Mutagenéza indukovaná UV žiarením vedie k vyššej mutačnej záťaži nádoru pri kožnom melanóme v porovnaní s inými typmi rakoviny. Vyššia mutačná záťaž nádoru je spojená s väčšou klinickou odpoveďou na inhibítory imunitných kontrolných bodov a lepším prežitím. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! POUŽÍVANIE SOLÁRIA NEZVYŠUJE NÁDOROVÚ MUTAČNÚ ZÁŤAŽ MELANÓMU 8. února 2025 v 11:00:00 -var- (ilustrační obrázek AI) Mutagenéza indukovaná UV žiarením vedie k vyššej mutačnej záťaži nádoru pri kožnom melanóme v porovnaní s inými typmi rakoviny. Vyššia mutačná záťaž nádoru je spojená s väčšou klinickou odpoveďou na inhibítory imunitných kontrolných bodov a lepším prežitím. Nádorov mutačná záťaž (TMB) je dôležitým prognostickým markerom pri výskyte pokročilého melanómu. Následkom pôsobenia UV žiarenia sa TMB zvyšuje v prípade kožných melanómov viac, než u iných typov solídnych nádorov. TMB sa však v rámci melanómov líši – mužské pohlavie, vyšší vek a nádory v miestach chronicky vystavených slnku s vysokým kumulatívnym slnečným poškodením sú spojené s vyššou mutačnou záťažou nádoru. Pri pokročilom melanóme je však vyššia TMB spojená s vyššou odpoveďou na inhibítory kontrolných bodov (ICI), a to pravdepodobne v dôsledku protinádorovej odpovede T-buniek na neopeptidy. V rámci novej štúdie bol vykonaný retrospektívny prehľad, umožňujúci vyhodnotiť súvislosť medzi opaľovaním v soláriu a nádorovou mutačnou záťažou pri kožnom melanóme. Boli vykonané sekundárne analýzy skúmajúce súvislosť medzi TMB a inými charakteristikami, vrátane demografie, miesta primárneho nádoru, štádia a dermatologických rizikových faktorov, ako je anamnéza nemelanómovej rakoviny kože (NMSC) a atypické névy. Do štúdie boli zaradení pacienti s kožným melanómom starší ako 18 rokov s dostupnými údajmi o sekvenovaní novej generácie a hlásenou históriou opaľovania v soláriu. Vybraných bolo 617 pacientov, ktorí splnili kritériá štúdie. Následne boli zhromaždené informácie vrátane demografických údajov, patologického stagingu, TMB a dermatologickej anamnézy zahrňujúcej Fitzpatrickov typ pokožky a históriu vystavenia UV žiareniu, opaľovania v soláriu, NMSC, atypických névov a pľuzgierov spôsobených nadmerným slnením. Po úprave na všetky možné prediktory modelu pri hodnotení výsledkov nebola zistená žiadna súvislosť medzi expozíciou žiareniu v soláriu a tumorovou mutačnou záťažou. To naznačuje, že kumulatívna celoživotná expozícia slnku môže byť väčšou hnacou silou TMB v porovnaní s expozíciou prerušovanému žiareniu v soláriu. Faktory spojené s kumulatívnym vystavením slnečnému žiareniu, vrátane pokročilého veku, chronicky vystavených miest žiareniu a histórie NMSC, boli spojené s vyššou melanómovou mutačnou záťažou. Pozoruhodné je, že pacienti s anamnézou atypických névov vykazovali nižšiu priemernú nádorovú mutačnú záťaž. Vysvetlením môže byť, že pacienti s atypickými névmi môžu mať konzervatívnejšie postupy ochrany pred slnkom alebo tieto névy obsahujú driverové varianty BRAF a NRAS, ktoré môžu predisponovať k malígnej tumorigenéze prostredníctvom ďalšej straty tumor-supresorových génov pri nižšom mutačnom poškodením UV než u melanómov vznikajúcich v normálnej koži. Zároveň sa zistilo, že melanómy metastázujúce už v čase diagnózy vykazovali nižšiu nádorovú mutačnú záťaž, než na koži lokalizované nádory. Je možné, že jedinci s vyššou celoživotnou expozíciou slnečnému žiareniu, a teda vyššou TMB, môžu skôr vyhľadať dermatologickú starostlivosť a melanóm sa u nich zistí v skoršom štádiu. Okrem toho predchádzajúce vyšetrenia naznačujú, že nádory s vysokou TMB môžu mať priaznivejšiu prognózu bez ohľadu na liečbu ICI. Vyššia TMB melanómov môže vyvolať silnejšiu imunitnú reakciu, čím sa oneskorí šírenie a dochádza k detekcii v skorších štádiách. Súvislosť medzi opaľovaním v soláriu a vyššou TMB melanómov teda nebola preukázaná. Vyššia nádorová mutačná záťaž bola spojená s vyšším vekom, slnku chronicky vystaveným miestam nádorov a anamnézou NMSC, čo zdôrazňuje úlohu kumulatívneho vystavenia slnečnému žiareniu pri nádorovej mutačnej záťaži u melanómov. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: melanóm – nádorová mutačná záťaž – solárium – UV žiarenie ZDROJ: Hanrahan, G. B.; Giobbie-Hurder, A.; Allais, B. et al. Melanoma Tumor Mutational Burden and Indoor Tanning Exposure. JAMA Dermatol. Published online December 11, 2024. Dostupné z: https://shorturl.at/eWgSn [cit. 2025-02-03] Následující Předchozí

Frontální fibrózní alopecie (FFA) je stále převládající formou folikulárního lichen planus, která způsobuje nevratnou ztrátu vlasů převážně u žen po menopauze. Podle studie publikované časopisem JAMA Dermatology mohou být ženy užívající antikoncepční pilulky vystaveny vyššímu riziku vzniku FFA. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! UŽÍVÁNÍ PERORÁLNÍ ANTIKONCEPCE MŮŽE BÝT SPOJENO S FRONTÁLNÍ FIBRÓZNÍ ALOPECIÍ 14. června 2024 v 10:00:00 -she- (ilustrační foto) Frontální fibrózní alopecie (FFA) je stále převládající formou folikulárního lichen planus, která způsobuje nevratnou ztrátu vlasů převážně u žen po menopauze. Podle studie publikované časopisem JAMA Dermatology mohou být ženy užívající antikoncepční pilulky vystaveny vyššímu riziku vzniku FFA. Výzkumníci Rayinda a kol. zjistili, že ženy, které v minulosti užívaly perorální antikoncepci, byly 1,9krát více ohroženy frontální fibrózní alopecií než ženy, které perorální antikoncepci neužívaly. Dřívější celogenomová metaanalýza FFA u žen identifikovala rizikové lokusy v genech zapojených do prezentace vlastního antigenu a homeostázy T-buněk, včetně HLA-B*07:02, ST3GAL1 a SEMA4B. Nicméně CYP1B1, který je důležitý pro metabolismus hormonů, byl také zapojen do substituce serinu za asparagin v pozici 453 (c.1358A>G, p.Asn453Ser), která vykazuje ochranný účinek proti FFA. Cílem aktuální studie bylo zjistit, zda užívání perorální antikoncepce (OCP) moduluje ochranný účinek běžné missense varianty u CYP1B1 (c.1358A>G, p.Asn453Ser) na riziko FFA. Do studie bylo zařazeno 489 pacientek s FFA z dermatologických klinik ve Velké Británii v průměrném věku 65,8 let, z nichž 370 mělo v anamnéze užívání OCP. Pacientky byly porovnány s 34 254 nepříbuznými kontrolami průměrného věku 65 let, z nichž OCP užívalo 31 177. Data byla shromažďována od července 2015 do září 2017 a analyzována od října 2022 do prosince 2023. Souvislost mezi FFA u žen a rizikovou alelou CYP1B1 byla pozorována u těch pacientek, které uvedly užívání OCP (poměr pravděpodobnosti 1,90 [95% CI, 1,50-2,40]; P = 8,41 × 10-8), ale ne u žen bez doložené expozice OCP (poměr pravděpodobnosti 1,16 [95% CI, 0,82-1,64]; P = .39). Úplný model interakce genu a prostředí prokázal významnou aditivní statistickou interakci mezi c.1358A, p.453Asn a anamnézou užívání OCP na riziko FFA (OR pro interakci 1,63 [95% CI, 1,07-2,46]; P = .02). Tato analýza interakcí genů a prostředí naznačuje, že ochranný účinek missense varianty CYP1B1 na riziko FFA může být zprostředkován expozicí OCP. Alela, která kóduje asparagin na pozici 453 CYP1B1, byla spojena se zvýšenou pravděpodobností FFA pouze u účastníků s anamnézou OCP. Podle autorů jejich předchozí studie identifikovala rizikové lokusy v několika genech, které mohou způsobovat FFA u žen. Ukázalo se, že missense varianta CYP1B1 pomáhá chránit před FFA; užívání perorálních antikoncepčních pilulek (OCP) však může tento účinek modulovat. KLÍČOVÁ SLOVA: perorální antikoncepce – frontální fibrózní alopecie ZDROJ: https://shorturl.at/YT1Bg [cit.2024-06-02]. Následující Předchozí

