Zjištění této studie naznačují, že u žen užívajících inhibitory 5α-reduktázy nedochází ke zvýšení rizika rakoviny vaječníků a endometria. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! RIZIKO ESTROGENEM INDUKOVANÝCH MALIGNIT U ŽEN UŽÍVAJÍCÍCH INHIBITORY 5-ALFA REDUKTÁZY K OFF-LABEL LÉČBĚ ALOPECIE 13. března 2025 v 11:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Zjištění této studie naznačují, že u žen užívajících inhibitory 5α-reduktázy nedochází ke zvýšení rizika rakoviny vaječníků a endometria. Androgenní alopecie (AGA) je nejčastější forma nejizvící alopecie, způsobená aktivací androgenních receptorů dihydrotestosteronem (DHT). Tento hormon zkracuje růstovou fázi vlasů a způsobuje jejich ztenčování. Inhibitory 5α-reduktázy (5αRI), jako jsou finasterid a dutasterid, snižují hladinu DHT o 60–70 %, čímž zabraňují miniaturizaci vlasových folikulů. U žen se tyto léky používají off-label pro řešení ztráty vlasů, ačkoliv jsou zapotřebí vyšší dávky než u mužů. Zablokování DHT syntézy může zvýšit konverzi testosteronu na estradiol prostřednictvím aromatázové dráhy. Studie u mužů ukazují, že dlouhodobé užívání 5αRI nezvyšuje riziko rakoviny prsu, ale riziko malignit poháněných estrogeny u žen zůstává nejasné. V retrospektivní studii s databází TriNetX, zahrnující asi 110 milionů pacientů, bylo identifikováno 5 156 dospělých žen s androgenní, jizvící nebo jinou nejizvící alopecií trvající alespoň šest měsíců. Tyto pacientky neměly v anamnéze rakovinu prsu, vaječníků ani endometria. Skupina léčená finasteridem nebo dutasteridem byla porovnána s kontrolami, které tyto léky neužívaly. Upravená relativní rizika (aRR) byla vypočtena pro estrogenní malignity. Po přizpůsobení dat byl průměrný věk obou skupin 57,8 roku. Výskyt rakoviny vaječníků a endometria byl vzácný, s méně než deseti případy v každé skupině. Celoživotní riziko rakoviny prsu bylo u žen užívajících 5αRI nižší (1,34 % vs. 1,97 %; aRR 0,681, p = 0,0126). Nebyly tedy pozorovány žádné statisticky významné rozdíly v riziku rakoviny vaječníků a endometria mezi skupinami. Teoreticky mohou 5αRI podporovat estradiolové dráhy a zvyšovat riziko malignit indukovaných estrogeny. U mužů léčených pro benigní hyperplazii prostaty nebo AGA nebylo toto riziko potvrzeno. Tato studie naznačuje, že užívání 5αRI u žen nezvyšuje riziko rakoviny vaječníků a endometria, a dokonce může snížit celoživotní riziko rakoviny prsu. KLÍČOVÁ SLOVA: alopecie – malignity – off-label – inhibitory 5α-reduktázy ZDROJ: Rohan, T.Z.; Turchetta, G.; Yang, S. Risk of estrogen-driven malignancies in females on 5-alpha reductase inhibitors. Arch Dermatol Res 317, 46 (2025). Dostupné z: https://shorturl.at/mDnTH https://shorturl.at/hLBpk [cit. 2025-01-08] Následující Předchozí

Zatímco jsou opalovací krémy tradičně spojovány s ochranou proti UV záření, nová experimentální studie ukazuje, že jejich obohacení o vitamin D může paradoxně přispět ke zvýšení jeho hladin v séru. Transdermální aplikace tak může představovat netradiční, ale účinnou cestu suplementace. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! VITAMIN D SKRZE KŮŽI: NOVÝ POTENCIÁL FORTIFIKOVANÝCH OPALOVACÍCH KRÉMŮ 20. května 2025 v 10:00:00 -tor- (ilustrační obrázek AI) Zatímco jsou opalovací krémy tradičně spojovány s ochranou proti UV záření, nová experimentální studie ukazuje, že jejich obohacení o vitamin D může paradoxně přispět ke zvýšení jeho hladin v séru. Transdermální aplikace tak může představovat netradiční, ale účinnou cestu suplementace. Přestože může být vitamin D syntetizován endogenně, více než polovina světové populace trpí jeho nedostatkem. Mezi faktory ovlivňující kožní syntézu vitaminu D patří životní styl (pobyt uvnitř budov), oděv, používání opalovacích krémů, roční období, zeměpisná šířka a znečištění ovzduší. Potřebný denní příjem 600–800 IU se často nedaří pokrýt ani fortifikovanou stravou, zvláště u osob se sníženou střevní absorpcí (např. při celiakii, biliární obstrukci či po bariatrické chirurgii). V posledních letech se objevily alternativní přístupy ke zvýšení biologické dostupnosti vitaminu D, včetně mikroenkapsulace nebo biofortifikace potravních řetězců. Transdermální cesty (např. náplasti s obsahem vitaminu D) prokázaly schopnost zvyšovat sérové hladiny 25-hydroxyvitaminu D (25(OH)D₃), což naznačuje potenciál kůží aplikovaného vitaminu D. Zároveň celosvětově roste používání opalovacích krémů jako prevence UVB indukovaných kožních nádorů. Ačkoli některé in vitro studie uvádějí, že intenzivní aplikace krému může snižovat syntézu vitaminu D, reálné podmínky ukazují, že některé opalovací krémy (zejména s nízkou UVB a vysokou UVA ochranou) mohou paradoxně syntézu vitaminu D umožnit. Nová experimentální studie byla provedena na čtyřiceti samcích laboratorních potkanů. Tito jedinci byli náhodně rozděleni do pěti skupin. Osm potkanů tvořilo kontrolní skupinu B a na začátku experimentu jim byly odebrány vzorky za účelem stanovení výchozích biochemických parametrů. Zbylých 32 zvířat bylo rovnoměrně dorsální části těla bez dalších zásahů. Ve skupině SD byla na depilovanou kůži aplikována lokálně vitamin D₃ rozpuštěný ve slunečnicovém oleji. Skupina SC obdržela běžný komerčně dostupný opalovací krém. Ve skupině SDC byl aplikován opalovací krém obohacený o vitamin D₃. Všechny aplikace probíhaly pravidelně po dobu osmi týdnů. Po ukončení intervence byly odebrány krevní vzorky pro analýzu hladin sérového 25(OH)D₃ (25-hydroxyvitamin D) a 24,25(OH)₂D₃ (24,25-dihydroxyvitamin D). Skupiny SD a SDC vykázaly statisticky významně vyšší hladiny 25(OH)D₃ ve srovnání se skupinami S a SC. Silná pozitivní korelace (r=0,772; p <0,001) mezi hladinami 25(OH)D₃ a 24,25(OH)₂D₃ dále potvrzuje metabolickou aktivitu transdermálně podaného vitaminu D. Zajímavým zjištěním bylo, že i samotný opalovací krém bez přídavku vitaminu D₃ (skupina SC) vedl k vyšším hladinám 25(OH)D₃ ve srovnání s pouhou depilací (skupina S). Tento efekt může souviset s fyzikálně chemickými vlastnostmi krémové báze, které mohou usnadnit průnik UVB záření nebo ovlivnit transdermální propustnost. Z těchto výsledků vyplývá, že topická aplikace opalovacího krému obohaceného o vitamin D vede k významnému zvýšení sérových hladin 25(OH)D₃, pravděpodobně v důsledku transdermální absorpce. Tato metoda se jeví jako slibná a inovativní strategie pro prevenci nebo léčbu hypovitaminózy D, zejména u jedinců s omezenou expozicí UVB záření, poruchami absorpce či ve vyšších zeměpisných šířkách. Významným přínosem této cesty podání je skutečnost, že veškerý vitamin D absorbovaný kůží je efektivně navázán na vitamin D-vázající protein (DBP), čímž je zajištěna jeho vysoká biologická dostupnost ve srovnání s orální suplementací. KLÍČOVÁ SLOVA: transdermální vitamin D – opalovací krém – dermální absorpce – suplementace ZDROJ: Kara, H.; Polat, Ü.; Baykan, Ö. et al. Can the use of vitamin D-fortified sunscreen cream be the solution to the vitamin D deficiency pandemic? Arch Dermatol Res 317, 348 (2025). doi.org/10.1007/s00403-025-03837-4 Dostupné z: https://shorturl.at/Laq4B [cit. 2025-05-02] Následující Předchozí

Androgenetická alopécia (AGA) je celosvetovo najbežnejšou formou alopécie s negatívnym dopadom na celkovú kvalitu života pacientov. Predchádzajúce obzervačné štúdie zistili signifikantný nárast prevalencie depresie u pacientov s AGA, ale príčinnú súvislosť sa podarilo preukázať až teraz. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! ANDROGÉNNA ALOPÉCIA AKO PRIAMA PRÍČINA DEPRESIE 8. června 2025 v 10:00:00 -var- (ilustrační obrázek AI) Androgenetická alopécia (AGA) je celosvetovo najbežnejšou formou alopécie s negatívnym dopadom na celkovú kvalitu života pacientov. Predchádzajúce obzervačné štúdie zistili signifikantný nárast prevalencie depresie u pacientov s AGA, ale príčinnú súvislosť sa podarilo preukázať až teraz. Androgénna alopécia, známa aj ako dedičné vypadávanie vlasov, je rozšírené ochorenie, ktoré výrazne ovplyvňuje sebavedomie, emócie aj sociálne správanie. V rámci ochorenia dochádza k miniaturizácii vlasových folikulov. U mužov sa typicky prejavuje ustupujúcou líniou vlasov na čele a temporálnych oblastiach alebo rednutím na temene, zatiaľ čo ženy s AGA vykazujú difúzne rednutie vlasov, najmä v centrálnej oblasti pokožky hlavy. Nakoľko vlasy zohrávajú zásadnú úlohu v osobnej identite, ich strata môže viesť k výraznému psychickému stresu. Nová štúdia použila metódu Mendelovskej randomizácie (MR) na skúmanie genetickej súvislosti medzi AGA a depresiou, pričom odhalila jednosmerný kauzálny vzťah – AGA zvyšuje riziko depresie. Prieskumy ukazujú, že viac ako 25 % mužov s AGA pociťuje frustráciu zo straty vlasov a 65 % hlási emocionálny stres. AGA je spojená so zníženým sebavedomím, sociálnou úzkosťou a oslabeným pocitom atraktivity, no jej psychologický dopad je často podceňovaný. Štúdia 351 pacientov trpiacich androgénnou alopéciou (237 mužov, 114 žien), vykonaná formou dotazníkového prieskumu, potvrdila zvýšenú mieru depresie a úzkosti, pričom ženy boli postihnuté v porovnaní s mužmi ešte závažnejšie. Meta-analýza Huanga a kol. preukázala významnú súvislosť medzi AGA a zhoršenou kvalitou života, pričom sa preukázalo, že najvýraznejší pokles kvality života pociťujú mladší, slobodní a menej vzdelaní jedinci. Progresívna povaha alopécie zhoršuje duševné zdravie, avšak aj mierne zlepšenie rastu vlasov vďaka liečbe, napríklad minoxidilom, môže zvýšiť spokojnosť postihnutých. Transplantácia vlasov navyše znižuje pocity osamelosti, úzkosti a depresie. K strate vlasov môže prispieť aj chronický psychologický stres a to zvýšením hladiny kortizolu, čím narúša rast vlasov a podporuje ich vypadávanie. Pacienti s AGA pritom majú významne vyššie hladiny kortizolu v porovnaní s kontrolnou skupinou. Okrem toho sú so stratou vlasov spojené aj niektoré antidepresíva, a to najmä bupropion. Táto štúdia však nezistila významný kauzálny vplyv depresie na vznik androgénnej alopécie, čo naznačuje, že depresia môže skôr prispievať k iným typom vypadávania vlasov, ako je telogénne efluvium. Obmedzenia tejto štúdie zahŕňajú zameranie na európsku populáciu, absenciu stratifikácie podľa pohlavia a veku a nedostatok analýzy biologických mechanizmov. Budúci výskum by mal tieto nedostatky riešiť. Keďže estetické požiadavky v modernej spoločnosti narastajú, psychologický dopad AGA si vyžaduje väčšiu pozornosť. Dermatológovia by mali hodnotiť emocionálne reakcie pacientov, využívať psychologické dotazníky a kombinovať intervencie duševného zdravia s tradičnými liečbami tohto typu alopécie na zlepšenie celkovej pohody pacientov. Vykonaná štúdia teda poskytuje silné dôkazy o príčinnej súvislosti medzi androgénnou alopéciou a depresiou, čím zdôrazňuje potrebu včasnej psychosociálnej podpory pre postihnutých jednotlivcov. Keďže vypadávanie vlasov presahuje rámec kozmetického problému, komplexný prístup kombinujúci dermatologickú liečbu so starostlivosťou o mentálne zdravie je kľúčový pre zlepšenie kvality života pacientov s AGA. KLÍČOVÁ SLOVA: androgénna alopécia – AGA – depresia ZDROJ: Li, H.; Cai, H.; Li, P.; Zeng, Y.; Zhang, Y. Assessing Causality Between Androgenetic Alopecia with Depression: A Bidirectional Mendelian Randomization Study. Clin Cosmet Investig Dermatol. 2025;18:445–451. doi.org/10.2147/CCID.S501182 Dostupné z: https://shorturl.at/jJCAk [cit. 2025-05-06] Následující Předchozí

