Rosacea je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které ovlivňuje vzhled a kvalitu života pacienta. Postihuje především oblast středu obličeje a projevuje se erytémem, zarudnutím, teleangiektaziemi, papulami, pustulami a rhinophymou. Přesná patofyziologie rosacey zůstává navzdory jejímu rozšíření neznámá. V současné době se zkoumají nové farmakologické terapie. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! KYSELINA TRANEXAMOVÁ MŮŽE BÝT POTENCIÁLNÍM KLÍČEM K LÉČBĚ ROSACEY 29. června 2024 v 10:00:00 -she- (ilustrační obrázek) Rosacea je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které ovlivňuje vzhled a kvalitu života pacienta. Postihuje především oblast středu obličeje a projevuje se erytémem, zarudnutím, teleangiektaziemi, papulami, pustulami a rhinophymou. Přesná patofyziologie rosacey zůstává navzdory jejímu rozšíření neznámá. V současné době se zkoumají nové farmakologické terapie. Nedávný přehled čínských vědců zkoumal účinnost kyseliny tranexamové (TA), syntetické sloučeniny podobné lyzinu, která kompetitivně inhibuje tvorbu fibrinogenu syntézou fibrinolytických enzymů. Kromě známého použití při léčbě krvácení se TA používá k léčbě řady kožních onemocnění, včetně melasmy, chronické kopřivky a angioedému. Úloha TA při léčbě růžovky však dosud nebyla systematicky objasněna. Výzkumníci přezkoumali veškerou dostupnou literaturu o použití TA k léčbě rosacey a zjistili, že všechny studie zahrnuté do přehledu prokázaly potenciál TA pro léčbu rosacey. Několik nedávných klinických studií prokázalo, že TA zmírňuje příznaky rosacey obnovením propustné bariéry, zmírněním imunitní reakce a inhibicí angiogeneze. Ačkoli je o patofyziologii rosacey známo jen málo, předpokládá se, že by mohla souviset s genetickým pozadím, abnormální vrozenou a adaptivní imunitou, dysregulací neurovaskulárního systému, poruchou funkce kožní bariéry a změněným mikrobiomem. Pro pacienty s rosaceou je sice k dispozici několik možností léčby, je ale zapotřebí optimalizovaná terapie, která by účinně působila jak na zánět, tak na pozánětlivou pigmentaci. TA je antifibrinolytický lék, který byl poprvé představen v 70. letech 20. století k léčbě melasmy a od té doby se používá k léčbě pozánětlivé hyperpigmentace, Riehlovy melanózy, erytému souvisejícího s akné, chronické kopřivky a angioedému. Podle vědců, kteří stojí za tímto přehledem, přibývá důkazů, které naznačují, že TA je účinná i při léčbě růžovky. Po rozsáhlém vyhledávání v databázích PubMed a Web of Science našli vědci 6 studií publikovaných v letech 2012 až 2023, které splňovaly kritéria pro zařazení do přehledu. Všech 6 hodnotilo terapeutické účinky TA na růžovku podle různých technik: intradermální injekce, perorální léky, topické přípravky, mikrojehličkování a laserem asistované podání. Ve 3 ze 6 studií byla lokální TA použita jako monoterapie. Ve studii z roku 2012 vědci uvedli, že 6 pacientů s iritační kontaktní dermatitidou a papulopustulózní růžovkou bylo léčeno lokálním 10% roztokem TA jednou nebo dvakrát týdně. Pozorovali významné snížení erytému a příznaků, jako je svědění, zarudnutí a pálení. Podobně retrospektivní studie 30 pacientů s rosaceou předepisovala pacientům lokální 5% roztok TA dvakrát denně po dobu 2 týdnů. Po uplynutí 14denního období vědci uvedli, že bylo pozorováno méně zánětlivých lézí. Studie rovněž uvedla, že po léčbě se „pozoruhodně“ zlepšily biofyzikální funkce kůže, jako je trans-epidermální ztráta vody, pH povrchu kůže a hydratace rohové vrstvy. Studie z roku 2019 používala lokální 10% roztok TA u pacientů s diagnózou erytematotelangiektatické rosacey a melasmy vyvolané steroidy. Výzkumníci zaznamenali zlepšení závažnosti erytému, teleangiektazie a pocitu pálení po podání roztoku dvakrát denně po dobu 4 až 6 týdnů. Nakonec výzkumníci zařadili do přehledu klinickou studii z roku 2018, která srovnávala účinky samotné 10% TA ve srovnání s kombinací 10% TA a mikrojehličkování. Zjistili významné zlepšení klinické závažnosti a kvality života u obou skupin. Studie zaznamenala, že ve skupině s kombinací byly pozorovány některé nežádoucí účinky způsobené mikrojehličkováním, které odezněly krátce po zákroku. Studie z roku 2016 zjistila, že kombinace 250 mg perorální TA, 40 mg propranololu a 50 mg minocyklinu denně zlepšila erytém a subjektivní příznaky u jednoho pacienta s rosaceou. Poslední studie zahrnutá do přehledu zjistila, že intradermální mikroinjekce 5% roztoku TA významně snížila skóre globálního hodnocení závažnosti rosacey zkoušejícím. Výzkumníci zaznamenali, že klinické zlepšení přetrvávalo nejméně 3 měsíce po léčbě. V 6 klinických studiích zahrnutých do přehledu byla TA hlášena jako účinná při léčbě růžovky. Každá z nich uváděla minimální nežádoucí účinky, především přechodné kožní reakce, jako je erytém a podráždění. Ačkoli jsou výsledky slibné, vědci navrhli, že k potvrzení účinnosti TA, optimálního dávkování, dlouhodobých výsledků a potenciální synergie s jinými léčebnými postupy jsou nutné další robustní randomizované kontrolované studie s většími vzorky. Doufají, že tím objasní úlohu TA u různých podtypů růžovky a zpřesní její klinické použití. KLÍČOVÁ SLOVA: rosacea – kyselina tranexamová ZDROJ: ZHANG, J., GU, D., YAN, Y. et al. Potential role of tranexamic acid in rosacea treatment: conquering flushing beyond melasma. Clin CosmetInvestig Dermatol. 2024;17:1405–1412. Published 2024 Jun 14. doi:10.2147/CCID.S473598. Dostupné z: https://shorturl.at/SLrxG [cit. 2024-06-26]. HEBEBRAND, M. Could Tranexamic Acid Be Key to Treating Rosacea? Dermatology times. Online. [2024] Dostupné z: https://shorturl.at/5vRVF [cit. 2024-06-26]. Následující Předchozí