Nová studie zkoumá genetické vazby mezi krevními metabolity a predispozicí ke dně pomocí Mendelovské randomizace. Výsledky odhalují klíčové metabolity a nové terapeutické cíle, které mohou přispět k přesnější diagnostice či personalizované léčbě tohoto častého metabolického onemocnění. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! METABOLITY V KRVI JAKO KLÍČ K ODHALENÍ RIZIKA DNY 16. listopadu 2024 v 11:00:00 -tor- (ilustrační obrázek AI) Nová studie zkoumá genetické vazby mezi krevními metabolity a predispozicí ke dně pomocí Mendelovské randomizace. Výsledky odhalují klíčové metabolity a nové terapeutické cíle, které mohou přispět k přesnější diagnostice či personalizované léčbě tohoto častého metabolického onemocnění. Dna je zánětlivé onemocnění, které se vyznačuje ukládáním krystalů kyseliny močové ve tkáních. Její prevalence celosvětově roste, především kvůli změnám životního stylu, jako je zvýšená konzumace stravy bohaté na puriny a nadměrný příjem alkoholu. Toto onemocnění má složitou etiologii a kauzální vztah mezi metabolity a jeho vznikem zatím není dostatečně prozkoumán. Studie publikovaná v časopise Clinical Rheumatology se zaměřila na geneticky podmíněné krevní metabolity a jejich souvislost s rozvojem dny. Cílem práce bylo identifikovat kauzální souvislosti mezi 1 400 krevními metabolity a dnou pomocí Mendelovské randomizace. Tento přístup minimalizuje zkreslení způsobené ovlivňujícími faktory a umožňuje analýzu genetických dat z populačních studií. Studie identifikovala několik metabolitů kauzálně spojených s rizikem dny. Mezi tyto metabolity patří manóza, která má v rámci tohoto onemocnění protektivní efekt, a dále hexanoyl glutamin a metabolit s názvem X-12822, které zvyšují riziko dny. Riziko dle studie zvyšuje také poměr fosfátu k manóze. Dále bylo identifikováno 55 sérových metabolitů, které poskytují nové poznatky o patofyziologii onemocnění a mají potenciál přispět k včasné diagnostice dny. Analýza metabolických drah zároveň odhalila tři klíčové procesy spojené s tímto onemocněním: metabolismus D-glutaminu a D-glutamátu, biosyntézu argininu a metabolismus butyrátu. Identifikace těchto metabolitů a drah může být zásadní pro personalizovanou medicínu. Například manóza by mohla být využita k prevenci zánětlivých reakcí a ke snižování rizika akutních dnavých záchvatů. Naopak hexanoyl glutamin představuje potenciální cíl pro nové terapeutické intervence zaměřené na omezení hyperurikémie. Metabolismus butyrátu, produkovaného střevními mikroorganismy, zdůrazňuje roli střevního mikrobiomu při regulaci systémového zánětu a metabolismu kyseliny močové. Tento poznatek by mohl vést k terapeutickým strategiím zaměřeným na zlepšení střevní mikrobioty, což by mělo sekundární efekt na redukci zánětu i rizika dny. KLÍČOVÁ SLOVA: dna – metabolity – Mendelova randomizace – biomarkery ZDROJ: Zeng, W.; Hu, M.; Zhou, L. et al. Exploring genetic links between blood metabolites and gout susceptibility. Clin Rheumatol (2024). Dostupné z: https://shorturl.at/mswld [cit. 2024-11-12] Následující Předchozí

Studie ukazuje, že ženy s vulvárním lichen sclerosus mají trvalé hormonální odchylky a narušený kožní mikrobiom, které přetrvávají i po léčbě kortikosteroidy, což naznačuje cestu nových terapeutických přístupů. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! KOŽNÍ HORMONÁLNÍ PROSTŘEDÍ A MIKROBIOM U VULVÁRNÍHO LICHEN SCLEROSUS 14. dubna 2025 v 22:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Studie ukazuje, že ženy s vulvárním lichen sclerosus mají trvalé hormonální odchylky a narušený kožní mikrobiom, které přetrvávají i po léčbě kortikosteroidy, což naznačuje cestu nových terapeutických přístupů. Vulvární lichen sclerosus (VLS) je chronické progresivní onemocnění kůže nejasné etiologie, často postihující postmenopauzální ženy. V rámci longitudinální případově-kontrolní průzkumné studie byl analyzován hormonální profil a složení mikrobiomu u 18 postmenopauzálních žen s VLS (průměrný věk 64,4 ± 8,4 let) a odpovídající kontrolní skupiny. Pacientky byly hodnoceny také po 10–14 týdnech každodenní aplikace silných topických kortikosteroidů. Výsledky ukázaly, že hladina estronu v kožní oblasti třísel byla u pacientek s VLS nižší než u kontrol (−22,33; 95 % CI: −36,96 až −7,70; p = 0,006), zatímco hladiny progesteronu byly signifikantně vyšší (5,73; 95 % CI: 3,74–7,73; p <0,0001). Na čele byla u pacientek s VLS zjištěna nižší koncentrace 11-deoxykortizolu (−0,24; 95 % CI:−0,42 až −0,06; p = 0,01) a testosteronu (−7,22; 95 % CI: −12,83 až −1,62; p = 0,02). Po léčbě se hladiny estronu v oblasti třísel výrazně nezměnily (−7,88; 95 % CI:−44,07 až 28,31; p = 0,68), hladiny progesteronu zůstaly rovněž zvýšené (6,15; 95 % CI: 2,62–9,67; p = 0,002), což naznačuje trvalé hormonální odchylky navzdory klinickému zlepšení. Mikrobiomová analýza prokázala významné rozdíly mezi skupinami. U žen s VLS byla pozorována vyšší relativní množství Gardnerella vaginalis a Lactobacillus iners, zatímco u kontrol dominovaly jiné druhy rodu Lactobacillus. Tato dysbióza přetrvávala i po léčbě kortikosteroidy, přičemž určité složky mikrobiomu korelovaly s hormonálním prostředím. U VLS byly mikrobiomy méně diverzifikované a stabilní, což může naznačovat narušenou homeostázu kůže. Imunohistochemické vyšetření potvrdilo vyšší expresi estrogenních receptorů v postižené oblasti u pacientek s VLS, zatímco exprese androgenních receptorů byla snížená. Zvýšená aktivita estrogenních receptorů může přispívat k prozánětlivému mikroprostředí a podpoře fibroprodukce, což jsou klíčové rysy patologického procesu u VLS. Naopak snížená aktivita androgenních receptorů by mohla snižovat jejich potenciálně ochranný účinek na kožní integritu a imunitní rovnováhu. Tato zjištění podporují hypotézu o hormonálně zprostředkovaném patogenetickém mechanismu onemocnění. Celkově data ukazují, že VLS je spojen s regionálně specifickými hormonálními abnormalitami a mikrobiální nerovnováhou, které nejsou plně korigovány standardní léčbou. Závěrem lze říct, že výsledky této studie poskytují nové poznatky o hormonálním a mikrobiálním prostředí kůže u VLS a naznačují, že cílené intervence zaměřené na hormonální rovnováhu a mikrobiom mohou představovat nové terapeutické možnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: vulvární lichen sclerosus – hormony – mikrobiom – estron – progesteron – postmenopauzální ženy – kožní homeostáza – imunohistochemie ZDROJ: Pyle, Hunter J. et al. Assessment of the Cutaneous Hormone Landscapes and Microbiomes in Vulvar Lichen Sclerosus. Journal of Investigative Dermatology, Volume 144, Issue 8, 1808–1816.e11. DOI: 10.1016/j.jid.2024.01.027 Dostupné z: https://shorturl.at/y0q3y [cit. 2025-04-08] Následující Předchozí