Statické vrásky na čele a mezi obočím mohou významně přispět k unavenému vzhledu obličeje. Jaká je účinnost kombinace botulotoxinu a polydioxanonových (PDO) nití při léčbě těchto vrásek? Výsledky ukázaly, že tato kombinace přináší lepší estetické výsledky, přirozenější vzhled a vyšší spokojenost pacientů ve srovnání s monoterapií. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! KOMBINACE BOTULOTOXINU A POLYDIOXANONOVÝCH NITÍ PŘINÁŠÍ PŘIROZENĚJŠÍ VZHLED A VYŠŠÍ SPOKOJENOST PACIENTŮ PŘI LÉČBĚ STATICKÝCH VRÁSEK 16. ledna 2025 v 11:00:00 -tor- (ilustrační obrázek AI) Statické vrásky na čele a mezi obočím mohou významně přispět k unavenému vzhledu obličeje. Jaká je účinnost kombinace botulotoxinu a polydioxanonových (PDO) nití při léčbě těchto vrásek? Výsledky ukázaly, že tato kombinace přináší lepší estetické výsledky, přirozenější vzhled a vyšší spokojenost pacientů ve srovnání s monoterapií. Vrásky na čele a mezi obočím vznikají vlivem genetických a environmentálních faktorů, zejména UV záření. S přibývajícím věkem se mohou měnit z dynamických na statické, což výrazně přispívá k dojmu unaveného a zestárlého vzhledu. Mezi dvě klíčové příčiny vzniku statických vrásek v horní části obličeje patří nepřetržitá svalová aktivita a stárnutí kůže. Léčba obličejových vrásek je prioritou estetické medicíny. Pacienti často preferují minimálně invazivní injekční metody, jako je botulotoxin (BTX-A) a výplně, před chirurgickými zákroky. BTX-A oslabuje svaly způsobující vrásky, zatímco výplně obnovují ztracený objem. Obavy z nežádoucích účinků však zvyšují poptávku po bezpečnějších, méně invazivních metodách. Polydioxanonové (PDO) nitě, jakožto minimálně invazivní alternativa, se stále častěji využívají k léčbě hlubokých statických vrásek v horní části obličeje. Tyto nitě stimulují produkci kolagenu prostřednictvím mechanotransdukce a akupunkturního efektu, přičemž jejich účinek přetrvává 4–8 měsíců a je spojen s minimálními vedlejšími účinky, jako je edém nebo modřiny. PDO nitě představují doplňkovou možnost k botulotoxinu a výplním. Jejich kombinace však zajišťuje přirozenější vzhled a vyšší spokojenost pacientů. Celkem 30 pacientů se statickými vráskami na čele bylo náhodně rozděleno do dvou skupin. Skupina I dostala PDO nitě v lokální anestezii, přičemž každému pacientovi bylo zavedeno 10 nití do mřížkového vzoru pro hlubší vrásky. Skupina II obdržela botulotoxin (10–22 jednotek) na vrásky čela a mezi obočím, po kterém ve 4. týdnu následovaly PDO nitě. Závažnost vrásek byla měřena na začátku a 2 měsíce po léčbě, výsledky byly hodnoceny nezávislými lékaři pomocí škály estetického zlepšení (GAIS, Global Aesthetic Improvement Scale). Kromě toho byla také zaznamenávána spokojenost pacientů. Většina pacientů (93,3 %) neměla předchozí léčbu, 6,7 % podstoupilo aplikaci botulotoxinu více než rok před studií. Vrásky na čele byly převážně střední nebo závažné, zatímco vrásky mezi obočím byly většinou mírné nebo střední. Obě skupiny vykazovaly po léčbě významné zlepšení závažnosti vrásek na čele i mezi obočím, přičemž větší zlepšení vrásek na čele bylo pozorováno ve skupině II (botulotoxin + PDO nitě) ve srovnání se skupinou I (samotné PDO nitě). Hodnocení lékařů a spokojenost pacientů byly výrazně vyšší ve skupině II, kde 100 % pacientů hlásilo spokojenost oproti 60 % ve skupině I. Vedlejší účinky byly minimální, zahrnovaly mírný zánět kůže u tří pacientů a vytlačení nitě u jednoho pacienta, bez významného rozdílu mezi skupinami. Vrásky jsou přirozenou součástí stárnutí, ale mohou být urychleny faktory, jako je slunce, kouření či alkohol. Botulotoxin typu A účinně léčí dynamické vrásky, je však méně účinný na statické a může způsobit nežádoucí účinky, jako je pokles obočí. PDO nitě nabízejí minimálně invazivní možnost, podporující uvolnění svalů a tvorbu kolagenu. Kombinace botulotoxinu s PDO nitěmi přinesla lepší výsledky, se 100% spokojeností pacientů a lékařů oproti 60% spokojeností při použití samotných nití. Tento přístup využívá přednosti obou metod a zajišťuje přirozenější vzhled s menším počtem vedlejších účinků. Zavedení nití měsíc po botulotoxinu zajišťuje optimální výsledky a minimalizuje rizika. Klíčem k úspěšnému výsledku ale stále zůstává správné hodnocení pacientů, technika a péče po zákroku. KLÍČOVÁ SLOVA: botulotoxin – PDO nitě – statické vrásky – estetická medicína ZDROJ: Bessar, H.; Nassar, A.; Saad Eldin, R.M. et al. The synergistic effect of combining botulinum toxin with polydioxanone threads on the upper face static wrinkles. Arch Dermatol Res 317, 123 (2025). Dostupné z: https://shorturl.at/wVuGW [cit. 2024-01-01] Následující Předchozí

