kteří v léčbě vytrvali. Zdravotní výdaje pacientů po zahájení léčby semaglutidem se v průměru zvýšily o přibližně 80 USD (95 % CI 68–92) měsíčně, bez započtení ceny samotného přípravku. Tento nárůst byl zčásti způsoben vyšší frekvencí hospitalizací u kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Ačkoli léčba semaglutidem přináší jasně prokazatelné klinické přínosy – zejména zlepšení kardiometabolických rizikových faktorů – je třeba mít na paměti, že může být spojena s krátkodobým zvýšením nákladů na zdravotní péči. To může odrážet změny ve využívání zdravotních služeb nebo potřebu komplexnějšího sledování pacientů. Do budoucna bude klíčové provádět dlouhodobé, metodicky robustní analýzy nákladové efektivity, které zhodnotí, zda se počáteční nárůst výdajů vyrovná snížením výskytu závažných kardiovaskulárních příhod a komplikací. Taková data mohou pomoci optimalizovat preskripční strategii i zdravotní politiku tak, aby byla léčba semaglutidem přínosná jak pro pacienty, tak pro celý zdravotní systém. KLÍČOVÁ SLOVA: semaglutid – GLP-1 agonista – semaglutid – GLP syndrom, kardiovaskulární riziko – akantóza nigricans – psoriáza – zdravotní náklady OBOR: dermatologie – kardiologie ZDROJ: Lu, Y.; Liu, Y.; Totojani. T. et al. Changes in Cardiovascular Risk Factors and Health Care Expenditures Among Patients Prescribed Semaglutide. JAMA Netw Open. 2025;8(8): e2526013. doi:10.1001/jamanetworkopen.2025.26013 Dostupné z: https://tinyurl.com/53uhw68u [cit. 2025-10-16] Následující Předchozí

Vitiligo je chronické autoimunitní kožní onemocnění, jehož výskyt i závažnost může zhoršovat psychický stres. Existuje propojení mezi psychickým stavem a imunitní reakcí kůže? Jakou roli v tomto procesu hraje osa mozek-kůže? Jak stres ovlivňuje imunitní odpověď a přispívá k progresi vitiliga zjišťoval výzkum nervových a hormonálních mechanismů. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! ROLE OSY MOZEK-KŮŽE V PATOGENEZI VITILIGA 7. prosince 2024 v 11:00:00 -tor- (ilustrační obrázek AI) Vitiligo je chronické autoimunitní kožní onemocnění, jehož výskyt i závažnost může zhoršovat psychický stres. Existuje propojení mezi psychickým stavem a imunitní reakcí kůže? Jakou roli v tomto procesu hraje osa mozek-kůže? Jak stres ovlivňuje imunitní odpověď a přispívá k progresi vitiliga zjišťoval výzkum nervových a hormonálních mechanismů. Vitiligo postihuje 0,5–2 % světové populace. Komplexní etiologie nemoci ztěžuje léčbu a vzhled pacientů negativně ovlivňuje jejich psychické i fyzické zdraví. Ačkoli autoimunitní nerovnováha hraje klíčovou roli, spouštěče abnormální imunitní reakce nejsou jasné. Stres, úzkost a deprese jsou významnými faktory při rozvoji vitiliga a negativně ovlivňují léčbu. Nový výzkum zdůrazňuje roli osy mozek-kůže v kožní imunitě, spojující psychický stres s patogenezí vitiliga. Mechanismy osy mozek-kůže byly zkoumány s cílem podpořit integraci psychoterapie do léčby vitiliga. Patogeneze vitiliga je komplexní a zahrnuje genetické faktory, imunitní buňky a signální molekuly, jako cytokiny a chemokiny. Psychický stres je běžným spouštěčem, přičemž mnoho pacientů i lékařů věří, že vitiligo také zhoršuje. Stres vyvolává fyziologické reakce, jako je zvýšená aktivita sympatiku, hyperaktivita osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA osa), abnormální exprese neurotransmiterů a uvolnění prozánětlivých cytokinů, což přispívá k perzistenci či zhoršování onemocnění. Psychický stres aktivuje sympatický nervový systém, což vede k uvolnění katecholaminů v kůži, které nadměrně aktivují imunitu. Zvýšené hladiny katecholaminů a upregulace souvisejících genů naznačují imunitní zánětlivou odpověď způsobenou dysregulací sympatiku u pacientů s vitiligem. Stres významně ovlivňuje HPA osu a zdraví kůže. Aktivace HPA osy během stresu podporuje uvolňování neuropeptidů, které ovlivňují kožní buňky. U vitiliga chronický stres inhibuje tvorbu melaninu, což přispívá