Anatomická lokalizace kožního melanomu je významným nezávislým prognostickým faktorem melanomu. Výsledky ukázaly, že u melanomů dolní končetiny mělo umístění na noze nižší míru přežití ve srovnání s více proximálními lokalizacemi a pouze anatomická lokalizace vykazuje statistickou významnost pro rozlišení případů s vyšším rizikem úmrtnosti a nižší mírou přežití bez příznaků nemoci u distálních melanomů (hlavně na noze). Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! NA UMÍSTĚNÍ ZÁLEŽÍ. RIZIKO MELANOMU NA DOLNÍCH KONČETINÁCH 16. srpna 2024 v 10:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Anatomická lokalizace kožního melanomu je významným nezávislým prognostickým faktorem melanomu. Výsledky ukázaly, že u melanomů dolní končetiny mělo umístění na noze nižší míru přežití ve srovnání s více proximálními lokalizacemi a pouze anatomická lokalizace vykazuje statistickou významnost pro rozlišení případů s vyšším rizikem úmrtnosti a nižší mírou přežití bez příznaků nemoci u distálních melanomů (hlavně na noze). Tato studie potvrzuje, že distálnější umístění kožního melanomu na dolní končetině je významným prognostickým faktorem. Retrospektivní observační multicentrická studie, založená na reálných datech u pacientů s diagnózou kožního melanomu dolní končetiny v letech 2002 až 2018, byla provedena v Univerzitní nemocnici „Virgen de la Arrixaca“ v Murcii a Univerzitním nemocničním komplexu v Cartageně. Kritéria zahrnovala primární melanom lokalizovaný na dolní končetině. Pacienti byli rozděleni do tří skupin: 1. stehno nebo proximální skupina: melanom na stehně, včetně gluteální oblasti a kořene stehna; 2. holeň nebo střední skupina: melanom na holeni, včetně kolena a podkolenní jamky; a 3. noha nebo distální skupina: melanom na noze, včetně kotníku. Pacienti s méně než dvouletým sledováním a ti s nedostatečně zaznamenanými údaji (méně než 80 %) byli vyloučeni. Celkem bylo do studie zařazeno 221 případů, z toho 48 (21,7 %) případů proximálních kožních melanomů, 113 (51,1 %) případů melanomů ve střední části a 60 (27,1 %) případů distálních melanomů. Průměrná doba sledování byla 104,25 ± 67,34 (rozmezí 26–369) měsíců. Všichni pacienti byli kavkazského původu. Melanomy na noze byly spojeny s vyšším Breslowovým indexem a větším průměrem léze, pravděpodobně kvůli zpožděné diagnóze. Distální melanomy tedy vykazovaly horší prognózu kvůli pokročilejšímu stadiu při diagnóze. Analýza přežití potvrdila, že melanomy na noze mají horší výsledky ve srovnání s proximálními lokalizacemi. Zjištění zdůrazňují důležitost včasné detekce a diagnózy distálních melanomů pro zlepšení prognózy. KLÍČOVÁ SLOVA: kožní melanom – dolní končetina – noha – prognostický faktor ZDROJ: Antonio Piñero-Madrona, Pablo Cerezuela-Fuentes, Guadalupe Ruiz- Merino, Enrique Martínez-Barba, Sebastián Ortiz-Reina, María José Martínez-Ortiz, Angel López-Ávila, José F Frías-Iniesta, Alice Viney, Juan Cabezas-Herrera. Lower limb cutaneous melanoma surgery: location matters. 2023 Sep;315(7):1971–1978. doi: 10.1007/s00403-023-02571-z. Epub 2023 Mar 2. Dostupné z: https://shorturl.at/hdCIH [cit. 2024-07-16] Následující Předchozí

Kombinace neablativního frakčního laseru s topickým sérem obsahujícím vitaminy C, E a kyselinu ferulovou (CE Ferulic) může posílit klinický účinek a urychlit regeneraci pleti. Tato kazuistická série přináší důkazy o synergickém účinku této kombinace u pacientů s různými typy kožních obtíží, jako je fotoaging, růžovka či jizvy po akné. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! FRAKČNÍ LASER A SÉRUM S VITAMINY C, E A KYSELINOU FERULOVOU URYCHLUJÍ REGENERACI PLETI 21. července 2025 v 10:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Kombinace neablativního frakčního laseru s topickým sérem obsahujícím vitaminy C, E a kyselinu ferulovou (CE Ferulic) může posílit klinický účinek a urychlit regeneraci pleti. Tato kazuistická série přináší důkazy o synergickém účinku této kombinace u pacientů s různými typy kožních obtíží, jako je fotoaging, růžovka či jizvy po akné. Kvalita pokožky je čím dál důležitějším aspektem neinvazivního omlazení pleti, a to zejména u pacientů, kteří častěji čelí problémům jako jsou rozšířené póry či nerovnoměrný tón pleti. Neablativní frakční lasery si získaly pevné místo mezi dostupnými technologiemi díky své účinnosti a příznivému bezpečnostnímu profilu. I přesto přetrvávají určité komplikace, jako je zarudnutí, postinflamatorní hyperpigmentace (PIH) nebo narušení kožní bariéry. V rámci studie byli sledováni celkem čtyři pacienti ve věku 20 až 40 let, u nichž byl hodnocen účinek kombinované terapie na kvalitu pleti. U každého pacienta byla použita tzv. split-face metoda, tedy ošetření jedné poloviny obličeje aktivní kombinací, zatímco druhá polovina sloužila jako kontrola. Na jedné straně obličeje byl bezprostředně po ošetření neablativním frakčním laserem (NAFL) aplikován topický antioxidantní přípravek CE Ferulic (SkinCeuticals Inc., New York, USA). Aplikace byla dále prováděna jednou až dvakrát denně po dobu 1 až 4 týdnů, podle individuálního protokolu daného případu. Kontrolní strana obličeje byla ošetřena fyziologickým roztokem nebo placebovým krémem bez účinných látek. K hodnocení klinického efektu byly použity standardizované fotografie pořízené systémem VISIA® (Canfield Scientific, USA), který umožňuje objektivně sledovat změny v zarudnutí pokožky a dalších parametrech kvality pleti. Výsledky byly doplněny instrumentálními měřeními specifických ukazatelů podle typu dermatologického problému. U 38leté ženy se známkami stárnutí pleti došlo po kombinované terapii NAFL a CE Ferulic k viditelnému zlepšení struktury pleti, redukci vrásek a velikosti pórů. Na straně léčené pouze fyziologickým roztokem nebyly pozorovány významné změny; dokonce došlo ke zvýšení UV skvrn a hladin porfyrinů. Pacientka subjektivně hodnotila CE Ferulic jako komfortnější, s menším podrážděním a vyšším jasem pokožky. U 27leté ženy s papulopustulózní růžovkou došlo po zákroku k výraznému snížení erytému na straně ošetřené CE Ferulic. Tento efekt přetrvával i 7 dní po ošetření. Snížené hodnoty TEWL a EI (erythema index) naznačují lepší obnovu kožní bariéry. Zatímco na kontrolní straně přetrvávaly papuly, na straně léčené sérem byl výskyt ložisek minimální, což naznačuje potenciální protizánětlivý účinek séra. Dva muži s jizvami po akné podstoupili terapii NAFL s následnou aplikací CE Ferulic a zvlhčujícího krému s fyziologickými lipidy. Výsledky ukázaly rychlejší odhojení stroupků (5 dní vs. 7 dní u kontrolní strany) a nižší hodnoty melaninového indexu na straně léčené CE Ferulic. Jeden z pacientů zaznamenal pokles MI (melanin index) o 6,67 %, zatímco kontrolní strana vykázala nárůst o 30 % – rozdíl 36,67 % je výrazný ve prospěch aktivní terapie. Dlouhodobě byl rovněž pozorován vyšší efekt na redukci pórů a jizev. Kombinace NAFL s antioxidanty představuje slibnou cestu ke zvýšení účinnosti bez zvýšení rizika vedlejších účinků. Vitamin C potlačuje tvorbu melaninu inhibicí tyrosinázy, napomáhá syntéze kolagenu a urychluje hojení. Kyselina ferulová stabilizuje antioxidanty a vitamin E přispívá k ochraně membrán. Společně tak vytvářejí silnou kombinaci podporující obnovu tkáně, redukci PIH a urychlení regenerace. KLÍČOVÁ SLOVA: neablativní frakční laser – CE Ferulic – vitamin C – kyselina ferulová – kvalita pokožky – fotoaging – růžovka – akné – erytém – transepidermální ztráta vody OBOR: dermatologie ZDROJ: Chen, L; Dong, Y.; Liu, L.; Zhu, M.; Qin, X. Achieving the maximum efficacy by combining non-ablative fractional laser with vitamin C, vitamin E and ferulic acid serum for skin quality improvement in Asian population. J Cosmet Dermatol. 2024; 23: 1592–1596. doi:10.1111/jocd.16203 Dostupné z: https://shorturl.at/ke2hz [cit. 2025-06-02] Následující Předchozí