Haptická zpětná vazba je schopna výrazně snížit noční škrábání u pacientů s mírnou atopickou dermatitidou. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! SENZOR S UMĚLOU INTELIGENCÍ OMEZUJE NOČNÍ ŠKRÁBÁNÍ U ATOPICKÉ DERMATITIDY 31. března 2025 v 10:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Haptická zpětná vazba je schopna výrazně snížit noční škrábání u pacientů s mírnou atopickou dermatitidou. Atopická dermatitida (AD) je chronické zánětlivé kožní onemocnění, jehož hlavním příznakem je pruritus (svědění). Škrábání je přirozenou reakcí na svědění, avšak vede k začarovanému kruhu, kdy poškození kůže zhoršuje zánět a podporuje další svědění. Noční škrábání negativně ovlivňuje kvalitu spánku a celkovou pohodu pacientů. Přestože existuje řada farmakologických možností léčby AD, neinvazivní metody pro snížení škrábání jsou omezené. Studie se zaměřila na vyhodnocení účinnosti nositelného senzoru s umělou inteligencí a uzavřenou zpětnou vazbou (haptická odezva) při snižování nočního škrábání u pacientů s mírnou formou AD. Výzkum byl proveden jako dvoufázová kohortová studie u dospělých pacientů s atopickou dermatitidou, kteří vykazovali střední až vysokou míru škrábání. Účastníci byli rekrutováni z Dermatologického oddělení Northwestern University v Chicagu a studie probíhala v domácím prostředí. V první fázi, trvající jeden týden, pacienti nosili senzor, který měřil noční škrábání a parametry spánku. Ve druhém týdnu byla aktivována haptická zpětná vazba – senzor vydával vibrace při detekci škrábání, čímž měl pacienta upozornit na pohyb a podvědomě jej omezit. Studie se zúčastnilo deset pacientů s průměrným věkem 36 let, z nichž šest byly ženy. Celkem bylo monitorováno 831 hodin a 104 nocí. Výsledky ukázaly statisticky významné snížení nočního škrábání při použití haptické odezvy. Průměrný počet škrábacích epizod za noc poklesl z 45,6 na 32,8, což představuje 28% snížení (p = 0,03). Doba škrábání na hodinu spánku se zkrátila z 15,8 na 7,9 sekund, tedy o 50 % (p = 0,01). Celková doba spánku se přitom nezměnila. Většina účastníků hodnotila zařízení jako snadno použitelné a projevila zájem o další neinvazivní metody ke snížení škrábání. Výsledky naznačují, že vibrační zpětná vazba může být účinnou neinvazivní nefarmakologickou metodou ke snížení nočního škrábání u pacientů s mírnou atopickou dermatitidou. Tato technologie představuje novou možnost kontroly svědění, zejména pro pacienty, kteří nechtějí nebo nemohou užívat systémovou léčbu. KLÍČOVÁ SLOVA: atopická dermatitida – umělá inteligence – haptická odezva – noční svědění ZDROJ: Yang, A.F., Patel, S., Chun, K.S. et al. Artificial Intelligence–Enabled Wearable Devices and Nocturnal Scratching in Mild Atopic Dermatitis. JAMA Dermatol. Published online February 05, 2025. doi:10.1001/jamadermatol.2024.5697. Dostupné z: https://shorturl.at/BhxSt [cit. 2025-03-11] Následující Předchozí

Nedávná studie publikovaná v časopise Journal of Cosmetic Dermatology jako první porovnala účinnost nových terapií aktinické keratózy (AK), zejména v případech lokalizovaných na obličeji a pokožce hlavy. Studie identifikovala a vyhodnotila 5% fluorouracil jako nejúčinnější. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! ÚČINNOST NOVÝCH TERAPIÍ AKTINICKÉ KERATÓZY 8. srpna 2024 v 10:00:00 -she- (ilustrační obrázek AI) Nedávná studie publikovaná v časopise Journal of Cosmetic Dermatology jako první porovnala účinnost nových terapií aktinické keratózy (AK), zejména v případech lokalizovaných na obličeji a pokožce hlavy. Studie identifikovala a vyhodnotila 5% fluorouracil jako nejúčinnější. Výzkumníci provedli systematickou rešerši v několika databázích a vyhledali studie, které zkoumaly monoterapii AK a uváděly výsledky v období 8 až 12 týdnů po léčbě. Specifické kombinované terapie, jako je fotodynamická terapie zprostředkovaná methyl aminolevulinátem (PDT-MAL) s laserem, diklofenak a gel s kyselinou hyaluronovou (DHA) a fluorouracil 0,5 % s kyselinou salicylovou 10 %, byly automaticky zařazeny k přezkoumání z důvodu klinické relevance. Výsledek úplného vymizení projevů byl definován jako podíl pacientů, kteří dosáhli úplného vymizení lézí AK během 8 až 12 týdnů po terapii. Částečná clearance byla definována jako procento pacientů, u nichž došlo k vymizení lézí AK alespoň o 75 % během 8 až 12 týdnů po léčbě, a specifická clearance lézí byla definována jako procento lézí AK vymizelých během 8 až 12 týdnů po léčbě. Celkem bylo identifikováno 243 studií, z nichž 84 splňovaly kritéria pro zařazení. Analýza úplné clearance pacientů zahrnovala údaje z 58 studií, analýza částečné clearance pacientů zahrnovala 30 studií a analýza clearance specifické pro lézi zahrnovala 52 studií. Výzkumníci identifikovali 22 unikátních látek pro léčbu aktinické keratózy, včetně PDT-HAL, PDT-MAL (s denním světlem/umělým denním světlem/umělým bílým světlem; s modrým světlem; s červeným světlem; s laserem), fotodynamické terapie zprostředkované kyselinou aminolevulinovou (PDT-ALA) (s modrým světlem; s červeným světlem; s 10% ALA-gelem), fluorouracilu (5 %; 0,5 %; 0,5 % v kombinaci s kyselinou salicylovou 10 %), imiquimodu (5 %; 3,75 %, 2,5 %), resiquimodu, ingenol disoxát gelu, kryoterapie, tirbanibulinové masti, laserové ablace oxidem uhličitým, ingenolu mebutátu, DHA gelu a kyseliny trichloroctové. Mezi výše uvedenými terapiemi byl 5% fluorouracil nejúčinnější léčbou v dosažení úplného, částečného a specifického odstranění lézí ve všech hlavních analýzách, přičemž významně převyšoval léčbu placebem nebo vehikulem. Resiquimod byl významně účinnější než imiquimod 2,5 % a 3,75 %, ale výrazně se nelišil od imiquimodu 5 % pro úplnou clearance pacientů a podobně pro částečnou clearance pacientů. Kryoterapie byla rovněž považována za méně účinnou než 5% fluorouracil ve všech primárních výsledcích, přičemž byly zaznamenány významné rozdíly. PDT-ALA s červeným světlem byla účinnější pro odstranění specifických lézí než PDT-ALA s modrým světlem, ale u celkové clearence nebyl zaznamenán významný rozdíl. Nejméně účinnou léčbou byl DHA gel. KLÍČOVÁ SLOVA: aktinická keratóza – fluorouracil – imiquimod – resiquimod – PDT-ALA – DHA gel ZDROJ: Gupta, A. K., Bamimore, M. A., Wang, T., et al. Comparison of therapeutic agents' short-term effects on facial and scalp actinic keratosis: A network meta- analysis. Journal of Cosmetic Derm. 2024; Published 2024 July 23. https://doi.org/10.1111/jocd.16475. Dostupné z: https://shorturl.at/azC5F [cit. 2024-07-26]. Následující Předchozí