Rosacea je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které ovlivňuje vzhled a kvalitu života pacienta. Postihuje především oblast středu obličeje a projevuje se erytémem, zarudnutím, teleangiektaziemi, papulami, pustulami a rhinophymou. Přesná patofyziologie rosacey zůstává navzdory jejímu rozšíření neznámá. V současné době se zkoumají nové farmakologické terapie. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! KYSELINA TRANEXAMOVÁ MŮŽE BÝT POTENCIÁLNÍM KLÍČEM K LÉČBĚ ROSACEY 29. června 2024 v 10:00:00 -she- (ilustrační obrázek) Rosacea je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které ovlivňuje vzhled a kvalitu života pacienta. Postihuje především oblast středu obličeje a projevuje se erytémem, zarudnutím, teleangiektaziemi, papulami, pustulami a rhinophymou. Přesná patofyziologie rosacey zůstává navzdory jejímu rozšíření neznámá. V současné době se zkoumají nové farmakologické terapie. Nedávný přehled čínských vědců zkoumal účinnost kyseliny tranexamové (TA), syntetické sloučeniny podobné lyzinu, která kompetitivně inhibuje tvorbu fibrinogenu syntézou fibrinolytických enzymů. Kromě známého použití při léčbě krvácení se TA používá k léčbě řady kožních onemocnění, včetně melasmy, chronické kopřivky a angioedému. Úloha TA při léčbě růžovky však dosud nebyla systematicky objasněna. Výzkumníci přezkoumali veškerou dostupnou literaturu o použití TA k léčbě rosacey a zjistili, že všechny studie zahrnuté do přehledu prokázaly potenciál TA pro léčbu rosacey. Několik nedávných klinických studií prokázalo, že TA zmírňuje příznaky rosacey obnovením propustné bariéry, zmírněním imunitní reakce a inhibicí angiogeneze. Ačkoli je o patofyziologii rosacey známo jen málo, předpokládá se, že by mohla souviset s genetickým pozadím, abnormální vrozenou a adaptivní imunitou, dysregulací neurovaskulárního systému, poruchou funkce kožní bariéry a změněným mikrobiomem. Pro pacienty s rosaceou je sice k dispozici několik možností léčby, je ale zapotřebí optimalizovaná terapie, která by účinně působila jak na zánět, tak na pozánětlivou pigmentaci. TA je antifibrinolytický lék, který byl poprvé představen v 70. letech 20. století k léčbě melasmy a od té doby se používá k léčbě pozánětlivé hyperpigmentace, Riehlovy melanózy, erytému souvisejícího s akné, chronické kopřivky a angioedému. Podle vědců, kteří stojí za tímto přehledem, přibývá důkazů, které naznačují, že TA je účinná i při léčbě růžovky. Po rozsáhlém vyhledávání v databázích PubMed a Web of Science našli vědci 6 studií publikovaných v letech 2012 až 2023, které splňovaly kritéria pro zařazení do přehledu. Všech 6 hodnotilo terapeutické účinky TA na růžovku podle různých technik: intradermální injekce, perorální léky, topické přípravky, mikrojehličkování a laserem asistované podání. Ve 3 ze 6 studií byla lokální TA použita jako monoterapie. Ve studii z roku 2012 vědci uvedli, že 6 pacientů s iritační kontaktní dermatitidou a papulopustulózní růžovkou bylo léčeno lokálním 10% roztokem TA jednou nebo dvakrát týdně. Pozorovali významné snížení erytému a příznaků, jako je svědění, zarudnutí a pálení. Podobně retrospektivní studie 30 pacientů s rosaceou předepisovala pacientům lokální 5% roztok TA dvakrát denně po dobu 2 týdnů. Po uplynutí 14denního období vědci uvedli, že bylo pozorováno méně zánětlivých lézí. Studie rovněž uvedla, že po léčbě se „pozoruhodně“ zlepšily biofyzikální funkce kůže, jako je trans-epidermální ztráta vody, pH povrchu kůže a hydratace rohové vrstvy. Studie z roku 2019 používala lokální 10% roztok TA u pacientů s diagnózou erytematotelangiektatické rosacey a melasmy vyvolané steroidy. Výzkumníci zaznamenali zlepšení závažnosti erytému, teleangiektazie a pocitu pálení po podání roztoku dvakrát denně po dobu 4 až 6 týdnů. Nakonec výzkumníci zařadili do přehledu klinickou studii z roku 2018, která srovnávala účinky samotné 10% TA ve srovnání s kombinací 10% TA a mikrojehličkování. Zjistili významné zlepšení klinické závažnosti a kvality života u obou skupin. Studie zaznamenala, že ve skupině s kombinací byly pozorovány některé nežádoucí účinky způsobené mikrojehličkováním, které odezněly krátce po zákroku. Studie z roku 2016 zjistila, že kombinace 250 mg perorální TA, 40 mg propranololu a 50 mg minocyklinu denně zlepšila erytém a subjektivní příznaky u jednoho pacienta s rosaceou. Poslední studie zahrnutá do přehledu zjistila, že intradermální mikroinjekce 5% roztoku TA významně snížila skóre globálního hodnocení závažnosti rosacey zkoušejícím. Výzkumníci zaznamenali, že klinické zlepšení přetrvávalo nejméně 3 měsíce po léčbě. V 6 klinických studiích zahrnutých do přehledu byla TA hlášena jako účinná při léčbě růžovky. Každá z nich uváděla minimální nežádoucí účinky, především přechodné kožní reakce, jako je erytém a podráždění. Ačkoli jsou výsledky slibné, vědci navrhli, že k potvrzení účinnosti TA, optimálního dávkování, dlouhodobých výsledků a potenciální synergie s jinými léčebnými postupy jsou nutné další robustní randomizované kontrolované studie s většími vzorky. Doufají, že tím objasní úlohu TA u různých podtypů růžovky a zpřesní její klinické použití. KLÍČOVÁ SLOVA: rosacea – kyselina tranexamová ZDROJ: ZHANG, J., GU, D., YAN, Y. et al. Potential role of tranexamic acid in rosacea treatment: conquering flushing beyond melasma. Clin CosmetInvestig Dermatol. 2024;17:1405–1412. Published 2024 Jun 14. doi:10.2147/CCID.S473598. Dostupné z: https://shorturl.at/SLrxG [cit. 2024-06-26]. HEBEBRAND, M. Could Tranexamic Acid Be Key to Treating Rosacea? Dermatology times. Online. [2024] Dostupné z: https://shorturl.at/5vRVF [cit. 2024-06-26]. Následující Předchozí

Konzumace ultrazpracovaných potravin úzce souvisí s aktivní formou psoriázy, což podtrhuje význam výběru kvalitních potravin pro zdraví naší kůže. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! PŘÍJEM ULTRAZPRACOVANÝCH POTRAVIN OVLIVŇUJE PSORIÁZU 21. prosince 2024 v 11:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Konzumace ultrazpracovaných potravin úzce souvisí s aktivní formou psoriázy, což podtrhuje význam výběru kvalitních potravin pro zdraví naší kůže. Strava ovlivňuje zánětlivé procesy v našem těle, proto může hrát zásadní roli při snižování zánětu a zlepšování kvality života u pacientů s chronickými onemocněními. Ultrazpracované potraviny (UPF) jsou v poslední době předmětem obav kvůli jejich možnému vlivu na rozvoj nemocí, jako je diabetes 2. typu, kardiovaskulární onemocnění nebo zánětlivá onemocnění střev. Nicméně jejich vztah k aktivní psoriáze zůstával dosud neprobádaný. Tato průřezová studie využila data z NutriNet-Santé, probíhající mezi listopadem 2021 a červnem 2022. Účastníci studie byli rozděleni podle přítomnosti psoriázy na skupiny „bez psoriázy“, „neaktivní“ a „aktivní“. Konzumace ultrazpracovaných potravin byla rozdělena do tří třetin podle denního příjmu. Asociace mezi ultrazpracovanými potravinami a psoriázou byla hodnocena více kategoriální logistickou regresí, přičemž byly zohledněny faktory jako věk, BMI, kouření, fyzická aktivita či komorbidity. Z 18 528 účastníků (medián věku 62 let, 74 % žen) bylo 1 825 osob s psoriázou, z toho 803 s aktivní formou. Skupina s aktivní psoriázou měla vyšší BMI (16 % obézních oproti 9 % ve skupině bez psoriázy) a nižší podíl žen (68 % oproti 74 %). U aktivní psoriázy byly častější komorbidity, například kardiovaskulární onemocnění (7 % vs. 5 %) nebo zánětlivé revmatické nemoci (9 % vs. 3 %). Konzumace ultrazpracovaných potravin byla signifikantně vyšší u osob s aktivní psoriázou (3. třetina, OR = 1,36, 95 % CI: 1,14-1,63). Výsledky ukazují na možnou roli ultrazpracovaných potravin jako prozánětlivého faktoru, nezávislého na BMI. Limitací studie byla možná chybná klasifikace na základě self-reportingu psoriázy. KLÍČOVÁ SLOVA: psoriáza – ultrazpracované potraviny – výživa ZDROJ: Penso, L.; Touvier, M.; Srour, B., Ezzedine, K.; Sbidian, E. Ultraprocessed Food Intake and Psoriasis. JAMA Dermatol. Published online November 27, 2024 Dostupné z: https://shorturl.at/5wDvf [cit. 2024-12-03] Následující Předchozí