k depigmentaci. Glukokortikoidy mohou potlačit kožní HPA osu, snížit melanogenezi a zhoršit vitiligo. Kůže je ovlivněna neuropeptidy a hormony, které zprostředkovávají stresové reakce a zánět. Neuropeptidy, jako kortikoliberin (CRH) a katecholaminy, se uvolňují během stresu a ovlivňují kožní buňky, podporují zánět a ovlivňují pigmentaci u vitiliga. Stres zvyšuje hladiny kortizolu a noradrenalinu, což vyvolává imunitní reakce. Neuropeptidy podporují zánět, narušují funkci melanocytů a přispívají k progresi vitiliga prostřednictvím neuroimunitních cest. Nová studie odhaluje, že kůže se aktivně účastní stresových reakcí prostřednictvím mechanismů jako místní HPA osa a neurogenní zánět. Osa mozek-kůže hraje klíčovou roli v patogenezi vitiliga. Výsledky naznačují silnou souvislost mezi psychickým stresem a nástupem nebo progresí vitiliga, zejména u osob s psychickými poruchami. Budoucí výzkum by se měl zaměřit na HPA osu, prozánětlivé cytokiny a cílové buňky, aby bylo možné nalézt nové způsoby léčby. KLÍČOVÁ SLOVA: vitiligo – psychický stres – osa mozek-kůže – imunitní odpověď ZDROJ: Cao, C.; Lei, J.; Zheng, Y. et al. The brain-skin axis in vitiligo. Arch Dermatol Res 316, 607 (2024). Dostupné z: https://shorturl.at/sZq7U [cit. 2024-11-02] Následující Předchozí

Nový výzkum publikovaný v časopise Cell naznačuje, že svědění, které pociťují pacienti s atopickou dermatitidou, nemusí být způsobeno zánětem, jak se běžně předpokládá, ale bakterií Staphylococcus aureus a jejím působením na nervové buňky. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! SVĚDĚNÍ PŘI ATOPICKÉ DERMATITIDĚ MŮŽE BÝT ZPŮSOBENO MIKROBY, NIKOLI ZÁNĚTEM 15. dubna 2024 v 16:00:00 -bur- Nový výzkum publikovaný v časopise Cell naznačuje, že svědění, které pociťují pacienti s atopickou dermatitidou, nemusí být způsobeno zánětem, jak se běžně předpokládá, ale bakterií Staphylococcus aureus a jejím působením na nervové buňky. Autoři studie tvrdí, že jejich zjištění týkající se role mikrobů při vzniku svědění jsou nová a mohla by změnit způsob klinické léčby svědění. „Identifikovali jsme zcela nový mechanismus, který stojí za svěděním – bakterii S. aureus, která se vyskytuje téměř u každého pacienta s chronickým onemocněním atopickou dermatitidou. Ukázali jsme, že svědění může být způsobeno samotným mikrobem,“ uvedl hlavní autor Isaac Chiu, docent imunologie v Blavatnikově institutu na Harvard Medical School, v tiskové zprávě Harvardu. Chiu a spol. použili myší model k testování různých bakterií a zjistili, že S. aureus způsobuje svědění, které se v průběhu několika dní zintenzivňuje a vede k cyklu svědění a škrábání, poškození kůže a aloknezi, přecitlivělé reakci na jemné podněty. „V tuto chvíli se jedná o spekulaci, ale cyklus svědění a škrábání by mohl mikrobům prospívat a umožnit jejich šíření do vzdálených míst těla a na nenakažené hostitele,“ uvedl autor studie Liwen Deng v tiskové zprávě. Studie ukázala, že žírné buňky a bazofily nevedly ke svědění po vystavení bakteriím. Konkrétně bylo zjištěno, že rozhodujícím mediátorem při vyvolávání spontánního svědění a aloknézy je serinová proteáza V8 S. aureus. V8 vyvolává svědění aktivací proteinu PAR1, který se nachází na kožních neuronech, jež přenášejí signály do mozku. Inhibice signalizace V8-PAR1 by mohla léčit svědění, navrhli Chiu a spol. Navrhli, že inhibitory PAR 1 (tj. vorapaxar), které se nyní používají u pacientů s aterotrombózou, by se jednoho dne mohly používat v lokálních krémech ke kontrole svědění. „Svědění může být u pacientů, kteří trpí chronickými kožními onemocněními, značně vysilující. Mnoho z těchto pacientů nosí na kůži právě ten mikrob, u kterého jsme nyní poprvé prokázali, že může vyvolat svědění,“ uvedl Deng v tiskové zprávě. „Když jsme studii zahájili, nebylo jasné, zda je svědění důsledkem zánětu, či nikoliv,“ dodal Deng. „Ukázali jsme, že tyto věci lze oddělit, že nemusíte mít nutně zánět, aby mikrob způsobil svědění, ale že svědění zhoršuje zánět na kůži.“ Vědci plánují prozkoumat, zda mohou svědění vyvolat i jiné mikroby než S. aureus, uvedl Harvard. „Víme, že mnoho mikrobů, včetně plísní, virů a bakterií, je doprovázeno svěděním, ale není jasné, jak svědění způsobují,“ uvedl Chiu v tiskové zprávě. KLÍČOVÁ SLOVA: atopická dermatitida – Staphylococcus aureus – pruritus ZDROJ: https://shorturl.at/fsJO5 Následující Předchozí