Studie BMT Survivor Study upozorňuje na zvýšené riziko kožních malignit u pacientů po transplantaci krvetvorných buněk a zdůrazňuje důležitost pravidelných dermatologických kontrol. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! VÝSKYT A RIZIKOVÉ FAKTORY KOŽNÍCH MALIGNIT PO TRANSPLANTACI KRVETVORNÝCH BUNĚK 12. ledna 2025 v 11:00:00 -hop- (ilustrační obrázek AI) Studie BMT Survivor Study upozorňuje na zvýšené riziko kožních malignit u pacientů po transplantaci krvetvorných buněk a zdůrazňuje důležitost pravidelných dermatologických kontrol. Kožní malignity jsou nejčastějšími následnými nádory u přeživších po transplantaci krvetvorných buněk (BMT). Retrospektivní kohortová studie BMT Survivor Study (BMTSS) identifikovala rizikové faktory spojené s výskytem bazocelulárního karcinomu (BCC), spinocelulárního karcinomu (SCC) a melanomu po BMT. Studie zahrnovala 3 880 pacientů, kteří podstoupili BMT mezi lety 1974 a 2014 na třech pracovištích: City of Hope, University of Minnesota a University of Alabama at Birmingham. Pacienti přežili minimálně dva roky po transplantaci. Data zahrnovala demografické údaje, terapeutické expozice před a během transplantace, výskyt chronické reakce štěp vs. hostitel (cGVHD) a imunusupresivní léčbu po transplantaci. Hlavním sledovaným výstupem byl výskyt následných kožních malignit, hodnocený poměrem rizik (subdistribution hazard ratio, SHR). Medián doby sledování byl 9,5 roku (rozmezí 2,0–46,0 let). U 605 pacientů (15,6 %) se objevilo celkem 778 kožních malignit: BCC (321), SCC (231) a melanom (78). Třicetiletá kumulativní incidence jakékoliv kožní malignity byla 27,4 %, s rozdělením na BCC (18,0 %), SCC (9,8 %) a melanom (3,7 %). Rizikové faktory zahrnovaly: Věk 50 let a starší v době BMT: BCC (SHR 1,76; 95 % CI 1,36–2,29) a SCC (SHR 3,37; 95 % CI 2,41–4,72). Chronická cGVHD u alogenních BMT: BCC (SHR 1,48; 95 % CI 1,06–2,08) a SCC (SHR 2,61; 95 % CI 1,68 4,04). Posttransplantační imunosuprese: BCC (SHR 1,63; 95 % CI 1,24–2,14), SCC (SHR 1,48; 95 % CI 1,09–2,02) a melanom (SHR 1,90; 95 % CI 1,16–3,12). Pretransplantační expozice monoklonálním protilátkám: BCC (SHR 1,71; 95 % CI 1,27–2,31). Celotělová radioterapie (TBI): zvýšené riziko BCC u pacientů mladších 50 let (SHR 1,92; 95 % CI 1,27–2,92). Výsledky podtrhují potřebu personalizovaného poradenství a pravidelné dermatologické kontroly u přeživších po BMT. Závěry studie mohou sloužit k tvorbě rizikových modelů pro screening kožních malignit a individualizaci frekvence vyšetření. Významným zjištěním je i vliv pretransplantační expozice monoklonálním protilátkám a celotělové radioterapie na zvýšené riziko BCC, zejména u mladších pacientů. Tato data zdůrazňují důležitost dlouhodobého sledování pacientů s ohledem na jejich individuální rizikové faktory. KLÍČOVÁ SLOVA: bazocelulární karcinom – spinocelulární karcinom – melanom – transplantace krvetvorných buněk ZDROJ: Broman, K.K.; Meng, Q.; Holmqvist, A. et al. Incidence of and Risk Factors for Cutaneous Malignant Neoplasms After Blood or Marrow Transplant. JAMA Dermatol. Published online December 18, 2024. Dostupné z: https://shorturl.at/ZRVsZ [cit. 2025-01-10] Následující Předchozí

Léčba rosacey stále zůstává výzvou, zejména kvůli kombinaci cévních a zánětlivých příznaků. Studie zkoumající účinky kyseliny tranexamové (TA) ukazuje, že její topická aplikace může účinně zmírnit některé projevy rosacey, jako jsou papuly, pustuly, zarudnutí a pocit pálení. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! KYSELINA TRANEXAMOVÁ ZMÍRŇUJE NĚKTERÉ PROJEVY ROSACEY 25. ledna 2025 v 11:00:00 -tor- (ilustrační obrázek) Léčba rosacey stále zůstává výzvou, zejména kvůli kombinaci cévních a zánětlivých příznaků. Studie zkoumající účinky kyseliny tranexamové (TA) ukazuje, že její topická aplikace může účinně zmírnit některé projevy rosacey, jako jsou papuly, pustuly, zarudnutí a pocit pálení. Rosacea je onemocnění kůže a očí s výraznými cévními a zánětlivými složkami, avšak její léčba může být náročná. Kyselina tranexamová (TA) je antifibrinolytikum, které by mělo působit proti rosacee potlačením zánětu a angiogeneze. Studie zahrnovala 28 pacientů s rosaceou, 24 žen a 4 muže. Všichni pacienti měli erytematoteleangiektatické příznaky, u 21 z nich (75 %) se vyskytovaly papuly nebo pustuly, u 3 (11 %) oční příznaky a 11 pacientů (39 %) mělo phymu, tedy zhrubění a zesílení kůže. Účastníci dostali 10% krém s TA k nočnímu použití k užívání po dobu osmi týdnů. Klinická hodnocení prováděl zkušený dermatolog před zahájením a na konci léčby pomocí vícero skórovacích systémů. Nebyly zaznamenány žádné relevantní nežádoucí účinky. Na konci léčby došlo k významnému snížení skóre IGA-RSS (Investigator Global Assessment of Rosacea Severity Score, měřítko závažnosti příznaků rosacey). Průměrné skóre IGA-RSS před léčbou bylo 2,75 a po léčbě 2,04. Bylo zaznamenáno také zlepšení