Podle posteru prezentovaného na výročním zasedání Americké dermatologické akademie mají děti s atopickou dermatitidou oproti dětem bez atopické dermatitidy větší pravděpodobnost výskytu obtíží s učením a pamětí. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! SYMPTOMY KOGNITIVNÍ PORUCHY U DĚTÍ S ATOPICKOU DERMATITIDOU 10. dubna 2024 v 15:00:00 -tor- Podle posteru prezentovaného na výročním zasedání Americké dermatologické akademie mají děti s atopickou dermatitidou oproti dětem bez atopické dermatitidy větší pravděpodobnost výskytu obtíží s učením a pamětí. Hannah R. Chang, BA, studentka University of Texas Southwestern Medical School a The Johns Hopkins University School of Medicine, a její kolegové zkoumali v populační studii vztah mezi AD a obtížemi s učením nebo pamětí. Studie zahrnovala 9 223 013 dětí ve věku 17 let a mladších s AD (průměrný věk 8,4 roku; 50,8 % dívek; 71,1 % bělochů) a 60 509 794 dětí bez AD (průměrný věk 8,7 roku; 49,6 % dívek; 77,9 % bělochů). Výzkumníci zjistili, že větší část dětí s AD (10,8 %; 95% CI, 7,8–15,8 %) měla problémy s učením oproti dětem bez AD (5,9 %; 95% CI, 5,1–6,9 %). Podobně 11,1 % (95% CI, 8–15,9 %) dětí s AD mělo potíže s pamětí ve srovnání s 5,8 % (95% CI, 4,9–6,9 %) dětí bez AD. Podle analýz vykazovaly děti s AD oproti dětem bez AD vyšší pravděpodobnost výskytu jak obtíží s učením (upravené OR = 1,77; 95% CI, 1,28–2,45), tak obtíží s pamětí (aOR = 1,69; 95% CI, 1,19–2,41). Mezi dětmi s neurovývojovými poruchami byla AD spojena se zvýšeným rizikem potíží s pamětí (aOR = 2,26; 95% CI, 1,43-3,57), zejména u dětí s ADHD (aOR = 2,9; 95% CI, 1,6-5,24) nebo poruchami učení (aOR = 2,04; 95% CI, 1,04-4). Mezi dětmi bez neurovývojových onemocnění však výzkumníci nezjistili významnou souvislost mezi AD a obtížemi s učením nebo pamětí. Na základě těchto zjištění autoři dospěli k závěru, že AD je spojena s vyšší pravděpodobností výskytu obtíží s učením a pamětí, ale pouze u dětí se známou ADHD nebo poruchami učení. „Vyhodnocení kognitivních obtíží by mělo být u dětí s komorbidní ADHD nebo poruchami učení upřednostněno,“ napsali autoři. „Identifikace vysoce rizikových podskupin usnadní efektivní neuropsychologický screening dětí s AD, aby postižení jedinci mohli využít intervencí, jako jsou vzdělávací úpravy nebo behaviorální terapie.“ KLÍČOVÁ SLOVA: atopická dermatitida – neurovývojová onemocnění – poruchy paměti a učení ZDROJ: Emily Z. Ma, BA; Hannah R. Chang, BA; Sarah Radtke, PhD et al. Symptoms of Cognitive Impairment Among Children With Atopic Dermatitis. JAMA Dermatol. Published online March 6, 2024. doi:10.1001/jamadermatol.2024.0015. Dostupné z: https://shorturl.at/myNQ5 Následující Předchozí

UV žiarenie môže spôsobiť starnutie kože, popáleniny či rakovinu. Pokožka ale reaguje fotoadaptáciou – tvorbou melanínu, zhrubnutím a imunitnou odpoveďou. Nová štúdia sledovala vplyv opakovanej nízkej dávky UV žiarenia na zápalový prah pokožky u rôznych fototypov. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! NÍZKE DÁVKY UV ŽIARENIA: FOTOADAPTÁCIA, ZÁPALOVÉ PRAHY A DERMATOLOGICKÉ DÔSLEDKY 24. července 2025 v 19:00:00 -var- (ilustrační obrázek AI) UV žiarenie môže spôsobiť starnutie kože, popáleniny či rakovinu. Pokožka ale reaguje fotoadaptáciou – tvorbou melanínu, zhrubnutím a imunitnou odpoveďou. Nová štúdia sledovala vplyv opakovanej nízkej dávky UV žiarenia na zápalový prah pokožky u rôznych fototypov. Ultrafialové žiarenie (UVR) je známe svojimi škodlivými účinkami, ako je spálenie pokožky, fotostarnutie a rôzne typy rakoviny kože. Zároveň však zohráva dôležitú úlohu v kožnej homeostáze, najmä pri tvorbe melanínu, epidermálnej adaptácii a syntéze vitamínu D. Nedávna štúdia de Boera a kol. skúmala účinky opakovaného nízkodávkového UVR na zápalové prahy, biomarkery v koži a krvi a hladiny vitamínu D v rôznych fototypoch pokožky. Výsledky významne prispievajú k poznatkom v oblasti fotoimunológie a prevencie dermatologických ochorení. Do štúdie bolo zapojených 31 zdravých dospelých osôb, ktorým bolo opakovane aplikované suberytémové UVR (0,8 SED) trikrát týždenne počas 9 týždňov na dolnú časť chrbta pomocou solárneho simulátoru. Účastníci boli rozdelení podľa Fitzpatrickovho fototypu (FP) a sledovali sa parametre ako minimálna erytémová dávka (MED), melanínový index (MI), erytémový index (EI) a hrúbka stratum corneum (SC). Autori zaznamenali celkový nárast MED o 50 %, pričom u svetlejších fototypov (I–III) bol nárast výraznejší ako u tmavších (IV–VI), čo korešponduje s predchádzajúcimi pozorovaniami de Wintera a kol. a Laihia a kol. o fotoadaptácii. Štúdia preukázala významný nárast MI o 12 % a SC hrúbky o 34 %, čo prispelo k lepšej fotoprotekcii. Zistilo sa, že dominantným faktorom zvyšujúcim MED bol melanín, zatiaľ čo hrúbka epidermis sa významne nezmenila. Hladiny vitamínu D vzrástli o 21 %, čo je významné najmä vzhľadom na zimné obdobie, kedy sa podľa štúdie Klingberga a kol. typicky očakáva pokles hladín o približne 13 %. Tento nález podporuje rolu kompenzačného účinku UVR na zimný deficit vitamínu D. Imunologická analýza sa zamerala na chemokíny súvisiace s pomocnými T-lymfocytmi a vaskulárne faktory. Hladiny IL-1α, IL-1RA, CCL17, CCL27 a CXCL10 (IP-10) po UVR expozícii významne klesli, čo naznačuje lokálny imunosupresívny účinok, pravdepodobne prostredníctvom apoptózy T-buniek. Pokles VEGFA a PIGF, ktoré ovplyvňujú vaskulárnu permeabilitu, korešponduje s prácami Hartona a Yana a kol. Systémové biomarkery v krvi zostali prevažne nezmenené, s výnimkou PIGF, ktorého hladiny klesli súbežne v koži aj sére, pravdepodobne v dôsledku difúzie po porušení bariéry. Tieto výsledky potvrdzujú bifázický charakter účinku UVR – úvodný zápal nasleduje epidermálna adaptácia. Ako uvádzajú Bernard