Nedávná studie publikovaná v časopise The Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology se zabývala premorbidními somatickými a habituálními faktory, které by mohly působit jako rizikové a udržovací faktory u BFRB. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! SOMATICKÉ A HABITUÁLNÍ PREDISPOZIČNÍ FAKTORY DERMATILOMÁNIE A TRICHOTILLOMÁNIE 7. května 2024 v 12:30:00 -she- Nedávná studie publikovaná v časopise The Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology se zabývala premorbidními somatickými a habituálními faktory, které by mohly působit jako rizikové a udržovací faktory u BFRB. Repetitivní chování zaměřené na tělo (BFRB), jako je dermatilománie a trichotillománie, se vyznačuje nutkáním trhat, tahat nebo kousat kůži, nehty a vlasy. K rozvoji BFRB přispívají různé faktory, včetně vzorců rodičovské péče, rodinné anamnézy, genetické predispozice a smyslových abnormalit. BFRB obvykle vedou ke zhoršené kvalitě života, přičemž poškozování kůže je dokonce spojeno se zvýšeným rizikem sebevraždy. Navzdory tomu jedinci s BFRB často vykazují ambivalenci vůči svým návykům a uvádějí pocity uspokojení a odměny, když se tomuto chování věnují. Do dvouleté studie bylo zahrnuto 201 účastníků s BFRB. Účastníci byli dotazováni na své zkušenosti s BFRB, které byly hodnoceny na Likertově škále s cílem posoudit ambivalenci vůči tomuto chování. Kromě toho byla vyvinuta nová škála pro hodnocení somatických a habituálních predispozic k BFRB. Studie poukázala na roli premorbidních somatických a habituálních dispozic, které mohou působit jako predispoziční faktory pro rozvoj BFRB. Většinu účastníků tvořily ženy, nejrozšířenějšími BFRBs bylo trhání kůže a kousání nehtů. Většina účastníků uváděla více než jednu BFRB. Ambivalence vůči opakovaným návykům byla mezi účastníky běžná. Budoucí studie by měly přijmout longitudinální design, aby bylo možné prospektivně zkoumat kauzální roli těchto faktorů a zkoumat, zda včasná léčba habituálních nebo somatických rizikových faktorů může zmírnit nebo zabránit exacerbaci BFRB. KLÍČOVÁ SLOVA: BFRB – premorbidní somatické a habituální dispozice ZDROJ: Moritz, S., Penney, D., Hoyer, L., Schmotz, S. Risk and maintenance factors in body-focused repetitive behaviours. J Eur Acad Dermatol Venereol. March 15, 2024. Accessed March 21, 2024. https://doi.org/10.1002/jvc2.405 [cit. 2024-3-24] Dostupné z: https://shorturl.at/kqCDH Následující Předchozí

Atopická dermatitida (AD) je zánětlivé multifaktoriální kožní onemocnění. Autoři této studie se snažili systematicky zhodnotit přínosy a negativa systémové léčby atopické dermatitidy. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! SYSTÉMOVÁ LÉČBA ATOPICKÉ DERMATITIDY: SYSTEMATICKÝ PŘEHLED A SÍŤOVÁ METAANALÝZA RANDOMIZOVANÝCH STUDIÍ 19. února 2024 v 17:00:00 -nov- Atopická dermatitida (AD) je zánětlivé multifaktoriální kožní onemocnění. Autoři této studie se snažili systematicky zhodnotit přínosy a negativa systémové léčby atopické dermatitidy. Pro účely doporučení pro léčbu atopické dermatitidy pro rok 2023 udělali přehled publikované literatury. Čerpali z databází MEDLINE, EMBASE, CENTRAL, Web of Science a GREAT. Vyhledali randomizované studie zabývající se systémovou léčbou a fototerapií AD. Recenzenti nezávisle prověřovali záznamy, extrahovali data a hodnotili riziko zkreslení. Síťové metaanalýzy náhodných efektů se týkaly závažnosti AD, svědění, spánku, kvality života související s AD, vzplanutí a poškození. Tato recenze je publikována v Open Science Framework ( https://osf.io/e5sna ). Autoři posoudili 149 studií (28 686 pacientů se středně těžkou až těžkou AD). U jedinců se středně těžkou až těžkou AD důkazy potvrzují, že vysoká dávka upadacitinibu patří mezi nejúčinnější. Vysoké dávky abrocitinibu a nízké dávky upadacitinibu jsou účinné, ale také patří mezi nejškodlivější. Dupilumab, lebrikizumab a tralokinumab jsou středně účinné a mají příznivou bezpečnost. Účinnost a bezpečnost azathioprinu, perorálních kortikosteroidů, cyklosporinu, methotrexátu, mykofenolátu, fototerapie a mnoha nových látek je zatím méně jistá. KLÍČOVÁ SLOVA: atopická dermatitida (ekzém) – inhibitory Janus kinázy (JAK) (upadacitinib, abrocitinib, baricitinib) – nežádoucí reakce – závažnost onemocnění – síťová metaanalýza – systémová léčba a fototerapie (světelná terapie, imunosupresiva, imunomodulátory, DMARDs, cyklosporin, metotrexát, azathioprin, mykofenolát, kortiosteroidy, úzkopásmové UVB) – biologická léčba (dupilumab, lebrikizumab, tralokinumab, nemolizumab) ZDROJ: Chu, A.W.L., Wong, M.M., Rayner, D.G., Guyatt, G.H., Díaz Martinez, J.P., Ceccacci, R., Zhao, I.X., McMullen, E., Srivastava, A., Wang, J., Wen, A., Wang, F.C., Brignardello-Petersen, R., Izcovich, A., Oykhman, P., Wheeler, K.E., Wang, J., Spergel, J.M., Singh, J.A., Silverberg, J.I., Ong, P.Y., O'Brien, M., Martin, S.A., Lio, P.A., Lind, M.L., LeBovidge, J., Kim, E., Huynh, J., Greenhawt, M., Gardner, D.D., Frazier, W.T., Ellison, K., Chen, L., Capozza, K., De Benedetto, A., Boguniewicz, M., Smith Begolka, W., Asiniwasis, R.N., Schneider, L.C., Chu, D.K. Systemic treatments for atopic dermatitis (eczema): Systematic review and network meta-analysis of randomized trials. J Allergy Clin Immunol. 2023 Dec; 152(6):1470–1492. doi: 10.1016/j.jaci.2023.08.029. Epub 2023 Sep 9. PMID: 37678577. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37678577/ Následující Předchozí

Trojrozměrný biotisk otevírá zcela nové možnosti v oblasti dermatologického výzkumu, preklinického testování léčiv i regenerativní medicíny. Tým z Mayo Clinic představil první plně humanizovaný 3D model lidské kůže, který využívá rekombinantní lidský kolagen rostlinného původu. Tento model vykazuje strukturální a funkční podobnosti s nativní lidskou kůží a představuje udržitelnou alternativu k dosavadním živočišným modelům. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! PRVNÍ PLNĚ HUMANIZOVANÝ 3D BIOTIŠTĚNÝ MODEL KŮŽE NA BÁZI REKOMBINANTNÍHO LIDSKÉHO KOLAGENU 2. září 2025 v 10:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Trojrozměrný biotisk otevírá zcela nové možnosti v oblasti dermatologického výzkumu, preklinického testování léčiv i regenerativní medicíny. Tým z Mayo Clinic představil první plně humanizovaný 3D model lidské kůže, který využívá rekombinantní lidský kolagen rostlinného původu. Tento model vykazuje strukturální a funkční podobnosti s nativní lidskou kůží a představuje udržitelnou alternativu k dosavadním živočišným modelům. Vysoká míra neúspěchu nových léčiv v klinických studiích zdůrazňuje potřebu spolehlivějších lidských modelů. Zejména dermatologie je oborem, kde dosud chybí reprezentativní in vitro systémy schopné simulovat stárnutí, zánět či odpověď na farmakologické zásahy. Autografty i komerčně dostupné kožní náhrady jsou omezeny imunitními reakcemi, vysokými náklady a rozdílnou biologickou kompatibilitou. V reakci na tato úskalí vznikl první biotištěný kožní model založený výhradně na lidských buňkách a rekombinantním kolagenu produkovaném v rostlinách. Histologická analýza prokázala, že biotištěná kůže vytváří dobře organizovaný, vícevrstevný epitel s výraznými epidermálními papilami (rete ridges), podobně jako v nativní kůži. Přítomny byly i melaninové granule v bazální vrstvě, což potvrzuje funkční integraci melanocytů. Massonovo trichromové barvení dále prokázalo vysoký obsah kolagenu v dermální části modelu. Imunofluorescenční značení ukázalo robustní expresi cytokeratinu 14, markeru bazálních proliferujících keratinocytů. Na rozdíl od nativní kůže, kde je K14 omezen na bazální vrstvu, se v biotištěné kůži nacházel v celé epidermis s výjimkou stratum corneum. Protein involucrin, marker terminální diferenciace, byl v biotištěném modelu detekován převážně v rohové vrstvě, zatímco v nativní kůži také ve vrstvě granulózní. Tyto rozdíly ukazují na odlišnou dynamiku zrání keratinocytů – s tendencí k silnější proliferaci a tenčí vrstvě diferencovaných buněk. Přesto je přítomnost jasně definované stratifikace důkazem funkční maturace epidermis. Experimenty s různými parametry fotopolymerizace a koncentracemi fotoiniciátoru LAP potvrdily, že optimální podmínky (0,15 % LAP, 30 sekund osvitu) jsou zásadní pro přežívání fibroblastů a správnou architekturu tkáně. Nový 3D biotištěný model představuje významný posun oproti dřívějším manuálně odlévaným systémům. Biotisk umožňuje přesné prostorové umístění jednotlivých buněčných typů, což vede k věrnějšímu napodobení lidské kůže. Zvolený rekombinantní kolagen rostlinného původu navíc eliminuje riziko imunitních reakcí, typické pro živočišné kolageny, a přibližuje model klinickému využití. Pozorované rozdíly v rozvrstvení keratinocytů ukazují na nutnost další optimalizace kultivačních podmínek a tiskových parametrů. Přesto je zřejmé, že model je schopen napodobit hlavní histologické rysy lidské kůže včetně pigmentace, což je pro dermatologický výzkum zásadní. Významným krokem je také uznání tohoto modelu americkou FDA v rámci jednání INTERACT, což potvrzuje jeho potenciál stát se validní alternativou k testování na zvířatech. Plně humanizovaný 3D model kůže založený na rekombinantním kolagenu produkovaném v rostlinách je nejen vědeckým průlomem, ale i eticky a environmentálně šetrnou platformou. Využití sahá od testování kosmetických a farmaceutických přípravků přes studium zánětlivých a pigmentačních onemocnění až po aplikace v regenerativní medicíně, zejména v léčbě chronických ran a popálenin. KLÍČOVÁ SLOVA: 3D bioprinting – lidský kožní model – rekombinantní kolagen, preklinické testování OBOR: dermatologie ZDROJ: Gudapati, H.; Torigoe, R.M.S.; Tahmasebifar, A. et al. First-in-kind 3D bioprinted human skin model using recombinant human collagen. Arch Dermatol Res 317, 704 (2025). doi.org/10.1007/s00403-025-04236-5 Dostupné z: https://shorturl.at/sjixl [cit. 2025-08-17] Následující Předchozí

Podľa aktuálnych európskych diagnostických odporúčaní je prvým krokom klinickej diagnostiky vyšetrenie voľným okom, ktoré hodnotí prítomnosť tzv. A, B, C, D kritérií. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! PREHĽAD ZÁKLADNÝCH DERMATOSKOPICKÝCH MORFOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ MALÍGNEHO MELANÓMU 29. května 2023 v 21:00:00 Ďuríková, P. Podľa aktuálnych európskych diagnostických odporúčaní je prvým krokom klinickej diagnostiky vyšetrenie voľným okom, ktoré hodnotí prítomnosť tzv. A, B, C, D kritérií. SÚHRN: V súčasnosti sa diferenciálna diagnostika pigmentových lézií odkláňa od dominantne klinicko-patologického prístupu ku korelácii klinického obrazu lézie s výsledkami neinvazívnych zobrazovacích postupov. Dermatoskopia je široko dostupná zobrazovacia metóda, ktorá augmentuje vizuálne vyšetrenie morfológie kožných lézií. Práve z tohto dôvodu je jedným z najužitočnejších nástrojov primárnej detekcie známok malígneho melanómu. Predkladaný článok si kladie za cieľ prehľadne zhrnúť základné dermatoskopické znaky malígneho melanómu, ktorých znalosť je užitočná nielen v klinickej praxi dermatovenerológa, ale aj iných špecialistov ako aj lekárov prvého kontaktu. KĽÚČOVE SLOVÁ: dermatoskopia – malígny melanóm – pigmentové lézie kože – névus C43 Malígny melanóm kože ÚVOD Dermatoskopia, alebo tiež epiluminescenčná mikroskopia je neinvazívna diagnostická zobrazovacia metóda, ktorá slúži na morfologickú analýzu kožných lézií. Jej postavenie ako základného zobrazovacieho vyšetrenia v diagnostike malígneho melanómu je zakotvené vo viacerých aktuálnych odporúčaniach svetových odborných spoločností. (30, 25, 14, 10, 24, 12) Dermatoskopia zlepšuje diagnostickú presnosť vyšetrenia a napomáha optimálnemu a adekvátnemu odberu vzorky na histopatologické vyšetrenie, ktoré je zlatým štandardom na stanovanie definitívnej diagnózy. Optimalizácia excízie je kľúčová najmä v kozmeticky a funkčne kritických oblastiach ako aj v prípade, že sa jedná o léziu veľkého rozsahu. (30) Podľa aktuálnych európskych diagnostických odporúčaní je prvým krokom klinickej diagnostiky vyšetrenie voľným okom, ktoré hodnotí prítomnosť tzv. A (asymetry – asymetria), B (border – nepravidelný okraj), C (color – nehomogénne zafarbenie), D (diameter – priemer nad 5 mm) kritérií. Chronologická analýza pigmentovej lézie hodnotí okrem klasických ABCD kritérií aj parameter E (evolution – rozvoj). Chronologickú analýzu je možné realizovať v prípade, že máme k dispozícii predchádzajúcu fotodokumentáciu podozrivej lézie, čo platí pri vyšetrení voľným okom, ako aj pri dermatoskopickom vyšetrení. (14, 9) Významnú úlohu dermatoskopickej follow-up fotodokumentácie potvrdzujú aj aktuálne diagnostické odporúčania „National Institute for Health and Care Excellence”. (25) Klasické ABCDE kritéria klinickej diagnostiky bývajú často evidentné až pri melanómoch s veľkosťou nad 6 mm, zatiaľ čo dermatoskopické známky malignity sú pozorovateľné už v omnoho menších léziách. Práve táto skutočnosť mení pôvodné postavenie dermatoskopie z druhostupňového diagnostického nástroja, ktorým sa podrobne analyzujú len lézie klinicky suspektné z malignity na skríningový nástroj celotelového vyšetrenia. (6, 24) V manažmente pacientov s mnohopočetnými pigmentovými névami v súčasnosti aplikujeme dve základné stratégie. Prvou stratégiou je odstránenie všetkých atypických pigmentových névov. Tento postup má za následok veľký počet zbytočných excízií benígnych útvarov. Druhá stratégia zahŕňa pravidelné dermatoskopické kontroly podozrivých útvarov a excíziu tých lézií, ktoré evolvujú v čase. V tomto ohľade predstavuje významný pokrok digitálny dermatoskopický monitoring pomocou automatizovaných systémov, keďže minimalizuje mieru zbytočných excízií benígnych útvarov a zároveň zvyšuje pravdepodobnosť záchytu malígneho melanómu, ktorý sa pri prvom vyšetrení ešte nemusí prejaviť. (16) Súčasným cieľom je detekcia melanómu ešte v preinvazívnom štádiu melanoma in situ, keď je invázia malignity limitovaná na epidermis, čo významne zlepšuje prognózu ochorenia. (4, 16, 20 27, 30) Na dosiahnutie tohto cieľa bolo koncipovaných viacero dermatoskopických diagnostických kritérií pre malígny melanóm, ktoré poskytujú klinicky orientovaný prehľad najčastejších morfologických vlastností tejto malignity. (3, 28) Pokroky v dermatoskopickej diagnostike