závažnosti papul a pustul, zarudnutí a pocitu pálení. Celkem u sedmi pacientů (25 %) došlo ke zlepšení erytematoteleangiektatických příznaků a u třinácti (62 %) ke zlepšení papulopustulárních projevů. Přestože bylo pozorováno zlepšení skóre kvality života, tyto změny nebyly ve vzorku statisticky významné. TA byla již dříve zkoumána jako alternativa v léčbě rosacey. Ukázalo se, že redukuje zánětlivý proces a angiogenezi prostřednictvím mechanismů jako je inhibice exprese chemokinů (zejména kalikreinu 5 a katelicidinu), tumor nekrotizujícího faktoru alfa a interleukinu-6, a také snižuje expresi vaskulárního endoteliálního růstového faktoru. Studie ukázala, že použití 10% krému s TA po dobu osmi týdnů zlepšuje závažnost rosacey, včetně papul a pustul, zarudnutí a pocitu pálení. Přesto, že nedošlo k zaznamenání úplného zlepšení erytému nebo teleangiektázií, došlo k celkovému snížení erytematoteleangiektatických projevů. Tyto výsledky naznačují možné výhody použití topické TA v léčbě rosacey. KLÍČOVÁ SLOVA: rosacea – kyselina tranexamová – zánět – angiogeneze ZDROJ: Peruzzo, J.; Barea, P.; Crusius, D. et al. Clinical evaluation and quality of life following the use of tranexamic acid in rosacea. Arch Dermatol Res 316, 720 (2024). Dostupné z: https://shorturl.at/5S1y9 [cit. 2024-11-7] Následující Předchozí

Díky zvýšenému povědomí o rizikách způsobených UV zářením, roste nadužívání opalovacích krémů, které jsou často příčinou štípání kůže, urtikarie či výsevu akné, ale také alergické kontaktní dermatitidy a fotoalergické kontaktní dermatitidy. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! TOPICKÉ OPALOVACÍ KRÉMY – KONTAKTNÍ SENZITIVITA A POTENCIÁLNÍ ALERGENY – PŘEHLED 28. února 2025 v 11:00:00 -smi- (ilustrační obrázek AI) Díky zvýšenému povědomí o rizikách způsobených UV zářením, roste nadužívání opalovacích krémů, které jsou často příčinou štípání kůže, urtikarie či výsevu akné, ale také alergické kontaktní dermatitidy a fotoalergické kontaktní dermatitidy. Moderní opalovací krémy byly komerčně dostupné od 30. let 20. století a dělí se na fyzikální (minerální) a chemické. Fyzikální filtry, jako oxid titaničitý a oxid zinečnatý, poskytují ochranu odrážením nebo rozptylem UV záření a viditelného světla. Jsou vhodné pro citlivou pokožku a jsou šetrnější k životnímu prostředí. Chemické filtry, které absorbují UV-B nebo kombinaci UV-A a UV-B, mohou být kosmeticky příjemnější, ale jsou spojeny s větším rizikem alergických reakcí. Para-aminobenzoová kyselina (PABA) dokáže účinně absorbovat UV-B záření, avšak u citlivějších jedinců může způsobovat podráždění pokožky a tvorbu vyrážek, včetně ACD a PACD. Estery PABA byly často využívány jako alternativa samotné PABA, avšak i ty mají potenciál vyvolávat alergické reakce. Cinamáty, včetně ethylhexyl metoxycinamátu, jsou oblíbené UV-B blokátory. Ačkoliv jsou obecně považovány za bezpečné, mohou v některých případech vyvolávat podráždění nebo kontaktní dermatitidu. Výzkumy ukazují, že při opakovaném používání mohou senzibilizovat pokožku, zejména pokud jsou aplikovány na citlivou nebo poškozenou kůži. Octocrylen, odvozený od cinamátů, je dalším běžně používaným filtrem a častým alergenem. Je znám svými senzibilizačními účinky, zejména u dětí a osob s predispozicí k alergiím. Salicyláty, jako homosalát a octisalát, jsou slabší UV-B absorbéry. Zatímco jejich alergenní potenciál je relativně nízký, jejich časté používání v kosmetických přípravcích zvyšuje pravděpodobnost expozice a riziko senzibilizace. Benzofenony, zejména benzofenon-3 (oxybenzon), patří mezi nejúčinnější chemické filtry schopné absorbovat jak UV-A, tak UV-B záření. Jejich široké využití v kosmetice však zvyšuje riziko alergických reakcí, včetně PACD. Další benzofenony, jako benzofenon-4 a benzofenon-8, mají podobné vlastnosti, ale jejich alergenní potenciál je nižší. Deriváty dibenzoylmetanu, jako avobenzon, jsou jedny z mála účinných UV-A filtrů. Avobenzon je znám svou stabilitou v kombinaci s dalšími filtry, avšak jeho aplikace může vést ke kontaktní dermatitidě, zejména pokud je kombinován s některými konzervanty nebo vonnými látkami. Křížové reakce mezi jednotlivými složkami opalovacích krémů představují další problém, zejména u jedinců s predispozicí k alergiím. Například osoby senzibilizované na ketoprofen často vykazují křížové reakce s octocrylenem nebo benzofenony. Tento fenomén ztěžuje identifikaci konkrétního alergenu. Alergie na pomocné látky, jako jsou emulgátory, konzervanty a parfémy, jsou dalším významným faktorem při vývoji kontaktní dermatitidy. Typickou klinickou manifestací je akutní, méně často subakutní i chronický ekzém různého stupně, který může napodobovat PACD, dále vzácněji se vyskytujících polymorfních urtikariálních a papulárních vyrážek, alergická kontaktní cheilitis a PACD podobný erythema multiforme. Vzácně se může vyskytnout i fibrotizující alopecie a anafylaktický šok. U citlivějších jedinců se někdy projevují rozsáhlejší zánětlivé reakce, které zasahují i do oblastí, které nebyly přímo vystaveny slunečnímu záření. Diferenciální diagnostika by měla zahrnovat polymorfní světelné erupce (PLE), perzistentní světelné reakce, chronickou aktinickou dermatitidu (CAD), lupus erythematodes (LE) a porfyrii. Epikutánní testy je vhodné kombinovat s fotopatch testy. Citlivost může být způsobena samotnými fotoprotektivními chemikáliemi, pomocnými látkami nebo nosičem. Fotoalergie se může objevit například při kombinaci, nikoliv však u