a kol., skoré poškodenie bariéry môže viesť k abnormálnemu olupovaniu, zatiaľ čo dlhodobá expozícia stimuluje hyperpláziu keratinocytov, čo vedie k zhrubnutiu SC. Zvýšenie cis-urokanovej kyseliny (cUCA), chromofóru so známymi imunomodulačnými účinkami, a jej neskorší pokles poukazujú na dynamický priebeh fotoadaptácie. Táto štúdia teda poskytuje presvedčivé dôkazy o tom, že opakovaná nízkodávková UVR expozícia zvyšuje zápalový prah kože najmä prostredníctvom melanínom sprostredkovanej fotoadaptácie bez vyvolania systémovej imunitnej aktivácie. Tieto zistenia sú obzvlášť relevantné pre jedincov so svetlou pokožkou, ktorí z UVR profitujú najviac. Zároveň pozorované imunosupresívne zmeny vyvolávajú dôležité otázky ohľadom dlhodobej bezpečnosti UVR a rizika karcinogenézy, čo si vyžaduje ďalší výskum v reálnych podmienkach. Hoci nízke dávky UVR môžu priniesť kožné aj systémové výhody, ako napríklad zlepšenie hladín vitamínu D a zníženie citlivosti na spálenie, klinici by mali individuálne zvažovať riziká kumulatívneho poškodenia kože a fototyp pacienta pri odporúčaniach týkajúcich sa pobytu na slnku. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: ultrafialové žiarenie – fotoadaptácia – imunomodulácia kože ZDROJ: de Boer, F.; Kezic, S.; van der Lelie, G.; Motazedi, E.; Rustemeyer, T.; van Dijk, A.; Almasian, M.; Jakasa, I.; van der Molen, H.F. Effect of Repeated Low-Dose UVR Exposure on Skin Inflammation Threshold, Skin Biomarkers, and Vitamin D in Healthy Adults. J Invest Dermatol. 2025 Feb 15:S0022-202X(25)00106-X. doi: 10.1016/j.jid.2025.01.024. Dostupné z: https://shorturl.at/n5xBJ [cit. 2025-05-18] Následující Předchozí

Kožní nádory nazývané melanomy, vznikající z melanocytů, představují pouze asi 2 % všech případů kožních nádorů, ale jsou zodpovědné za většinu souvisejících úmrtí. Často se vyskytují v oblastech vystavených slunci, ale mohou také vzniknout na méně typických místech, jako jsou oči nebo trávicí trakt. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! LÉČBA AKROLENTIGINÓZNÍHO A MUKÓZNÍHO MELANOMU: SOUČASNÉ A VZNIKAJÍCÍ TYPY CÍLENÉ LÉČBY 17. března 2024 v 16:00:00 -tor- Kožní nádory nazývané melanomy, vznikající z melanocytů, představují pouze asi 2 % všech případů kožních nádorů, ale jsou zodpovědné za většinu souvisejících úmrtí. Často se vyskytují v oblastech vystavených slunci, ale mohou také vzniknout na méně typických místech, jako jsou oči nebo trávicí trakt. Akrolentiginózní melanom, vyskytující se v akrálních oblastech, jako jsou dlaně a chodidla, má horší prognózu, než běžné typy a je více rozšířený v asijských zemích a mezi jedinci tmavé pleti. Mukózní melanomy se vyvíjejí v mukózních tkáních; představují malý podíl u bělochů, ale mohou být běžnější v asijských populacích. Výše zmíněné typy melanomů objevené v raném stadiu mají relativně dobrou prognózu s využitím chirurgické léčby, ale zejména mukózní melanomy představují výzvu kvůli multifokálnímu růstu. Většina těchto melanomů je ale naneštěstí diagnostikována v pokročilých stadiích, vyžadujících systémovou léčbu, jako je chemoterapie, cílená terapie nebo imunoterapie. Špatná prognóza je částečně způsobena také nedostatečným pochopením jejich vlastností, protože jsou často nedostatečně zastoupeny ve studiích. Zatímco cílená léčba transformovala terapii běžných melanomů, akrolentiginózní a mukózní typy melanomu, zejména ty bez běžných mutací, postrádají efektivní genotypově specifické léčby. AKROLENTIGINÓZNÍ MELANOM Zatímco cílené terapie byly úspěšné proti určitým mutacím kožního melanomu, akrolentigiózní a mukózní melanom vykazují odlišné molekulární vzory, což činí existující léčby méně účinnými. MAP kinázová dráha, klíčová pro růst buněk, je méně často narušena u akrolentigiózního melanomu, což omezuje použitelnost cílených inhibitorů. Dráhy PTEN/PI3K/AKT/mTOR, CDK 4/6 a MDM2/TP53 hrají zásadnější roli v rozvoji tohoto typu melanomu, vytvářejíce potenciální terapeutické cíle. Existující terapie, jako např. ty založené na BRAF inhibitorech, vykazují omezenou účinnost u akrolentiginózního melanomu kvůli nižší frekvenci BRAF mutací. Průběžné výzkumy zkoumají inhibitory MEK, inhibitory KIT a inhibitory dráhy CDK 4/6, přičemž předběžné výsledky naznačují nadějné odpovědi. Výzvou jsou vývoj rezistence a potřeba genotypově specifických léčebných postupů. MUKÓZNÍ MELANOM Mukózní melanom je vysoce agresivní forma melanomu, odlišná od kožních melanomů. Převažujícím způsobem se projevuje v oblasti hlavy, krku, anorekta a vulvovaginální oblasti, často je diagnostikovaný až v pokročilých stadiích. Na rozdíl od kožních melanomů spojených s UV zářením jsou příčiny mukózního melanomu nejasné. Různé rizikové faktory specificky souvisí s lokalizací nádoru – například užívání tabáku koreluje se sinonazálním mukózním melanomem. V MAP kinázové dráze se u kožních melanomů běžně vyskytují mutace BRAF a NRAS, které jsou ale u mukózního melanomu vzácné. Naopak zde převažují genové mutace GNAQ a GNA11. Často bývá také narušena dráha PTEN/PI3K/AKT/mTOR, zejména jde o mutace v genu KIT, které se projevují především ve vulvovaginální oblasti. Alterace v dráze CDK4/6 jsou také běžné, a tak poskytují potenciální cíle pro terapie. Aktuální cílené terapie se zaměřují na MAP kinázovou dráhu, avšak s omezenou účinností samotných inhibitorů BRAF. Kombinované terapie na druhou stranu působí slibně. Inhibitory KIT, jako je imatinib a nilotinib, jsou zkoumány, ale odpovědi se liší a dosažení trvalejších výsledků je složité. Další léky jako sunitinib a vorolanib jsou také podrobeny zkoumání, jejich účinnost však zůstává nekonzistentní. Mukózní melanom představuje výzvu kvůli své agresivní povaze, genetické složitosti a omezenému úspěchu s aktuálními cílenými terapiemi. Průběžný výzkum směřuje ke zlepšení výsledků léčby pro tuto náročnou formu melanomu. Celkově lze říci, že akrolentiginózní a mukózní melanom jsou charakterizované vysokou malignitou a nepříznivou prognózou. Současné cílené terapie vykazují omezené dlouhodobé benefity z důvodu agresivní povahy, pozdní detekce, obtížných lokalit a komplexních molekulárních struktur. Pokrokům ve výzkumu brání také nižší incidence těchto typů melanomu, avšak analýzy z multicentrických studií mohou vést k rozvoji personalizovaných léčebných postupů pro tyto vzácné podtypy melanomu. KLÍČOVÁ SLOVA: akrolentiginózní melanom – mukózní melanom – cílená terapie ZDROJ: Jiaran Zhang, Huichun Tian, Lili Mao, Lu Si. Treatment of acral and mucosal melanoma: Current and emerging targeted therapies. Critical Reviews in Oncology/Hematology. Volume 193, January 2024, 104221. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.critrevonc.2023.104221 Následující Předchozí