viedli v posledných rokoch ku zvýšeniu podielu melanoma in situ z celkového počtu excidovaných melanómov. (11, 17) Využitie aktuálnej revízie „7-point checklist“ v diagnostike malígneho melanómu: Klasický semikvantitatívny 7PCL (7-point checklist) pozostáva z troch veľkých kritérií, z ktorých každé má číselnú hodnotu dvoch bodov (atypická pigmentová sieť, bielomodré závojovanie, atypický vaskulárny vzor) a štyroch malých kritérií s číselnou hodnotou jedného bodu (nepravidelné bodky/globuly, nepravidelné pruhovanie, nepravidelné škvrny, regresné štruktúry). Dosiahnutie číselnej hodnoty 3 bodov znamená vysokú mieru suspekcie pigmentovej lézie z malignity a zakladá indikáciu jej excízie. V aktuálnej revidovanej verzii 7PCL sa excízny prah lézií znižuje na 1 bod, pričom každý zo siedmich morfologických znakov malígneho melanómu má pridelenú číselnú hodnotu 1, čo zvyšuje sezitivitu vyšetrenia pri súčasnom zachovaní racionálnej miery špecificity. V porovnaní s inými diagnostickými semikvantitatívnymi systémami hodnotenia má výhodu v tom, že vysokú mieru detekcie malígnych melanómov pri jeho použití dosahujú aj menej skúsený klinici. (2, 3, 4) Komponenty 7PCL sú zhrnuté ako charakteristické dermatoskopické známky malígneho melanómu aj v aktuálnych európskych diagnostických odporúčaniach. (14) Komponenty 7-point checklist Atypická pigmentová sieť sa definuje ako chaotická kombinácia aspoň dvoch typov pigmentových sietí morfologicky definovaných ich farbou (hnedá, čierna, sivá) a hrúbkou línií. (3) Často môže pôsobiť aj ako nedostatočné zaostrenie optického aparátu dermatoskopu. Nepravidelnosť siete vzniká na podklade nepravidelnosti štruktúry epidermálnych čapov. Naproti tomu typická pigmentová sieť pozostáva z hnedo pigmentovanej hustej pravidelnej siete, ktorej histopatologickým korelátom sú pravidelné predĺžené epidermálne čapy. (28) Pozitívne regióny siete korešpondujú s epidermálnymi čapmi a negatívne oblasti (diery siete) zase so suprapapilárnymi stenšeniami epidermy. Obr. 1 Schéma komponentov 7-point checklist (autorská ilustrácia) Obr. 2 Vybrané príklady pigmentových lézií (archív autorky) A. Histopatologicky potvrdený malígny melanóm s prítomnou regresiou (šipka) B. Modrobiele závojovanie (šipka) v lézii dermatoskopicky podozrivej z malignity C. Atypická pigmentová sieť v lézií dermatoskopicky podozrivej z malignity Čiernu a sivú farbu sieti prepožičiava zvýšená melanizácia okolitých keratinocytov a pagetoidné šírenie malígnych melanocytov. (19) V oblasti tváre sú epidermálne čapy fyziologicky plochšie na širšej báze, preto je nutné mať na pamäti, že pri dermoskopickej analýze pigmentových lézií tváre je fyziologický obraz „pseudosiete” kde lokalizované výbledy pigmentácie korešpondujú s denzne distribuovanými povrchovými ústiami adnexálnych útvarov ako sú folikulárne infundibulá. (15) Bielomodré závojovanie je definované ako nepravidelná amorfná oblasť konfluentnej bielomodrej pigmentácie, povrch ktorej pokrýva film so štruktúrou mliečneho skla. Závojovanie nikdy nepokrýva celú léziu a zväčša korešponduje s jej palpačne elevovanou oblasťou. (4) Tento morfologický fenomén je asociovaný s histopatologickým obrazom akantózy s fokálnou hyperkeratózou, ktorá prekrýva oblasti so silne pigmentovanými melanocytmi alebo melanofágmi lokalizovanými v hlbšej dermis. (21) V prípade prítomnosti tohto znaku je vhodné diferenciálne diagnosticky zvážiť modrý névus, ktorý je charakteristický homogénnym oceľovo modrým sfarbením, ktoré je v kontraste s bielomodrým závojovaním melanómu postihujúcim iba časť pigmentovej lézie. (19) Atypický vaskulárny vzor pozostáva z nepravidelných lineárnych ciev, bodkovitých ciev, mliečne červených globulov alebo ložísk, ktoré nie sú lokalizované v rámci oblasti regresií. (4) Mliečne červené globuly, alebo tiež ružové závojovanie (vaskulárny „blush“) sú síce detekovateľné len zriedka, avšak ich prítomnosť je vysoko špecifická pre invazívny melanóm a vysokú pozitívnu prediktívnu hodnotu má ich prítomnosť aj pri diagnostike amelanotických a hypomelanotických melanómov. (3, 5) Ich patofyziologickým korelátom je zvýšená perfúzia v dôsledku nádorovej neoangiogenézy. Najčastejšie vyskytujúcim sa vaskulárnym vzorom malígneho melanómu je polymorfizmus pozostávajúci z dvoch a viac typov ciev v rámci jednej lézie. (22) Prítomnosť viac ako troch nepravidelných globulov oválneho alebo okrúhleho tvaru hnedej až čiernej farby, ktoré sú asymetricky distribuované v rozsahu lézie je ďalším zo siedmich kritérií popisovaných v 7PCL. (4) Pri detekcii tohto znaku je dôležité hodnotiť najmä usporiadanie a veľkosť jednotlivých globulov, keďže pravidelne usporiadané globuly ako aj globuly menších rozmerov uniformných v rámci jednej lézie svedčia pre benígny charakter lézie. Na úrovni histologickej morfológie pozostávajú čierne globuly z agregátov melanínu v stratum corneum, hnedé globuly pozostávajú z hniezd melanocytov lokalizovaných v oblasti dermoepidermálnej junkcie a modré a sivé korešpondujú s prítomnosťou melanofágov v dermis. (32) Viac ako tri hnedé až čierne prstovité výbežky alebo nepravidelné radiálne vystupujúce pruhy, asymetricky distribuované na okraji lézie, ktoré nemajú jasný pôvod v pigmentovej sieti pôvodnej lézie tvoria ďalší z komponentov 7PCL. Nepravidelné pruhy sa rozdeľujú na pseudopódiá (s bulbóznym zakončením) a lúčovité pruhy (s ostrým zakončením). Patofyziologicky korešpondujú so superficiálne sa šíriacim melanómom. Diferenciálne diagnosticky je vhodné zvážiť Spitzov névus, pri ktorom sú prúžky distribuované pravidelne po celom periférnom okraji lézie. Podľa aktuálnych odporúčaní „International Dermoscopy Society” je však pigmentová lézia s dermatoskopickými charakteristikami Spitzovho névu indikovaná na excíziu. Výnimkou sú symetrické, ploché lézie u pacientov vo veku pod 12 rokov, kedy je indikovaný prísny dermatoskopický monitoring (18) . Histopatologickým korelátom tohto dermatoskopického znaku sú konfluujúce hniezda melanocytov lokalizované v oblasti dermoepidermálnej junkcie. (3) Nepravidelné škvrny sú hnedé a/alebo sivé oblasti bez pigmentovej štruktúry, asymetricky distribuované v rámci lézie, ktoré zasahujú aspoň 10 % povrchu lézie. (4) Histopatologicky ide o oblasti hyperpigmentácie v epidermis (dominantne v stratum corneum), ale aj vrchných vrstiev dermis. Rovnako ako pri globuloch aj pri hodnotení tohto znaku je dôležité hodnotiť pravidelnosť jeho usporiadania, keďže v prípade, že sú lokalizované centrálne svedčia skôr pre benígnu léziu. (8) Regresné štruktúry sú biele jazvovité depigmentácie a/alebo modré granuly (peppering) bez vaskularizácie v oblasti klinicky plochých častí lézie, narozdiel od závojovania, ktoré detekujeme vo vyvýšených oblastiach. (4) Regresie sú najčastejšie sa vyskytujúcim dermatoskopickým nálezom zo znakov zahrnutých v 7PCL. (18) Významné zvýšenie pozitívnej prediktívnej hodnoty nadobúda regresia v prípade, že zasahuje viac ako 50 % povrchu lézie. (17) Histopatologickým korelátom tejto štruktúry sú zhrubnuté oblasti papilárnej dermy, kde je prítomná fibróza a zjazvené tkanivo (biela regresia) a variabilné množstvo melanofágov (peppering), ako aj voľný melanín v papilárnej dermis. (3) Iné semikvantitatívne metódy hodnotenia dermatoskopického vyšetrenia pigmentových lézií Medzi ďalšie hodnotiace systémy široko