jednotlivých látek. Pro potvrzení citlivosti se často testují vlastní kosmetické produkty pacienta. Topické kortikosteroidy mírné až střední síly, antihistaminika proti svědění a vyhýbaní se alergenům zůstávají prvními liniemi léčby ACD a PACD. Opalovací krémy je třeba používat adekvátně. Nanáší se v množství 2 mg/cm² na odkrytou pokožku 15–30 minut před odchodem ven a opakuje se každé 2–3 hodiny při delším vystavení slunci, po plavání či pocení. Pro děti do 6 měsíců se opalovací krémy nedoporučují, ale těhotenství není kontraindikací. Žádný opalovací krém však neblokuje 100 % slunečního záření, proto se doporučuje kombinovat s dalšími ochrannými opatřeními. KLÍČOVÁ SLOVA: alergická kontaktní dermatitida – fotoalergická kontaktní dermatitida – opalovací krémy – chemické senzibilizátory – UV filtry – fotoprotekce ZDROJ: Mahajan, V.K.; Sharma, N., Sharma, V.; Verma, R. et al. Topical Sunscreens: A Narrative Review for Contact Sensitivity, Potential Allergens, Clinical Evaluation, and Management for their Optimal Use in Clinical Practice. Indian Dermatol Online J. 2024 Oct 28;15(6):920–929. doi: 10.4103/idoj.idoj_111_24 Dostupné z: https://shorturl.at/ovMkL [cit. 2024-16-12] Následující Předchozí

Obavy z možného rizika vzniku diabetu dlouhodobě komplikovaly preskripci vysoce účinného isotretinoinu v léčbě akné. Rozsáhlá americká retrospektivní studie však nyní přináší přesvědčivé důkazy, které tuto souvislost vyvracejí. Podle výsledků léčba isotretinoinem nejenže nezvyšuje riziko diabetu 1. a 2. typu, ale ve srovnání s jinými modalitami léčby akné může riziko diabetu 2. typu dokonce signifikantně snižovat. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! MÝTUS VYVRÁCEN: ISOTRETINOIN NEZVYŠUJE RIZIKO DIABETU, NAOPAK HO MŮŽE SNIŽOVAT 11. září 2025 v 10:00:00 -tor- (ilustrační obrázek AI) Obavy z možného rizika vzniku diabetu dlouhodobě komplikovaly preskripci vysoce účinného isotretinoinu v léčbě akné. Rozsáhlá americká retrospektivní studie však nyní přináší přesvědčivé důkazy, které tuto souvislost vyvracejí. Podle výsledků léčba isotretinoinem nejenže nezvyšuje riziko diabetu 1. a 2. typu, ale ve srovnání s jinými modalitami léčby akné může riziko diabetu 2. typu dokonce signifikantně snižovat. Isotretinoin představuje vysoce účinnou a často klíčovou léčbu pro pacienty s těžkými formami akné. Jeho preskripce je však historicky doprovázena určitou mírou opatrnosti kvůli dříve publikovaným kazuistikám a nejednoznačným datům, jež naznačovaly potenciální souvislost se vznikem diabetu mellitu či zhoršením inzulinové rezistence. Tato nejistota, podpořená protichůdnými výsledky menších studií, představovala pro lékaře i pacienty dilema. Nová, rozsáhlá retrospektivní kohortová studie však přináší uklidňující a pro klinickou praxi velmi relevantní data, která tuto asociaci zpochybňují. Americký výzkumný tým provedl analýzu dat zahrnující 66 zdravotnických organizací v USA. Do studie byli zařazeni pacienti s akné ve věku od 9 do 40 let. Vytvořeny byly čtyři léčebné kohorty: pacienti léčení isotretinoinem, topickými retinoidy, spironolaktonem a perorálními tetracyklinovými antibiotiky. Aby bylo zajištěno co nejpřesnější srovnání a minimalizovalo se riziko zkreslení, byly kohorty pomocí statistické metody (tzv. propensity score matching) 1:1 spárovány na základě věku, demografických údajů a přítomnosti komorbidit, které by mohly výsledek ovlivnit. Hlavním sledovaným parametrem byl nově vzniklý diabetes mellitus 1. a 2. typu (T1DM a T2DM) v průběhu dvouletého sledovacího období. Klíčovým zjištěním studie je, že u pacientů léčených isotretinoinem nebylo prokázáno statisticky významné zvýšení rizika vzniku T1DM (HR 0,98) ani T2DM (HR 0,73) ve srovnání s pacienty používajícími topické retinoidy. Tento výsledek je sám o sobě zásadní, protože vyvrací dlouhodobé obavy spojené s preskripcí této účinné látky. Studie však přinesla i další, poněkud překvapivé výsledky. Při srovnání se skupinou léčenou spironolaktonem a skupinou léčenou perorálními tetracykliny bylo u pacientů užívajících isotretinoin zjištěno signifikantně nižší riziko rozvoje T2DM (HR 0,42, resp. HR 0,52). Riziko T1DM se v těchto srovnáních nelišilo. Aby autoři dále posílili validitu svých závěrů, provedli také senzitivní analýzu, při níž ze souboru vyloučili pacienty s obezitou a syndromem polycystických ovarií (PCOS), což jsou dva známé a významné rizikové faktory pro vznik metabolických poruch. I po tomto kroku zůstaly výsledky konzistentní, což naznačuje, že pozorovaný efekt není pouze důsledkem těchto přidružených onemocnění. Zjištění o možném protektivním efektu isotretinoinu vůči T2DM je v souladu s některými experimentálními studiemi na zvířecích modelech a s recentní metaanalýzou, které naznačovaly, že isotretinoin by mohl zvyšovat citlivost na inzulin. Pro klinickou praxi jsou závěry této studie velmi uklidňující. Poskytují robustní data z reálné praxe, která podporují bezpečnost systémového isotretinoinu z hlediska rizika diabetu. Tuto vysoce efektivní léčbu je tedy možno pacientům s těžkým akné nabízet s větší jistotou a s menšími obavami z indukce závažného metabolického onemocnění. Přesto bychom neměli zapomínat na určité limitace, jako je nemožnost zohlednit dávkování či závažnost akné a potenciální zbytkové zkreslení jinými, neměřenými faktory, i tak ale prezentovaná data představují dosud nejsilnější důkaz o tom, že isotretinoin riziko vzniku diabetu u pacientů s akné nezvyšuje. KLÍČOVÁ SLOVA: isotretinoin – diabetes mellitus – akné – riziko OBOR: dermatologie – estetika – endokrinologie ZDROJ: Garate, D.; Thang, C. J.; Lai, J.; Golovko, G.; Barbieri, J. S., Wilkerson, M. G. (2025). Isotretinoin is not associated with an increased risk of diabetes: a retrospective cohort study. Archives of Dermatological Research, 317, 341. Dostupné z: https://shorturl.at/tJ3YM [cit. 2025-09-06] Následující Předchozí