PROGNOSTICKÉ A PREDIKTIVNÍ BIOMARKERY U MELANOMU 2. dubna 2024 Diagnóza melanomu může vést k vážným zdravotním problémům a často dokonce k úmrtí. Pacienti s melanomem v raných stadiích (stadium I a II) mají šanci na přežití v rámci 5 let. U pokročilého melanomu (stadium IV) bylo v minulosti přežití nízké, ale s novými typy léčby zavedenými v poslední dekádě se celkové přežití významně zlepšilo. Nicméně předpovědět, jak dobře pacient na léčbu zareaguje, je stále náročné. Zkoumání spolehlivých biomarkerů je klíčové pro všechna stadia melanomu, zejména za účelem přesnějšího zaměření léčby. Celý článek EXOZOMY V ESTETICKÉ DERMATOLOGII 26. března 2024 Exozomy jsou extracelulární vezikuly produkované všemi typy buněk. Jde o sférické struktury o průměru 30 až 160 nm, složené z lipidové dvojvrstvy, které obalují různé biologicky aktivní látky včetně messengerové RNA, mikroRNA, DNA, proteinů a lipidů. Byly objeveny v roce 1983. Termín „exozom“ byl zaveden v roce 1987, kdy se zjistilo, že exozomy představují formu mezibuněčné komunikace a způsob přenosu makromolekul mezi buňkami. Zde jsou odpovědi na nejčastější otázky týkající se exozomů. Celý článek RIZIKO VZNIKU NEKERATINOCYTÁRNÍCH KOŽNÍCH NÁDORŮ PO RADIOTERAPII U PACIENTEK S RAKOVINOU PRSU 21. března 2024 Jak ukázala kohortová studie kalifornských autorů, u pacientek s karcinomem prsu je po léčbě radioterapií zvýšené riziko vzniku melanomu a hemangiosarkomu. Celý článek LÉČBA AKROLENTIGINÓZNÍHO A MUKÓZNÍHO MELANOMU: SOUČASNÉ A VZNIKAJÍCÍ TYPY CÍLENÉ LÉČBY 17. března 2024 Kožní nádory nazývané melanomy, vznikající z melanocytů, představují pouze asi 2 % všech případů kožních nádorů, ale jsou zodpovědné za většinu souvisejících úmrtí. Často se vyskytují v oblastech vystavených slunci, ale mohou také vzniknout na méně typických místech, jako jsou oči nebo trávicí trakt. Celý článek HORMONÁLNÍ ZMĚNY U ŽEN V PERIMENOPAUZE MAJÍ VLIV NA ROZVOJ ROSACEY 14. března 2024 Nedávná studie publikovaná v časopise Skin Research and Technology se zabývala souvislostí mezi perimenopauzou a výskytem a závažností růžovky u žen středního věku. Zkoumala potenciální roli hormonálních změn, konkrétně hladiny estrogenů, v patogenezi růžovky. Celý článek KARCINOGENNÍ BENZEN ZJIŠTĚN V RŮZNÝCH PRODUKTECH NA LÉČBU AKNÉ V USA 11. března 2024 Vysoké množství rakovinotvorné chemické látky benzenu bylo nalezeno v různých benzoylperoxidových (BPO) přípravcích na akné významných značek, včetně Proactiv, Clinique, Clearasil a dalších. Celý článek TRENDY V PŘESNOSTI A VHODNOSTI INFORMACÍ O ALOPECIA AREATA ZÍSKANÝCH Z ChatGPT 5. března 2024 Pacienti s alopecia areata (AA) mají přístup k široké škále zdrojů informací, včetně nedávno vyvinutého ChatGPT. Posouzení kvality zdravotních informací poskytovaných těmito zdroji je klíčové, protože pacienti je využívají ve stále větší míře. Celý článek ROLE STRESU VE VZNIKU KOŽNÍCH ONEMOCNĚNÍ Z POHLEDU NEUROENDOKRINNĚ - IMUNITNÍCH INTERAKCÍ 2. března 2024 Psychický stres je klíčovým faktorem v rozvoji kožních onemocnění, jejichž propuknutí dále vyvolává stres z důvodu společenské stigmatizace, čímž se vytváří začarovaný kruh. Porozumění této souvislosti je klíčové pro léčbu. Stresem indukované změny narušují rovnováhu kůže, zvyšují náchylnost k onemocněním a ovlivňují funkci kožní bariéry. Správa stresu je důležitá zejména u jedinců, kteří se již s kožním onemocněním potýkají, či mají velké riziko jeho vzniku. Celý článek FDA SCHVÁLILA PRVNÍ LÉČIVO PRO TĚŽKÉ OMRZLINY 26. února 2024 Iloprost, patřící do skupiny léků nazývaných vazodilatátory, může zabránit srážení krve a je indikován ke snížení rizika amputace prstů v důsledku těžkých omrzlin, tedy fáze, ve které jsou kůže a podkladové tkáně zmrzlé do té míry, že se proudění krve zastaví. Celý článek EXTRAKT Z KONOPÍ PHEC-66 VYVOLÁVÁ BUNĚČNOU SMRT U MELANOMU, JAK UKAZUJE STUDIE 24. února 2024 Detailněji popsat způsob, jakým určitý extrakt z konopí vyvolává buněčnou smrt u melanomu a rozšířit poznatky o různých molekulárních mechanismech konopí na produkci protinádorových účinků u melanomových buněk si kladli za cíl Australští výzkumníci ve studii s názvem „Hodnocení mechanismu buněčné smrti u melanomu vyvolaného extraktem konopí PHEC-66“, která byla publikována v časopise Cells v lednu 2024. Celý článek SYSTÉMOVÁ LÉČBA ATOPICKÉ DERMATITIDY: SYSTEMATICKÝ PŘEHLED A SÍŤOVÁ METAANALÝZA RANDOMIZOVANÝCH STUDIÍ 19. února 2024 Atopická dermatitida (AD) je zánětlivé multifaktoriální kožní onemocnění. Autoři této studie se snažili systematicky zhodnotit přínosy a negativa systémové léčby atopické dermatitidy. Celý článek DERMATOLOGICKÝ UPDATE 2024 JE ZA NÁMI! ROZDALI JSME DÁRKY V HODNOTĚ 340 000 KORUN 15. února 2024 Prvního února proběhl v Praze, v budově Cubex na Pankráci, již dvanáctý z řady úspěšných Dermatologických updatů. Na programu bylo téměř třicet zajímavých přednášek o novinkách napříč dermatovenerologií, od akné, přes lupénku, ekzém a kožní nádory až po estetiku. Celý článek KRITICKÝ PŘEHLED PRŮBĚHU A OČKOVÁNÍ COVID-19 U DERMATOLOGICKÝCH PACIENTEK LÉČENÝCH IMUNOMODULAČNÍ BIOLOGICKOU LÉČBOU 9. února 2024 COVID-19 může mít negativní účinky u imunosuprimovaných pacientů. V této práci autoři hodnotí důkazy týkající se pokračování imunomodulační/biologické (IMBI) terapie u těhotných dermatologických pacientek během pandemie COVID-19 a dále se zmiňuji o rizicích očkování proti COVID-19 u těhotných dermatologických pacientek na terapii IMBI. Celý článek HOLICÍ STROJKY VYKAZUJÍ NIŽŠÍ VÝSKYT ERYTÉMU NEŽ KLASICKÁ HOLÍTKA, VÝSLEDKY MULTISPEKTRÁLNÍ BLÍZKÉ INFRAČERVENÉ SPEKTROSKOPIE 7. února 2024 Výzkumníci zapojení do studie zveřejněné ve Skin Research and Technology využili multispektrální blízkou infračervenou spektroskopii (NIRS) ke kvantifikaci a kvalifikaci účinků holicích strojků v porovnání s klasickými holítky. Celý článek LOKÁLNÍ KOMPLIKACE TERAPIE HLUBOKÝCH KOŽNÍCH DEFEKTŮ PO ŽAHNUTÍ MEDÚZOU 30. května 2023 Nárůst počtu medúz nepředstavuje jen hrozbu pro veřejné zdraví, turisty a rybáře, ale také nepřímý dopad na hospodářství. Předpokládá se, že každoročně dojde celosvětově k až 150 milionům