využívané v klinickej praxi patrí napríklad Menzies metóda, ktorá bola koncipovaná v roku 1996. Na stanovenie diagnózy melanómu musí podľa Menzies metódy pigmentová lézia demonštrovať absenciu symetrie pigmentovej siete a farebnej uniformity a simultánne vykazovať aspoň jeden znak z nasledujúcich: bielomodré závojovanie, viaceré hnedé škvrny, pseudopódiá alebo periférne lúčovité pruhy, jazvovitá depigmentácia, periferné globuly, 5 až 6 farieb v rámci jednej lézie súčasne, sivé alebo modré škvrny, a hrubá pigmentová sieť. (23) Na technické dermatoskopické hodnotenie bol v roku 1994 Stolzom a kol. vyvinutý aj algoritmus ABCD pravidla. ABCD pravidlo hodnotí prítomnosť asymetrie (Asymetry), vzor pigmentácie na periférii lézie (Border), farebné zmeny (Color) a 5 rôznych štrukturálnych komponentov. Hodnotenie asymetrie prebieha v dvoch navzájom kolmých rovinách, pričom číselná hodnota 0 až 2 je pridelená podľa počtu rovín, v ktorých detekujeme asymetriu tvaru, farby, alebo štruktúry. Pri hodnotení okrajov si léziu rozdelíme štyrmi pomyselnými líniami na osminy, pričom ostrá náhla zmena pigmentovej štruktúry na periférii každej osminy sa hodnotí jedným bodom. Variácie farebnosti lézie sú hodnotené jedným bodom za každú bielu, červenú, svetlohnedú, tmavohnedú, modrú, sivú alebo čiernu oblasť identifikovanú v rámci lézie. Posledným hodnoteným parametrom sú štrukturálne komponentny ako sú ložiská rôznych pigmentových sietí, homogénne oblasti zasahujúce aspoň 10 % povrchu lézie, viacpočetné rozvetvené pigmentové línie, alebo pigmentové globuly. Každej z týchto štruktúr je pridelená číselná hodnota 1 bodu. Celkové dermatoskopické skóre (total dermoscopic score, TDS) sa vypočítava nasledujúcim vzorcom: TDS = 1,3 x skóre asymetrie + 0,1 x skóre okraju + 0,5 x skóre farby + 0,5 x skóre štrukturálnych komponentov. TDS viac ako 5,45 nasvedčuje diagnóze melanómu. (26) TDS vypočítané na základe ABCD algoritmu narozdiel od vyšetrenia pigmentovej lézie voľným okom (ABCDE pravidlo) nezohľadňuje parameter E (evolution – rozvoj). Využitie dermatoskopických algoritmov zvyšuje senzitivitu dermatoskopického vyšetrenia na úkor mierneho zníženia jeho špecificity. Doliantis a kol. demonštrovali že použitie 7PCL a Menzies metódy zhodne zvyšuje senzitivitu dermatoskopického vyšetrenia z pôvodných 60,9 % na 85,4 %, zatiaľ čo využitie ABCD algoritmu zvyšuje senzitivitu na 77,5 %. Špecififcita vyšetrenia sa v dôsledku využitia vyššie uvedených algoritmov znížila z pôvodných 85,4 % na 73 % pri 7PCL, 77,7 % pri Menzies metóde a 80,4 % pri ABCD algoritme. (13) Ďalšie charakteristické dermatoskopické znaky malígneho melanómu Lesklé biele štruktúry ako sú rozety, alebo lineárne útvary orientované paralelne aj ortogonálne sú detekovateľné iba v polarizačnom mikroskope. Histopatologicky ide o dermálnu fibrózu. Pri detekcii lesklých bielych štruktúr v melanocytárnej lézii je nutné diferenciálne diagnosticky uvažovať nad Spitzovým névom alebo malígnym melanómom. Diferenciálna diagnostika týchto dvoch lézií je komplikovaná a preto je vhodné obozretne pristupovať ku všetkým léziam s prítomnosťou lesklých bielych štruktúr (7) . Negatívna pigmentová sieť je ďalšou dermatoskopickou známkou malignity melanocytárnej lézie. Ide o hypopigmentovanú serpinginózne usporiadanú sieť, ktorá vo svojej štruktúre obkolesuje ostrovčekovité oblasti hnedej hyperpigmentácie. Aj v tomto prípade je nutné diferenciálne diagnosticky zvažovať Spitzov névus a pristupovať k lézii s veľkou obozretnosťou. (33) Histologický korelát negatívnej pigmentovej siete ešte nebol presne objasnený, avšak predpokladá sa, že ide o premostenie elongovaných epidermálnych čapov so súčasne prítomnými masívnymi hniezdami melanocytov v papilárnej dermis. Táto štruktúra sa často vyskytuje u melanómov asociovaných s pigmentovým névom. (29) Zauhlené línie sú dermatoskopický znak asociovaný s melanómom vznikajúcim na koži poškodenej slnečným žiarením. Sú to hnedé alebo šedé lineárne štruktúry, ktoré sa pretínajú v pravých uhloch čím vytvárajú nepravidelný vzor, alebo polygonálne štruktúry. Histologicky korešpondujú s konfluentnou proliferáciou junkčných melanocytov bazálnej vrstvy, pagetoidným šírením atypických melanocytov a dermálnym melanínom (voľným, alebo v melanofágoch). (31) Nepravidelné hyperpigmentované oblasti sú tmavohnedé až čierne, malé, často viaceré oblasti, ktoré narozdiel od nepravidelných škvŕn nemajú jednoznačne definovateľný tvar pričom ide skôr o lokalizovanú akcentáciu pigmentovej siete. Ide o vysokopotentný diferenciálne diagnostický znak na odlíšenie melanoma in situ a atypického névu. Prominujúca kožná štruktúra je definovaná ako prítomnosť lineárnych navzájom sa pretínajúcich vrások, ktoré sú svetlešie ako samotná pigmentová lézia. Tento znak sa najčastejšie vyskytuje pri melanómoch postihujúcich končatiny. Prominujúca kožná štruktúra je ďalším dôležitým dermatoskopickým znakom v diferenciálnej diagnostike melanoma in situ a atypických névov. Z hľadiska klinickej praxe je vhodné spomenúť aj pravdepodobnosť nálezu najčastejších dermatoskopických znakov malígneho melanómu. Najčastejšie sa vyskytujúcim dermatoskopickým znakom malígneho melanómu sú regresie, ktoré sa vyskytujú v 92,9 % prípadov. 85,5 % melanómov obsahuje negatívnu pigmentovú sieť a nepravidelné globuly sa vyskytujú v 50,2 % prípadov. (5) ZÁVER Klinické ABCDE kritéria bývajú pri malígnom melanóme evidentné až v pomerne pokročilom štádiu ochorenia. Dermatoskopické známky malignity sú naproti tomu pozorovateľné už vo včasnejších léziách. Súčasným cieľom je detekcia melanómu ešte v štádiu melanoma in situ, keď je malignita limitovaná na epidermis, čo významne zlepšuje prognózu ochorenia. Táto skutočnosť mení pôvodné postavenie dermatoskopie z druhostupňovej diagnostiky, na skríningový nástroj celotelového vyšetrenia, pričom pre tento účel sú vypracované viaceré štandardizované metodiky (ABCD algorytmus, 7PCL, Menzies metóda), ktoré hodnotia prítomnosť morfologických známok malignity pigmentových lézií v dermatoskopickom obraze. Pri dermatoskopickej analýze veľkého množstva pigmentových lézií je výhodné využívanie štandardizovaných semikavtitatívnych techník, keďže významne zvyšujú senzitivitu vyšetrenia a znižujú mieru interindividuálnej variability na úkor len miernej redukcie špecificity. MUDr. Paula ĎURÍKOVÁ Dermatovenerologická klinika LF Univerzity Komenského a UNB Bratislava Zdroj: Ďuríková, P. Prehľad základných dermatoskopických morfologických vlastností malígneho melanómu. Referátový výběr z dermatovenerologie. 2022; 2: s. 21–29. Následující Předchozí