Výzkumníci zapojení do studie zveřejněné ve Skin Research and Technology využili multispektrální blízkou infračervenou spektroskopii (NIRS) ke kvantifikaci a kvalifikaci účinků holicích strojků v porovnání s klasickými holítky. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! HOLICÍ STROJKY VYKAZUJÍ NIŽŠÍ VÝSKYT ERYTÉMU NEŽ KLASICKÁ HOLÍTKA, VÝSLEDKY MULTISPEKTRÁLNÍ BLÍZKÉ INFRAČERVENÉ SPEKTROSKOPIE 7. února 2024 v 13:30:00 -she- Výzkumníci zapojení do studie zveřejněné ve Skin Research and Technology využili multispektrální blízkou infračervenou spektroskopii (NIRS) ke kvantifikaci a kvalifikaci účinků holicích strojků v porovnání s klasickými holítky. Výzkumníci zjistili, že holicí strojky s břitvou vykazovaly nižší výskyt erytému než klasická holítka. Observační studie zahrnovala 59 zdravých mužských dobrovolníků. Všichni pacienti byli starší 18 let a nevykazovali známky kožního onemocnění v příslušné oblasti, které by mohlo vést nebo být doprovázeno zarudnutím kůže. Byly hodnoceny dva široce dostupné holicí strojky na kanadském trhu, bezpečnostní holicí strojek s břitvou (Razor A) a 3břité holítko (Razor B). Erytém vyvolaný holením byl pečlivě hodnocen ihned po holení, po 5 minutách a po 10 minutách. Využití multispektrálního NIRS, podporovaného zobrazovacím zařízením MIMOSA Pro, umožnilo neinvazivní vyšetření tkáňových vrstev, odhalení změn ve složení, okysličení a průtoku krve. Holicí strojek, vyznačující se jednou čepelí, vyvolal výrazně méně erytému než jeho vícečepelový protějšek. 40,3 % kůže oholené holicím strojkem s břitvou vykazovalo erytém ve srovnání s 57,6 % s holítkem. Dokonce i 5 minut po holení rozdíl přetrvával, s 36,5% výskytem erytému oproti 53,8%, v tomto pořadí. Výsledky studie naznačují, že konstrukční rozdíl, který lze připsat holicím strojkům s břitvou, jako je řízené chvění břitvy a jemnější klouzání, podle výzkumníků přispívá k pozorovanému nižšímu výskytu erytému. Opožděný nástup erytému, mikrotraumata a škrábance z holení, vyvolaly mezi výzkumníky úvahy o rovnováze intenzity potřebné k účinnému odstranění chloupků a minimálním poraněním kůže. „Studie ukázala multispektrální zobrazování NIRS jako cenný nástroj pro hodnocení a kvantifikaci erytému způsobeného holením a odhalila významné rozdíly v erytému způsobeném holením mezi holicími strojky s břitvou a klasickými holítky,“ tvrdí autoři studie Boodoo et al. „Nižší výskyt erytému spojeného s holicími strojky s břitvou naznačuje potenciální výhodu pro jedince náchylné k podráždění kůže. Je však důležité poznamenat, že složité mechanismy a jednotlivé faktory přispívající k erytému vyvolanému holením vyžadují další zkoumání.“ KLÍČOVÁ SLOVA: erytém - holící strojky - holítka ZDROJ: Boodoo C, Duta D, Swift N, et al. Multispectral near-infrared spectroscopy study evaluating the effect of razor design on shaving-induced erythema. Skin Res Technol. January 26, 2024. Accessed February 1, 2024. https://doi.org/10.1111/srt.13598 Dostupné z: https://shorturl.at/uHLP2 Následující Předchozí

Nová data z prospektivní studie REGARD ( Chari et al.) potvrzují, že u pacientů s nově diagnostikovaným diabetem (definovaným dle glykémie) je až pětinásobně vyšší riziko rozvoje karcinomu pankreatu během tří let od vzniku diabetu. Zaregistrujte se k odběru aktuálních článků! Zadejte váš e‑mail Ok Děkujeme, že jste se zaregistrovali! NOVÝ NÁSTROJ PRO ČASNOU DETEKCI KARCINOMU PANKREATU? STUDIE POTVRZUJE SOUVISLOST S DIABETEM 5. srpna 2025 v 10:00:00 -she- (ilustrační obrázek AI) Nová data z prospektivní studie REGARD ( Chari et al.) potvrzují, že u pacientů s nově diagnostikovaným diabetem (definovaným dle glykémie) je až pětinásobně vyšší riziko rozvoje karcinomu pankreatu během tří let od vzniku diabetu. Tato asociace byla dlouhodobě podezřelá na základě retrospektivních analýz, ale až nyní se ji podařilo potvrdit prospektivním sledováním více než 18 000 pacientů starších 50 let. Ve sledovaném období (medián 2,3 roku) bylo zachyceno 82 případů karcinomu pankreatu, z toho 65 % ve IV. stadiu. Medián času mezi glykemickým začátkem diabetu a stanovením diagnózy nádoru činil 8 měsíců. Výsledky ukazují, že nově vzniklý diabetes může představovat klinicky využitelný časný signál pro karcinom pankreatu, jež umožní detekovat problém dříve, než dojde k progresi do inoperabilního stadia. Nejvyšší incidenci nádoru měli běloši (0,84 % během tří let), nejnižší asijští a pacifičtí pacienti (0,22 %). Autoři zdůrazňují, že k efektivnímu využití tohoto poznatku bude nutná strukturální změna v přístupu – zejména rychlá diagnostika do 2 týdnů od stanovení diabetu a jednorázové vyšetření na přítomnost karcinomu. KLÍČOVÁ SLOVA: karcinom pankreatu – diabetes mellitus – časná detekce – REGARD OBOR: onkologie – diabetologie – gastroenterologie – epidemiologie ZDROJ: Chari ST, et al. Probability of Pancreatic Cancer Following Diabetes: A Population-Based Study. Gastroenterology. Volume 129, Issue 2, August 2005, Pages 504-511; doi:10.1016/j.gastro.2005.05.007 Dostupné z: https://shorturl.at/JADW7 [cit. 2025-08-06] Následující Předchozí