žahnutí. Celý článek PREHĽAD ZÁKLADNÝCH DERMATOSKOPICKÝCH MORFOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ MALÍGNEHO MELANÓMU 29. května 2023 Podľa aktuálnych európskych diagnostických odporúčaní je prvým krokom klinickej diagnostiky vyšetrenie voľným okom, ktoré hodnotí prítomnosť tzv. A, B, C, D kritérií. Celý článek BLOOMŮV SYNDROM V RÁMCI DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKY 30. května 2023 Bloomův syndrom řadíme mezi syndromy spojené se zvýšenou lomivostí chromozomů, vzácná, geneticky podmíněná onemocnění s autozomálně recesivním typem dědičnosti. Celý článek LOKÁLNÍ APLIKACE MANUKA MEDU V KONTROLE ROZVOJE INFEKČNÍCH KOMPLIKACÍ POPÁLENÉ PLOCHY 30. května 2023 V rámci samotné biologické funkce medu existují již robustní data, která ukazují na skutečnost, že med pozitivním způsobem ovlivňuje všechny fáze hojení rány. Celý článek MASTOCYTÓZY A VAKCINÁCIA 30. května 2023 Priebeh aj prognóza mastocytárnych ochorení je do určitej miery ovplyvnená rozsahom ochorenia orgánov a tkanív postihnutých zmnožením mastocytov a ich lokalizáciou. Celý článek ROLE KOMPRESIVNÍ TERAPIE V LÉČBĚ BÉRCOVÝCH ULCERACÍ ŽILNÍ ETIOLOGIE 25. května 2023 Různé varianty kompresivní terapie kladou na pacienty různé nároky a způsobují jim odlišné problémy. Důležitou roli také představuje dostupnost a organizace zdravotní péče. Celý článek KONTAKTNÍ EKZÉM OBLIČEJE 23. května 2023 Kontaktní senzibilizace na některou komponentu kosmetických přípravků může klinicky, zvláště při lokalizacích v obličeji, imitovat jinou dermatózu, například rosaceu faciei či periorální dermatitidu. Celý článek Aktuální zprávy a články ze světa dermatovenerologie

PROGNOSTICKÉ A PREDIKTIVNÍ BIOMARKERY U MELANOMU 2. dubna 2024 10:00:00 -tor- Diagnóza melanomu může vést k vážným zdravotním problémům a často dokonce k úmrtí. Pacienti s melanomem v raných stadiích (stadium I a II) mají šanci na přežití v rámci 5 let. U pokročilého melanomu (stadium IV) bylo v minulosti přežití nízké, ale s novými typy léčby zavedenými v poslední dekádě se celkové přežití významně zlepšilo. Nicméně předpovědět, jak dobře pacient na léčbu zareaguje, je stále náročné. Zkoumání spolehlivých biomarkerů je klíčové pro všechna stadia melanomu, zejména za účelem přesnějšího zaměření léčby. STADIA I a II U melanomu v raných stadiích pomáhají určité vlastnosti nádoru předpovídat jeho chování a přežití pacienta. Faktory jako je větší Breslowova tloušťka, ulcerace nádoru, vyšší rychlost buněčného dělení v nádoru a invaze lymfatických cév jsou spojeny s horšími výsledky a nižší mírou přežití. Různé typy melanomu mají různou prognózu. U desmoplastického melanomu je nižší riziko metastáz do lymfatických uzlin a větší šance na přežití. Juvenilní melanom, s charakteristickými genomickými rysy, vykazuje vyšší míru přežití ve srovnání s konvenčním melanomem, tedy melanomem, který se z hlediska příčin a rizikových faktorů vyskytuje nejčastěji. Akrolentiginózní a mukózní melanomy mají nižší přežití kvůli genetickým rozdílům a výzvám v úplném chirurgickém odstranění. Prognóza uveálního melanomu závisí na různých faktorech, včetně genetických mutací a histologického hodnocení. Imunohistochemické markery, jako je PD-L1, a analýza genové exprese se používají k predikci chování melanomu. S cílem odhalit časné metastázy je prováděna biopsie sentinelových lymfatických uzlin, což zvyšuje naději na úspěšné vyléčení. Avšak tato procedura nese určitá rizika a měla by se zvažovat v závislosti na charakteristikách nádoru. Analytické metody založené na genové expresi (DecisionDx-Melanoma, Merlin) si kladou za cíl posoudit riziko metastáz do sentilelových lymfatických uzlin a byly schváleny jako bezpečnější prostředek k předpovídání rizika těchto metastáz, nicméně jejich začlenění do klinických směrnic je stále předmětem diskuze. STADIA III a IV Metastatický melanom ve stadiích III a IV zahrnuje šíření rakoviny mimo původní místo. Pro klasifikaci se používají diagnostické markery jako jsou mikrosatelity, satelity a metastázy do vzdálených míst. Mutace, které se u melanomů běžně vyskytují (BRAF a NRAS), mají nejasný prognostický význam a jejich současné použití v klinické prognóze je omezené. Cílené terapie se nyní zaměřují zejména na mutace BRAF V600, které poskytují naději do budoucna. Potíží zůstává, že určité geny (NF1) mohou spolu s BRAF měnit reakci na léčbu. Testování je nyní doporučeno zejména pro mutace BRAF V600, ideálně s použitím širšího testovacího panelu. Imunoterapie s checkpoint inhibitory je primární léčbou, která vykazuje trvalé odpovědi. Prediktivní biomarkery pro checkpoint inhibitory zahrnují tumor infiltrující lymfocyty, exprese PD-L1 a proteiny hlavního histokompatibilního komplexu. Celková mutační zátěž (TMB), tedy počet mutací v kódující oblasti nádorového genomu, koreluje s mírou přežití po terapii checkpoint inhibitory. Prognózu po neoadjuvantní léčbě lze stanovit pomocí posouzení metastatického melanomu. Hodnotí se patologické chování, spolu s vlastnostmi jako je fibróza, nekróza a melanóza. Probíhající výzkum zkoumá nové biomarkery a jejich roli při predikci odpovědí na různé terapie, přispívající k pokrokům v léčbě. PATOLOGICKÉ A KLINICKÉ BIOMAKERY U melanomu jsou zkoumány různé faktory jakožto potenciální indikátory prognózy onemocnění a reakce na léčbu. Mezi ně patří věk (horší výsledky pro starší jedince), pohlaví (muži mohou mít horší výsledky), celkový zdravotní stav, umístění primárního nádoru, velikost nádoru, rozsah šíření nemoci, střevní mikrobiom, strava, vedlejší účinky léčby, krevní markery a vlastnosti prostředí nádoru. PRAME, preferenčně exprimovaný antigen v melanomu, by mohl sloužit jako biomarker pro cílenou léčbu. Navíc se probíhající výzkum zaměřuje na identifikaci konkrétních tumorových neoantigenů pro personalizované vakcíny. ZÁVĚR Biomarkery hrají klíčovou roli v managementu léčby pacientů s melanomem, pomáhají například vybírat kandidáty pro biopsii lymfatických uzlin či předpovídat výsledky po operaci. Některé široce uznávané biomarkery, jako jsou mutace BRAF V600, jsou využívány v řízení cílených terapií pro metastatický kožní melanom. Analýza genové exprese se stává důležitou pro předpovídání výsledků a hodnocení rizik metastazování do lymfatických uzlin u pacientů s primárním melanomem. Pokročilé typy léčby, jako například použití checkpoint inhibitorů a terapie cílené na BRAF, významně zlepšily vyhlídky pro pacienty s metastatickým melanomem. Nicméně ne všichni pacienti na tyto terapie reagují pozitivně. Přes veškerý pokrok nejsou určité prediktivní biomarkery pro terapie checkpoint inhibitory ještě běžně akceptovány v klinických směrnicích. Zahrnutí těchto biomarkerů do běžné péče vyžaduje další výzkum, validaci a posouzení jejich klinické účinnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: melanom – biomarkery ZDROJ: Nigel, G., Maher, Ismael A. Vergara, Georgina V. Long, Richard A. Scolye. Prognostic and predictive biomarkers in melanoma. Pathology Volume 56, Issue 2, March 2024, Pages 259–273. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.pathol.2023.11.004 Následující Předchozí