Zjištění této studie naznačují, že osoby s kožním lupusem erythematodes (CLE) jsou vystaveny zvýšenému riziku aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění (ASCVD). Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! ATEROSKLEROTICKÉ A KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ U KOŽNÍHO LUPUS ERYTHEMATODES 10. února 2025 v 11:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Zjištění této studie naznačují, že osoby s kožním lupusem erythematodes (CLE) jsou vystaveny zvýšenému riziku aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění (ASCVD). Autoimunitní onemocnění, jako je systémový lupus erythematodes (SLE) nebo psoriáza, jsou známá svým spojením se zvýšeným rizikem aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění (ASCVD). Retrospektivní studie zahrnující 8 138 pacientů s kožním lupusem erythematodes (CLE) ukázala, že CLE, ačkoli je často vnímán jako kožní porucha, je spojen se zvýšeným rizikem ASCVD. Studie využila data z IBM MarketScan Commercial Claims and Encounters Database z let 2018 až 2020. Byli do ní zahrnuti pacienti starší 18 let s diagnózami CLE, SLE nebo psoriázy. Kontrolní populace byla tvořena jedinci bez uvedených onemocnění, přičemž všichni byli případově spárováni dle věku, pohlaví a dalších faktorů. Multivariabilní analýzy ukázaly, že riziko ASCVD bylo u pacientů s CLE vyšší než u kontrol (OR 1,72; 95 % CI, 1,45–2,02) a obdobně vysoké jako u pacientů se SLE (OR 2,41; 95 % CI, 2,14–2,70). Incidence ASCVD po třech letech sledování byla nejvyšší u SLE (24,8 na 1000 osobo-roky), následovaná CLE (15,2) a psoriázou (14,0), přičemž kontrolní populace dosahovala 10,3. Studie odhalila, že prevalence ASCVD byla nejvyšší u pacientů s CLE (2,24 %; 95 % CI, 1,93–2,59 %), následovaná SLE (2,06 %; 95 % CI, 1,89–2,25 %) a psoriázou (1,44 %; 95 % CI, 1,39–1,50 %). Ve srovnání s kontrolní skupinou bylo riziko ASCVD u pacientů s CLE zvýšené (OR 1,72; 95 % CI, 1,45–2,02; P <0,001). Nejvyšší incidence ASCVD byla pozorována u pacientů se SLE (24,8 na 1000 osobo-roky; HR 2,23; 95 % CI, 2,05–2,43; P <0,001), zatímco u pacientů s CLE byla 15,2 (HR 1,32; 95 % CI, 1,13–1,55; P <0,001). Pacienti s CLE měli častěji komorbidity, jako jsou hypertenze (41 %), dyslipidémie (40 %) a diabetes (12 %), než kontrolní skupina. Nejvyšší riziko ASCVD bylo pozorováno u pacientů s aktivnějším průběhem onemocnění vyžadujícím systémovou léčbu (18,8 na 1000 osobo-roky), což poukazuje na vliv závažnosti CLE na kardiovaskulární zdraví. KLÍČOVÁ SLOVA: lupus erythematodes – ateroskleróza – kardiovaskulární onemocnění – prevalence ZDROJ: Chen, H.W.; Liu, J.; Yang, D.M. et al. Incidence and Prevalence of Atherosclerotic Cardiovascular Disease in Cutaneous Lupus Erythematosus. JAMA Dermatol. Published online December 04, 2024. doi:10.1001/jamadermatol.2024.4991 Dostupné z: https://shorturl.at/8H9Rt [cit. 2024-12-15] Následující Předchozí

Diabetické rany sú významnou komplikáciou diabetu, ktorá postihuje približne 6,4 % diabetických pacientov, pričom u 15 % sa predpokladá, že do roku 2030 budú čeliť riziku amputácie. Významný potenciál v ich hojení preukazuje flavonoidová zlúčenina bajkalín. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! BAJKALÍN V PODPORE HOJENIA DIABETICKÝCH RÁN 5. dubna 2025 v 10:00:00 -var- (ilustrační obrázek AI) Diabetické rany sú významnou komplikáciou diabetu, ktorá postihuje približne 6,4 % diabetických pacientov, pričom u 15 % sa predpokladá, že do roku 2030 budú čeliť riziku amputácie. Významný potenciál v ich hojení preukazuje flavonoidová zlúčenina bajkalín. Diabetické rany sú chronické, nehojace sa rany, ktoré zvyšujú riziko úmrtnosti 2,5-krát v porovnaní s diabetickými pacientmi bez rán. Rizikové faktory zahŕňajú pokročilý vek, obezitu, komorbidity a environmentálne stresory. Pretrvávajúci zápal, oxidačný stres, vaskulárna insuficiencia a neuropatia sú charakteristickými znakmi týchto rán, pričom závažné prípady vedú k život ohrozujúcim komplikáciám, ako je sepsa a amputácia. Vzhľadom na naliehavú potrebu nájsť účinné riešenia si bajkalín, flavonoidová zlúčenina extrahovaná zo Scutellaria baicalensis Georgi, získala pozornosť na podporu hojenia rán vďaka svojmu potenciálu v oblasti diabetických rán. Terapeutické účinky bajkalínu na diabetické rany sú mnohostranné. Po prvé, jeho antihyperglykemický účinok je kritický v kontexte diabetu, kde chronická hyperglykémia bráni hojeniu rán. Ukázalo sa, že bajkalín zvyšuje citlivosť na inzulín, podporuje sekréciu inzulínu a zlepšuje metabolizmus glukózy, čím uľahčuje efektívnejšie vychytávanie a využitie glukózy v mieste rany. Toto metabolické zlepšenie pomáha vytvoriť priaznivejšie prostredie pre obnovu tkaniva. Po druhé, bajkalín má protizápalové účinky moduláciou imunitnej odpovede. Diabetické rany sú často charakterizované prehnanou zápalovou aktivitou, ktorá bráni progresii k regenerácii tkaniva. Bajkalín znižuje hladiny prozápalových cytokínov, vrátane TNF-α a IL-6, prostredníctvom inhibície signálnych dráh NF-κB. Zmierňovaním nadmerného zápalu Bajkalín urýchľuje prechod do proliferačnej a remodelačnej fázy hojenia rán. Okrem toho je hlavnou prekážkou pri hojení diabetických rán oxidačný stres, čo vedie k poškodeniu buniek a oneskorenému zotaveniu. Antioxidačné vlastnosti bajkalínu vstupujú do hry tým, že zachytáva reaktívne formy kyslíka (ROS) a zvyšuje aktivitu endogénnych antioxidačných enzýmov, ako je superoxiddismutáza (SOD). Toto zníženie oxidačného poškodenia podporuje prežitie buniek a urýchľuje proces hojenia. Ďalším kľúčovým aspektom pôsobenia bajkalínu je jeho neuroprotektívny účinok. Diabetická neuropatia často zhoršuje hojenie rán tým, že znižuje citlivosť a zvyšuje riziko ďalšieho zranenia. Bajkalín podporuje regeneráciu nervov a chráni pred poškodením neurónov, čo je nevyhnutné pre obnovenie senzorickej funkcie v mieste rany a prevenciu ďalších komplikácií. Liek navyše podporuje angiogenézu zvýšením regulácie expresie vaskulárneho endotelového rastového faktora (VEGF) a iných angiogénnych faktorov. Výsledkom je zlepšenie krvného obehu v mieste rany, čím sa prekoná narušené cievne zásobenie typické pre diabetické stavy. Bajkalín navyše stimuluje proliferáciu fibroblastov a syntézu kolagénu, čím ďalej prispieva k oprave tkaniva a uzatváraniu rán. Napriek týmto sľubným zisteniam bráni klinickej aplikácii bajkalínu jeho slabá rozpustnosť a nízka biologická dostupnosť. Nedávne pokroky vo farmaceutických formuláciách sa pokúšali prekonať tieto obmedzenia zapuzdrením bajkalínu do hydrogélov, mikroemulzií a náplastí. Bol navrhnutý chitosan-PEG hydrogél s nanočasticami striebra odvodenými z Clerodendrum glandulosum. Tento hydrogél preukázal kontrolované uvoľňovanie liečiva počas 7–10 dní, znížený oxidačný stres a bakteriálnu záťaž a zrýchlené hojenie rán na diabetických modeloch. Podobne bol vyvinutý in situ gél naplnený kyselinou glycyrrhizinovou s obsahom akáciového medu, ktorý zlepšil rýchlosť kontrakcie rany a remodeláciu extracelulárnej matrix, čím poskytol robustnú platformu pre optimalizáciu terapií na báze bajkalínu. Tieto inovatívne aplikačné systémy zlepšujú rozpustnosť a biologickú dostupnosť bajkalínu, čo umožňuje efektívnejšiu lokálnu aplikáciu v starostlivosti o diabetické rany. Na záver, bajkalín má významný potenciál pri podpore hojenia diabetických rán prostredníctvom svojich antihyperglykemických, protizápalových, antioxidačných, neuroprotektívnych a angiogénnych účinkov. Je však potrebný ďalší výskum na optimalizáciu jeho zloženia a overenie jeho klinickej účinnosti prostredníctvom správne navrhnutých klinických štúdií. Vývoj účinnej liečby chronických diabetických rán na báze bajkalínu tak zostáva dôležitou oblasťou budúceho výskumu. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: bajkalín – diabetické rany – chronické rany – Diabetes mellitus ZDROJ: Xu, S.; Zhang, W.; Zhang, X. Research advances in the promotion of diabetic wound healing by Baicalin. Arch Dermatol Res 317, 332 (2025). Dostupné z: https://rdcu.be/d9Rxc [cit. 2025-02-14] Následující Předchozí