V novém výzkumu léčby mužské androgenní alopecie, byla srovnávána účinnost perorálního a topického použití minoxidilu. Perorální forma léčby minoxidilem vykázala lepší klinické výsledky v oblasti vertexu. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! ANDROGENETICKÁ ALOPECIE U MUŽŮ: PERORÁLNÍ MINOXIDIL VERSUS TOPICKÝ 5. srpna 2024 v 10:00:00 -tor- (ilustrační obrázek) V novém výzkumu léčby mužské androgenní alopecie, byla srovnávána účinnost perorálního a topického použití minoxidilu. Perorální forma léčby minoxidilem vykázala lepší klinické výsledky v oblasti vertexu. Androgenetická alopecie (AGA), hlavní příčina ztráty vlasů u mužů, je charakterizována postupnou miniaturizací vlasových folikulů a zkrácením anagenní fáze. AGA významně ovlivňuje sebevědomí a kvalitu života. Brazilské studie se zúčastnilo devadesát mužů s AGA, převážně s mírnou až středně těžkou ztrátou vlasů, ve věku 18 až 55 let. Vyloučeni byli pacienti s nedávnou léčbou alopecie, historií transplantace vlasů, kardiopatií, nefropatií, dermatózami pokožky hlavy, stavy způsobujícími ztrátu vlasů nebo hypersenzitivitou na minoxidil. Studii dokončilo šedesát osm pacientů ve věkovém průměru 36,6 let. Průběžně bylo vyřazeno 27 % pacientů ve skupině s perorálním minoxidilem a 22 % pacientů ve skupině s topickým minoxidilem, převážně kvůli problémům souvisejícím s pandemií a menším vedlejším účinkům, jako jsou bolesti hlavy a nespavost, bez významného rozdílu mezi skupinami. Perorální minoxidil prokázal 27,1% nárůst hustoty terminálních vlasů ve vertexu a 13,1% nárůst v čelní oblasti ve srovnání s topickým minoxidilem. 20 z 33 pacientů ve skupině s perorálním minoxidilem (60 %) a 17 z 36 ve skupině s topickým minoxidilem (48 %) mělo klinické zlepšení v čelní oblasti; více pacientů ve skupině s perorálním minoxidilem (23 z 33, tedy 70 %) mělo klinické zlepšení ve vertexové oblasti ve srovnání s pacienty ve skupině s topickým minoxidilem (16 z 35, tedy 46 %). Kardiovaskulární parametry a nežádoucí účinky se mezi skupinami významně nelišily. Hypertrichóza a bolesti hlavy byly častější u perorálního minoxidilu, zatímco svědění a ekzém ve skupině s topickým minoxidilem. V této 24týdenní studii zlepšila denní dávka 5 mg perorálního minoxidilu hustotu terminálních i celkových vlasů ve srovnání s výchozím stavem, ale neprokázala významně vyšší účinnost nad topickým minoxidilem. Perorální minoxidil prokázal lepší klinické výsledky ve vertexu a vyšší nárůst hustoty terminálních vlasů v této oblasti. Oba typy léčby byly dobře snášeny s minimálními vedlejšími účinky. Perorální minoxidil nabízí oproti topické aplikaci výhody, zejména pokud jde o lokální vedlejší účinky: např. nemění texturu vlasů, nedráždí pokožku. Na rozdíl od finasteridu, který také patří mezi léky volby na AGA, nezpůsobuje perorální minoxidil sexuální dysfunkci. Další srovnávací studie budou potřeba k lepšímu pochopení relativní účinnosti různých terapií pro AGA. Ačkoliv perorální minoxidil v této studii nepřekonal jednoznačně topický minoxidil, jeho potenciální přínosy si zaslouží zvážení v budoucím výzkumu. KLÍČOVÁ SLOVA: androgenetická alopecie – minoxidil – ztráta vlasů – léčba ZDROJ: ALVARES PENHA, Mariana; AMANTE MIOT, Hélio; KASPRZAK, Michal et al. Oral Minoxidil vs Topical Minoxidil for Male Androgenetic Alopecia. A Randomized Clinical Trial. JAMA Dermatol. 2024, roč. 6, č. 160, s. 600–605. doi:10.1001/jamadermatol.2024.0284. Dostupné z: https://shorturl.at/3QdlK [cit. 2024-07-14] Následující Předchozí