EXOZOMY V ESTETICKÉ DERMATOLOGII 26. března 2024 16:30:00 -SHE- Exozomy jsou extracelulární vezikuly produkované všemi typy buněk. Jde o sférické struktury o průměru 30 až 160 nm, složené z lipidové dvojvrstvy, které obalují různé biologicky aktivní látky včetně messengerové RNA, mikroRNA, DNA, proteinů a lipidů. Byly objeveny v roce 1983. Termín „exozom“ byl zaveden v roce 1987, kdy se zjistilo, že exozomy představují formu mezibuněčné komunikace a způsob přenosu makromolekul mezi buňkami. Zde jsou odpovědi na nejčastější otázky týkající se exozomů. JAK EXOZOMY VZNIKAJÍ A FUNGUJÍ? Exozomy vznikají procesem dvojí invaginace plazmatické membrány původní buňky, čímž se vytvoří intracelulární multivezikulární tělísko, které obsahuje intraluminální tělíska. Intraluminální tělíska se z původní buňky uvolňují exocytózou a nazývají se pak exozomy. Exozomy jsou následně vstřebávány přijímající buňkou a vyvolávají různé biologické reakce v závislosti na obsahu exozomu, což hraje roli v signalizaci mezi buňkami. Například exozomy obsahující mRNA mohou ovlivnit produkci bílkovin v přijímající buňce, zatímco exozomy obsahující chemoterapeutika lze využít k cílené léčbě rakoviny. Exozomy jsou uvolňovány různými buňkami imunitního systému, včetně B-buněk, dendritických buněk a žírných buněk. Předpokládá se, že mohou hrát pozitivní roli i v neurodegenerativních onemocněních, jako je například Alzheimerova choroba. JSOU EXOZOMY PŘÍTOMNÝV KŮŽI AJAKÉ ZMĚNY VYVOLÁVAJÍ? Ano, exosomy pocházející z keratinocytů jsou produkovány tělem. Zdá se, že modulují syntézu melaninu expresí proteinů v melanozomech, které řídí pigmentaci. Exozomy mohou pocházet také z dermálních fibroblastů, kde mohou indukovat buněčnou proliferaci a měnit expresi genů a proteinů v extracelulární matrix. ODKUD POCHÁZEJÍ EXOZOMY PRO ESTETICKÉ POUŽITÍ? Exozomy pro estetické použití jsou odvozeny z dospělých nebo mezenchymálních kmenových buněk. Tyto buňky mohou být získány z mezenchymálních kmenových buněk pupečníku nebo kmenových buněk tukového původu. Exozomy se izolují diferenciální centrifugací z kultivačních médií. Kultivační médium se nejprve odstředí, aby se odstranily kontaminanty s vyšší hmotností. Odstřeďování pak probíhá při stále vyšších rychlostech, dokud se exozomy neshlukují v podobě pelet na dně centrifugační zkumavky. Tyto přečištěné exozomy lze poté umístit do kosmetických přípravků. JAKÁ JSOU DERMATOLOGICKY RELEVANTNÍ POUŽITÍ EXOZOMŮ? Exozomy jsou schopny ovlivňovat angiogenezi, zánět, apoptózu a buněčnou proliferaci a diferenciaci. Jejich využití v dermatologii by tedy mohlo být dalekosáhlé. V současnosti zkoumané potenciální využití exozomů v dermatologii zahrnuje prevenci a léčbu jizev, omlazení kůže, regulaci pigmentace a růst vlasů. Byla provedena řada studií, ale většina z nich probíhá in vitro nebo na myších. Vzhledem k tomu, že exozomy jsou důležité pro vnitrobuněčnou komunikaci, mohly by přenášet zprávy do buněk, které mění chování a vyvolávají účinky proti stárnutí. Například v buněčných kulturách bylo pozorováno, že exozomy zvyšují syntézu prokolagenu I a snižují expresi metaloproteinázy-1 tím, že snižují TNF-α a TGF-β. To by mělo za následek zvýšenou produkci kolagenu v kůži a přínos pro stárnutí zralé kůže. Zjištění z buněčných kultur dále ukazují, že keratinocyty komunikují s melanocyty prostřednictvím exozomální miRNA, což je mikroRNA představující třídu nekódujících RNA důležitých v posttranskripční regulaci genové exprese ovlivňující růst a diferenciaci buněk. Tyto keratinocytární exozomy snižují produkci melaninu a expresi tyrozinázy v melanocytech, čímž zlepšují hyperpigmentaci. V neposlední řadě se exozomy aplikují subkutánně pro léčbu androgenní alopecie. Exozomy lze získat také z buněk dermálních papil, což jsou fibroblasty mezenchymového původu, které interagují s buňkami vlasových zárodků a kmenovými buňkami ve vlasovém folikulu. Tyto exozomy dermálních papil mohou u myší stimulovat proliferaci a diferenciaci vnějšího kořenového pouzdra. JAKÁ JE BUDOUCNOST EXOZOMŮ V DERMATOLOGII? V současné době neexistuje žádná standardizovaná technika pro purifikaci exozomů nebo identifikaci jejich obsahu. Vzhledem k tomu, že exozomy jsou při lokální aplikaci nebo subkutánní injekci rychle degradovány, je nutná častá aplikace. Většina výzkumu exozomů se soustřeďuje na podávání léčiv pomocí nanočástic, ale mechanismus účinku exozomů není zcela objasněn. Náklad, který exozomy nesou, se může lišit a může zahrnovat směs látek, které nejsou zcela identifikovány. Exozomy hrají důležitou roli také v imunitním systému, který se podílí nejen na kožních onemocněních, ale také na systémových nádorových onemocněních. Není pochyb o tom, že exozomy budou v dermatologii velmi důležité a představují úrodnou půdu pro výzkum v oblasti boje proti stárnutí. Technologie exozomů přinese ještě mnoho zajímavých vědeckých poznatků. KLÍČOVÁ SLOVA: exozomy – antiaging – alopecie – imunita – jizvy – pigmentace ZDROJ: Draelosová, Zoe Diana. Exciting Exosomes in Aesthetic Dermatology. Dermatology Times, March 2024 (Vol. 45., No. 03). Dostupné z: https://shorturl.at/agizM Následující Předchozí

RIZIKO VZNIKU NEKERATINOCYTÁRNÍCH KOŽNÍCH NÁDORŮ PO RADIOTERAPII U PACIENTEK S RAKOVINOU PRSU 21. března 2024 16:30:00 -SHE- Jak ukázala kohortová studie kalifornských autorů, u pacientek s karcinomem prsu je po léčbě radioterapií zvýšené riziko vzniku melanomu a hemangiosarkomu. Vědci pro studii použili longitudinální data z programu Surveillance, Epidemiology, and End Results (SEER) a identifikovali 875 880 pacientů s nově diagnostikovaným karcinomem prsu (51,6 % starších 60 let, 99,3 % žen, 69,5 % bělošek). Z těchto pacientek podstoupilo 50,3 % radioterapii a 41,2 % chemoterapii. Nejčastějším chirurgickým zákrokem byla částečná mastektomie (52,7 %). Během desetiletého období se u 3 839 pacientek vyskytl nekeratinocytární karcinom kůže, včetně melanomu (89,1 %), karcinomu z Merkelových buněk (3,2 %), hemangiosarkomu (2,7 %) a 32 jiných nekeratinocytárních karcinomů kůže (5,1 %), přičemž bylo zdokumentováno, že k malignitám došlo po léčbě karcinomu prsu. Ve srovnání s obecnou populací měly pacientky s karcinomem prsu o 57 % vyšší riziko diagnózy nekeratinocytárního kožního karcinomu po léčbě ozařováním (standardizovaný poměr incidence [SIR], 1,57, 95% interval spolehlivosti [CI], 1,45–1,7), pokud vezmeme v úvahu nejvýznamnější místo: kůži prsu nebo trupu. Při stratifikaci rizika vzniku nekeratinocytárního karcinomu kůže na prsu nebo trupu podle podtypu karcinomu kůže byly hodnoty SIR výrazné pro melanom (SIR, 1,37, 95% CI, 1,25–1,49) a hemangiosarkom (SIR, 27,11, 95% CI, 21,6–33,61). Podstoupení radioterapie bylo významným rizikovým faktorem pro nekeratinocytární karcinom kůže ve srovnání s chemoterapií a chirurgickými zákroky.Zjištění naznačují, že ačkoli je výskyt nekeratinocytárních kožních karcinomů vzácný, lékaři by si měli být tohoto zvýšeného rizika vědomi, aby mohli pacienty informovat o následné péči. KLÍČOVÁ SLOVA: rakovina prsu – radioterapie – melanom – hemangiosarkom ZDROJ: Rezaei, S.J., Phil, M., Eid, E., Tang, J.Y. et al. Incidence of Nonkeratinocyte Skin Cancer After Breast Cancer Radiation Therapy. JAMA Netw Open. 2024;7(3):e241632. doi:10.1001/jamanetworkopen.2024.1632. Dostupné z: https://shorturl.at/irFGM Následující Předchozí

LÉČBA AKROLENTIGINÓZNÍHO A MUKÓZNÍHO MELANOMU: SOUČASNÉ A VZNIKAJÍCÍ TYPY CÍLENÉ LÉČBY 17. března 2024 16:00:00 -tor- Kožní nádory nazývané melanomy, vznikající z melanocytů, představují pouze asi 2 % všech případů kožních nádorů, ale jsou zodpovědné za většinu souvisejících úmrtí. Často se vyskytují v oblastech vystavených slunci, ale mohou také vzniknout na méně typických místech, jako jsou oči nebo trávicí trakt. Akrolentiginózní melanom, vyskytující se v akrálních oblastech, jako jsou dlaně a chodidla, má horší prognózu, než běžné typy a je více rozšířený v asijských zemích a mezi jedinci tmavé pleti. Mukózní melanomy se vyvíjejí v mukózních tkáních; představují malý podíl u bělochů, ale mohou být běžnější v asijských populacích. Výše zmíněné typy melanomů objevené v raném stadiu mají relativně dobrou prognózu s využitím chirurgické léčby, ale zejména mukózní melanomy představují výzvu kvůli multifokálnímu růstu. Většina těchto melanomů je ale naneštěstí diagnostikována v pokročilých stadiích, vyžadujících systémovou léčbu, jako je chemoterapie, cílená terapie nebo imunoterapie. Špatná prognóza je částečně způsobena také nedostatečným pochopením jejich vlastností, protože jsou často nedostatečně zastoupeny ve studiích. Zatímco cílená léčba transformovala terapii běžných melanomů, akrolentiginózní a mukózní typy melanomu, zejména ty bez běžných mutací, postrádají efektivní genotypově specifické léčby. AKROLENTIGINÓZNÍ MELANOM Zatímco cílené terapie byly úspěšné proti určitým mutacím kožního melanomu, akrolentigiózní a mukózní melanom vykazují odlišné molekulární vzory, což činí existující léčby méně účinnými. MAP kinázová dráha, klíčová pro růst buněk, je méně často narušena u akrolentigiózního melanomu, což omezuje použitelnost cílených inhibitorů. Dráhy PTEN/PI3K/AKT/mTOR, CDK 4/6 a MDM2/TP53 hrají zásadnější roli v rozvoji tohoto typu melanomu, vytvářejíce potenciální terapeutické cíle. Existující terapie, jako např. ty založené na BRAF inhibitorech, vykazují omezenou účinnost u akrolentiginózního melanomu kvůli nižší frekvenci BRAF mutací. Průběžné výzkumy zkoumají inhibitory MEK, inhibitory KIT a inhibitory dráhy CDK 4/6, přičemž předběžné výsledky naznačují nadějné odpovědi. Výzvou jsou vývoj rezistence a potřeba genotypově specifických léčebných postupů. MUKÓZNÍ MELANOM Mukózní melanom je vysoce agresivní forma melanomu, odlišná od kožních melanomů. Převažujícím způsobem se projevuje v oblasti hlavy, krku, anorekta a vulvovaginální oblasti, často je diagnostikovaný až v pokročilých stadiích. Na rozdíl od kožních melanomů spojených s UV zářením jsou příčiny mukózního melanomu nejasné. Různé rizikové faktory specificky souvisí s lokalizací nádoru – například užívání tabáku koreluje se sinonazálním mukózním melanomem. V MAP kinázové dráze se u kožních melanomů běžně vyskytují mutace BRAF a NRAS, které jsou ale u mukózního melanomu vzácné. Naopak zde převažují genové mutace GNAQ a GNA11. Často bývá také narušena dráha PTEN/PI3K/AKT/mTOR, zejména jde o mutace v genu KIT, které se projevují především ve vulvovaginální oblasti. Alterace v dráze CDK4/6 jsou také běžné, a tak poskytují potenciální cíle pro terapie. Aktuální cílené terapie se zaměřují na MAP kinázovou dráhu, avšak s omezenou účinností samotných inhibitorů BRAF. Kombinované terapie na druhou stranu působí slibně. Inhibitory KIT, jako je imatinib a nilotinib, jsou zkoumány, ale odpovědi se liší a dosažení trvalejších výsledků je složité. Další léky jako sunitinib a vorolanib jsou také podrobeny zkoumání, jejich účinnost však zůstává nekonzistentní. Mukózní melanom představuje výzvu kvůli své agresivní povaze, genetické složitosti a omezenému úspěchu s aktuálními cílenými terapiemi. Průběžný výzkum směřuje ke zlepšení výsledků léčby pro tuto náročnou formu melanomu. Celkově lze říci, že akrolentiginózní a mukózní melanom jsou charakterizované vysokou malignitou a nepříznivou prognózou. Současné cílené terapie vykazují omezené dlouhodobé benefity z důvodu agresivní povahy, pozdní detekce, obtížných lokalit a komplexních molekulárních struktur. Pokrokům ve výzkumu brání také nižší incidence těchto typů melanomu, avšak analýzy z multicentrických studií mohou vést k rozvoji personalizovaných léčebných postupů pro tyto vzácné podtypy melanomu. KLÍČOVÁ SLOVA: akrolentiginózní melanom – mukózní melanom – cílená terapie ZDROJ: Jiaran Zhang, Huichun Tian, Lili Mao, Lu Si. Treatment of acral and mucosal melanoma: Current and emerging targeted therapies. Critical Reviews in Oncology/Hematology. Volume 193, January 2024, 104221. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.critrevonc.2023.104221 Předchozí Následující

Just a minute, we’re fixing something here. (Error 500) We hope to be back online very soon.